Letos se uskutečnil již 22. ročník tohoto vzdělávacího semináře. Primárně je určen menším knihovnám v obcích do 7 500 obyvatel. Hlavními aktéry jsou soutěžící knihovny a odborníci z oboru knihovnictví. Seminář byl finančně podpořen z dotačního programu Ministerstva kultury VISK 2 a SKIP ČR.
Cílem semináře je vzájemné sdílení příkladů dobré praxe, načerpání nových informací z oboru knihovnictví a výměna tipů na vylepšení stávajících služeb. Účastníci získávají praktickou inspiraci v podobě konkrétních aktivit i metodických materiálů. Nelze však opomenout ani společenský rozměr akce – setkávají se zde lidé se stejnými „starostmi“, navazují spolupráci a vzájemně se motivují.
Pořadatelství a místo konání semináře je dáno vítězstvím konkrétní knihovny v celostátní soutěži Knihovna roku v kategorii Základní knihovna. Toto ocenění uděluje Ministerstvo kultury ČR. V roce 2024 zvítězila Místní knihovna v Hodicích z jihlavského okresu, a proto se spolu s Městskou knihovnou Jihlava, Krajskou knihovnou Vysočiny a SKIP ČR podílela na organizaci celé akce.
První den v Jihlavě
První den se účastníci sešli v Městské knihovně Jihlava. Nejprve se seznámili s aktuálním vývojem regionálních funkcí v Kraji Vysočina a také s praktickými zkušenostmi z jihlavského okresu. Součástí programu byl odborný blok věnovaný péči o knihovní fondy. Poté účastníci absolvovali komentovanou prohlídku knihovny, procházku historickým centrem města nebo návštěvu jihlavského podzemí. Večer patřil neformálnímu setkání v restauraci.
Regionální funkce: podpora, která má smysl
Regionální funkce v Kraji Vysočina vycházejí z koncepce na období 2021–2027 a jsou zajišťovány na základě tříleté smlouvy, každoroční objednávky a měsíční fakturace. Rozpočet na rok 2026 činil 14,454 milionu Kč, na jednu obsluhovanou knihovnu připadlo 24 tisíc Kč a práci zajišťuje 17 metodiků. Koncepce klade důraz na podporu knihoven jako komunitních center, rozvoj využívání automatizovaných knihovních systémů, vzdělávání neprofesionálních knihovníků, zkvalitnění webových prezentací a online služeb i posílení spolupráce se školami a dalšími organizacemi.
Metodici pomáhají s prostorem a vybavením knihoven, realizací a propagací akcí, řešením technických překážek i individuálním doporučováním vzdělávacích aktivit. V roce 2025 proběhlo 37 vzdělávacích akcí s 845 účastníky a 21 porad. Součástí podpory je také pomoc s webovými stránkami, sociálními sítěmi, zaváděním online služeb a využíváním portálu Knihovny.cz a služby DNNT. Důležitá je rovněž spolupráce se školami, místními akčními skupinami a podpora dobrovolnictví.
Prezentace připomněla také tradici oceňování neprofesionálních knihoven prostřednictvím krajské soutěže Knihovna Vysočiny a úspěchy zdejších knihoven v celostátní soutěži Knihovna roku.
Když knihovna žije obcí: regionální podpora knihoven na Jihlavsku
Co všechno může umět malá venkovská knihovna? Na Jihlavsku najdeme řadu příkladů, které ukazují, že její role dávno nekončí u půjčování knih. Knihovna může být místem, kde se lidé potkávají, děti objevují svět knih, senioři trénují paměť a sousedé společně tvoří. Síť knihoven jihlavského okresu tvoří 102 knihoven, z nichž naprostou většinu představují knihovny neprofesionální. Útvar regionálních služeb jim poskytuje širokou metodickou a praktickou podporu – od péče o knihovní fond přes propagaci až po pomoc s automatizovanými knihovními systémy, statistikami, webovými stránkami nebo přípravou grantových žádostí.
Velkou pomoc představuje výměnný fond, který čítá více než 37 tisíc svazků knih a audioknih. Výměnné soubory vznikají podle potřeb jednotlivých knihoven a zpravidla obsahují kolem šedesáti knih. Jen v roce 2025 bylo do 87 knihoven distribuováno 343 souborů o celkovém rozsahu 16 541 svazků. Pro malé knihovny tak vzniká možnost průběžně obměňovat nabídku i bez nutnosti pořizovat rozsáhlé vlastní fondy.
Regionální podpora však zdaleka není jen o knihách. Knihovníci se pravidelně vzdělávají, setkávají na poradách, účastní se seminářů a studijních cest a mohou využívat také vzorové programy pro děti. Pozornost se věnuje rovněž prostředí knihoven. V několika obcích v posledních letech proběhly rekonstrukce či modernizace, od nových regálů a podlah až po kompletní proměnu prostoru a vybavení.
Zajímavým obrazem současné venkovské knihovny jsou také její aktivity. V Dobroníně se konají besedy, autorská setkání, kurzy, dobročinné akce nebo pasování na čtenáře, v Hybrálci tvořivé dílny a programy pro děti, v Nové Říši se pravidelně koná Noc s Andersenem. Jinde vznikají knihobudky, organizují se čtenářské výzvy, výtvarné soutěže nebo nejrůznější komunitní setkání.
Výsledky jsou patrné i ve statistice. Přestože počet registrovaných čtenářů a celkový počet výpůjček v roce 2025 mírně klesl, vzrostl počet kulturních akcí o téměř 15 procent a vzdělávacích akcí dokonce o téměř 40 procent. Obce zároveň zvýšily své příspěvky na nákup knihovního fondu. Knihovny tak potvrzují, že jejich význam se postupně rozšiřuje od tradiční výpůjční služby směrem ke komunitní a vzdělávací funkci.
Právě v malých obcích může být knihovna jedním z mála přirozených míst, kde se lidé mohou pravidelně setkávat. Její fungování přitom často stojí především na osobnosti knihovníka – na jeho nápadech, ochotě pustit se do nových věcí a schopnosti propojovat knihovnu s místní komunitou. Jak ukazuje zkušenost z Jihlavska, když se k tomuto nadšení přidá podpora obce a dobře fungující regionální systém, může i malá knihovna výrazně ovlivnit společenský život celé obce.
Knihovna jako živé místo
Druhý den pokračoval program v knihovně v Hodicích. Účastníky v úvodu přivítal starosta obce a následovalo představení místní knihovny, která v uplynulých patnácti letech prošla výraznou proměnou. Z původně málo využívané knihovny se postupně stalo živé místo pro setkávání všech generací. Příspěvek přiblížil nejen cestu knihovny a její současné služby, ale především spolupráci s obcí, školou, mateřskou školou a místními organizacemi. Prostor dostaly také komunitní, vzdělávací a volnočasové aktivity, možnosti financování a význam dalšího vzdělávání knihovníka.
Další část programu se věnovala knihovnímu prostoru a jeho významu pro současnou knihovnu. Z pohledu architektů zaznělo, že dobře navržená knihovna není pouze estetickým prostorem, ale především místem, ve kterém se návštěvníci cítí příjemně, které dokážou využívat různé generace a které vytváří podmínky pro čtení, vzdělávání i setkávání.
Zajímavý pohled nabídlo také ohlédnutí za cestou hodnotitelské komise soutěže Knihovna roku 2024 po inspirativních knihovnách jednotlivých regionů. Příspěvek připomněl nejen rozmanitost českých knihoven, ale i osobní nasazení členů komise.
Následující příspěvky přinesly především konkrétní inspiraci využitelnou v knihovnické praxi. Představeny byly logopedické kufříky podporující rozvoj řeči a slovní zásoby dětí i venkovní stezky, které propojují čtení, pohyb a objevování. Dalším tématem byly možnosti environmentálního vzdělávání dětí prostřednictvím projektu Recyklohraní. Pozornost patřila také projektu Bookstart a zkušenostem s programy pro nejmenší děti a jejich rodiče. Právě tento příspěvek s nadhledem připomněl, že živá knihovna může být někdy hlučná a trochu vzhůru nohama – a že je to vlastně dobře.
Symbolickou tečkou knihovnické části programu bylo předání štafety Knihovně roku 2025. Poté se účastníci semináře přesunuli do Nové Říše, kde společně poobědvali a absolvovali komentovanou prohlídku premonstrátského kláštera.
Informace o semináři a prezentace jsou k dispozici zde.
LUCIE KARBAŠOVÁ (region@knihovna-ji.cz) je vedoucí útvaru regionálních služeb Městské knihovny Jihlava a IVANA KALINOVÁ (knihovna@hodice.cz) je knihovnicí Místní knihovny v Hodicích.
