Úvodní slovo patřilo řediteli Národní knihovny České republiky Tomáši Foltýnovi, který připomněl, že knihovny byly před třiceti lety prvními průkopníky v oblasti digitalizace. Je ovšem potřeba pojímat tuto oblast kompletně, tedy se zabývat také ochranou v kybernetickém prostoru. Tuto nutnost si Národní knihovna uvědomila obzvlášť naléhavě po kybernetickém útoku na její systém v roce 2021. Projekt SEUDIPO ocenil také z toho důvodu, že má ambice vyjet do regionů.
Následoval Pavel Hnát, prorektor VŠE pro vzdělávání, se svou přednáškou o lidských kompetencích na moderní univerzitě. Za klíčové kompetence 21. století označil kritické myšlení, etické rozhodování, spolupráci a komunikaci, sebereflexi, kreativitu a adaptabilitu. Pro jejich rozvoj je potřeba změnit styl výuky na více aktivní s využitím umělé inteligence, která může například poskytovat zpětnou vazbu k promptům studentů nebo posuzovat originalitu absolventských prací.
Informačně hodnotnou přednášku „EU v digitálním prostoru“ s následující diskusí vedla bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Nejprve vysvětlila funkci komise, která spočívá v tvorbě legislativy a strategie EU. Ohledně GDPR tlačila komise na technologické firmy, aby byly ochranné prvky integrovány už ve výrobě, tzv. privacy by design. Hovořila o nařízení o digitálních službách (DSA), které nabylo účinnosti v únoru 2024 a chrání děti, omezuje nenávistné projevy a extremismus v digitálním prostoru. Podotkla, že většina extremistů se nerekrutuje z rodin, nýbrž z 90 % v on-line prostoru. V EU je též od srpna 2024 v platnosti AI Act, účinnosti nabývá postupně a celosvětově se jedná o první globální zákon o regulaci umělé inteligence.
Martina Ulmanová, náměstkyně ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), promluvila o posilování kybernetické bezpečnosti napříč společností a roli knihoven v této problematice. Hledala cestu k bezpečnému on-line prostoru směrem od regulace (která by měla být prostředkem, ne cílem) k odolnosti. Ta v podstatě znamená porozumění jednotlivce rizikům, která se v kybernetickém prostoru vyskytují. Odolný člověk je ten, který chybu rozpozná včas. Vzhledem k tomu, že knihovny jsou obecně považovány za instituce otevřené, důvěryhodné a dostupné, jsou schopny posilovat digitální bezpečnost v komunitách. Na webu NÚKIB najdou zájemci všech věkových kategorií podklady pro posilování bezpečnosti v on-line prostoru.
Po obědové pauze následovala panelová diskuse na téma pohled na EU v Česku. Panelisty byli Eva Húsková, ředitelka komunikace na Úřadu vlády, Klára Rundová, vedoucí komunikace Evropské komise, a Viktor Daněk, zástupce ředitele institutu Europeum. Pohled Čechů na Evropskou unii je spíše skeptický a nedůvěřivý, často tomu přispívá narativ médií, kdy někdo hodně vzdálený rozhoduje o občanech České republiky („Brusel rozhodl“). Přesto v prosinci 2025 bylo 66 % obyvatel pro setrvání v EU. Podle zúčastněných diskutérů je chyba proevropských kampaní ta, že přesvědčují přesvědčené nebo absolutně nepřesvědčitelné. Češi zkrátka historicky nedůvěřují institucím. Všichni účastníci panelu se shodli, že ke změně negativního postoje k Unii není třeba ji stále dokola vysvětlovat, aby jí každý porozuměl, jde spíše o to vytvořit dobrou citovou vazbu, například formou zveřejňování pozitivních příběhů.
Předposlední přednáškou konference byla „kybernetická bezpečnost v každodenním životě“ Ireny Adler Pavelkové z NÚKIBu. Podle ní si často neuvědomujeme, jaké aplikace máme v mobilu stažené, kam až mají přístup a jaké údaje jsme jim poskytli my sami. Hrozby se mohou skrývat i na veřejných wi-fi, přes které bychom se například neměli přihlašovat do bankovnictví, pozor bychom si měli dávat také při skenování QR kódů, nebo při otevírání příloh e-mailů, které přišly ze zdánlivě důvěryhodné adresy. Digitální stopu vytváříme dokonce i lajkováním na facebooku a svým nezletilým dětem ji tvoříme často ještě před tím, než se narodí. Alarmující je, že 69 % procent rodičů sdílí na sítích citlivé údaje svých dětí.
Posledním příspěvkem konference byla „kybernetická trestná činnost mravnostního charakteru“, o které hovořil David Kovář z Policejního prezidia ČR. Přestože kybernetická trestná činnost stoupá, lze ji osvětou účinně snižovat a ochránit ty nejzranitelnější, tedy děti. Dítě se stává nejvíce ohroženým v době, kdy dostane svůj první telefon. Útoky se dějí na sociálních sítích, děti bývají také zmanipulované z algoritmů, které jim na sítích podsouvají sexuální obsah, a stávají se snadnou obětí sextorze, tedy vydírání přes sexuální obsah, který predátorovi samy poskytly. Problém je v nedostatečné prevenci, ale také v legislativě, která za tyto delikty ukládá nízké tresty.
Přestože konference nekončila nijak optimisticky, nadějí pro všechny je, že se o problematice kyberbezpečnosti mluví čím dál více, klade se důraz na prevenci a pachatelé trestné činnosti v on-line prostoru ztrácí pocit nedosažitelnosti. A právě osvětě mezi širokou veřejností v oblasti kritického myšlení a bezpečnosti v on-line prostoru se věnuje projekt SEUDIPO, který chce prostřednictvím knihoven šířit povědomí o této problematice mezi komunitu v regionech. Pokud má vaše knihovna zájem se zapojit a nabídnout svým čtenářům workshop zaměřený na jedno z diskutovaných témat, registrujte se zde.
