Srpen

Před 130 lety, 10. 8. 1896, se narodila Milena Jesenská († 1944), česká novinářka, spisovatelka a překladatelka; známá je hlavně svým přátelstvím a korespondencí s Franzem Kafkou, jehož několik povídek přeložila do češtiny. Knižně vyšly Kafkovy Dopisy Mileně. Zemřela v koncentračním táboře v Ravensbrücku.

Před 95 lety, 12. 8. 1931, se narodil Jiří Stránský († 2019), český spisovatel, scenárista, dramatik, překladatel a básník; v 50. letech byl vězněn komunistickou justicí v pracovních táborech po vykonstruovaném procesu. K jeho nejznámějším dílům patří román Zdivočelá země (adaptováno pro film a televizní seriál) a jeho pokračování Aukce a dále např. román Oblouk či novela Tóny.
Před 70 lety, 14. 8. 1956, zemřel Bertolt Brecht (* 1898), německý dramatik, básník, spisovatel, divadelní teoretik a režisér, jeden z nejvlivnějších divadelníků 20. století, autor řady her: Třígrošová opera, Strach a bída Třetí říše, Svatá Johanka z jatek, Matka Kuráž a její děti, Kavkazský křídový kruh, Život Galileiho, Zadržitelný vzestup Artura Uie, Dobrý člověk ze Sečuanu, Švejk ve druhé světové válce aj.
Před 90 lety, 15. 8. 1936, zemřela italská spisovatelka Grazia Deleddová (* 1871), nositelka Nobelovy ceny za literaturu (1926); česky vyšly její knihy Rozmary osudu, Sardinské povídky, Klatba, Ztracený chlapec, Holubice a jestřábi aj.

Před 90 lety, 19. 8. 1936, zemřel španělský básník a dramatik Federico García Lorca (*1898), k jehož nejznámějším dílům patří Cikánské romance a hry Yerma, Dům Bernardy Albové a Krvavá svatba.
Před 175 lety, 23. 8. 1851, se narodil Alois Jirásek († 1930), český prozaik a dramatik, proslulý svými historickými romány – k nejznámějším patří Filosofská historie, Temno, F. L. Věk, Psohlavci, Proti všem, U nás aj. Z divadelních her pak především Lucerna a Vojnarka a z další tvorby stále oblíbené Staré pověsti české.

Před 75 lety, 23. 8. 1951, se narodil Petr Šabach († 2017), český spisovatel, známý svými humoristickými romány a povídkami, z nichž řada posloužila jako námět pro filmy Jana Hřebejka (Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý) a Ondřeje Trojana (Občanský průkaz). K nejznámějším knihám patří Hovno hoří, Babičky, Opilé banány, Občanský průkaz, Máslem dolů, Rotschildova flaška aj.
Před 90 lety, 24. 8. 1936, se narodila britská spisovatelka A. S. Byattová († 2023), autorka proslulého románu Posedlost (byl zfilmován a vyšel i česky), za který dostala v roce 1990 cenu Booker Prize; česky dále vyšly povídky Matissova poselství.

Před 170 lety, 27. 8. 1856, se narodil Ivan Franko († 1916), ukrajinský básník, spisovatel, dramatik, esejista a literární kritik, organizátor kulturního života, národní buditel, politik, historik, etnograf, filozof a překladatel; česky vyšly např. výbory z básní Poesie a Uvadlé listí.
Před 480 lety, 31. 8. 1546, se narodil Daniel Adam z Veleslavína († 1599), český nakladatel, spisovatel, bohemista, lexikograf, historik, filozof, překladatel, organizátor literární činnosti, humanista a vysokoškolský pedagog; mj. se zasloužil o vydání Bible kralické.
Září
Před 110 lety, 4. 9. 1916, zemřel José Echegaray (* 1832), španělský dramatik, politik, matematik a ekonom, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1904), kterou obdržel společně s francouzským básníkem Frédéricem Mistralem; ve své době jeden z nejhranějších dramatiků (např. hry Šílený bůh, Mariana, Mstitel aj.).
Před 130 lety, 5. 9. 1896, se narodil rakouský spisovatel Heimito von Doderer († 1966), z jehož díla vyšly česky romány Vodopád, Merovejci aneb Totální rodina a nejznámější Strudlhofské schody.

Před 110 lety, 13. 9. 1916, se narodil Roald Dahl († 1990), britský romanopisec, povídkář a scenárista narozený ve Walesu norským rodičům; autor populárních knih pro děti a mládež Karlík a továrna na čokoládu, Jakub a obří broskev, Matylda, Obr Dobr a Čarodějnice aj. Česky vyšly také jeho četné povídky ve svazcích Jedenadvacet polibků, Milostné rošády nebo Roald Dahl od A do Z. Mnohá díla byla zfilmována, např. Obr Dobr režisérem Stevenem Spielbergem.

Před 95 lety, 14. 9. 1931, se narodil Ivan Klíma († 2025), český spisovatel a dramatik, patřil k nejpřekládanějším českým autorům; mj. napsal romány Hodina ticha, Soudce z milosti, Milostné léto, Láska a smetí, Čekání na tmu, čekání na světlo, Ani svatí, ani andělé, knihy povídek Má veselá jitra, Moje první lásky, Má zlatá řemesla, knihu o životě a díle Karla Čapka Velký věk chce mít též velké mordy nebo dvojdílnou autobiografii Moje šílené století.
Před 115 lety, 19. 9. 1911, se narodil anglický spisovatel, básník, esejista a dramatik William Golding († 1993), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1983); proslavil se hlavně svým prvním románem Pán much s tématem konfliktu mezi lidským přirozeným barbarstvím a civilizujícím vlivem rozumu; česky dále vyšly jeho romány Věž, Dědicové, Ztroskotání Christophera Martina a Dvojitý jazyk. Za román Rituály přechodu dostal cenu Booker Prize (1980).
Před 160 lety, 21. 9. 1866, se narodil anglický spisovatel Herbert George Wells († 13. 8. 1946), společně s francouzským spisovatelem Julesem Vernem nazývaný „otec science fiction“; autor proslulých románů Stroj času, Ostrov doktora Moreaua, Neviditelný, Válka světů, První lidé na Měsíci, Za dnů komety aj.; řada z nich byla i opakovaně zfilmována.

Před 80 lety, 22. 9. 1946, se narodil Arnošt Goldflam, český herec, dramatik, režisér, pedagog a autor knížek pro děti; jako herec se objevil v řadě filmů i seriálů a také na divadle. Je úspěšným dramatikem a režisérem; autor her Biletářka, Červená knihovna, Písek, Ředitelská lóže, Doma u Hitlerů aj.; zdramatizoval např. Poslední aristokratku Evžena Bočka. Pro děti napsal knížky Standa a dům hrůzy, O nepotřebných věcech a lidech, Tatínek není k zahození aj.
Před 130 lety, 24. 9. 1896, se narodil americký spisovatel Francis Scott Fitzgerald († 1940), často označovaný za autora tzv. jazzového věku, dnes je celosvětově považován za jednoho z nejlepších amerických spisovatelů 20. století; byl také jedním z nejvýraznějších představitelů tzv. ztracené generace. Napsal romány Na prahu ráje, Krásní a prokletí, Velký Gatsby a Něžná je noc; Poslední magnát zůstal nedokončen. Proslavil se také svými povídkami, jako jsou např. Podivuhodný případ Benjamina Buttona, Diamant velký jako Ritz či Bláznivá neděle.
Foto: archiv autora
Sestavil MILAN VALDEN – publicista, editor a spisovatel, dlouhodobý spolupracovník časopisu Čtenář.
