Červen
Před 100 lety, 3. 6. 1926, se narodil americký básník Allen Ginsberg († 1997), jedna z vůdčích osobností tzv. beatnické generace. Proslavil se sbírkami básní Kvílení a Kadiš a jiné básně.
Před 80 lety, 6. 6. 1946, zemřel německý dramatik a prozaik Gerhart Hauptmann (* 1862), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1912); k nejznámějším, i u nás hraným dramatům patří např. Tkalci, Potopený zvon, Před západem slunce, Bobří kožich, Hanička, Krysy aj.
Před 150 lety, 8. 6. 1876, zemřela francouzská spisovatelka George Sand (vl. jm. Amantine Aurore Lucile Dupin de Francueil, baronka Dudevant, * 1804), používající mužský pseudonym; autorka románů Consuela, Ďáblův močál, Hraběnka z Rudolstadtu, Malá Fadetka aj.
Před 140 lety, 14. 6. 1886, zemřel ruský dramatik Alexandr Nikolajevič Ostrovskij (* 1823), z jehož díla jsou dodnes živé hry Výnosné místo, Les a Bouře, která se stala námětem opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová.
Před 40 lety, 14. 6. 1986, zemřel argentinský prozaik, básník a esejista Jorge Luis Borges (* 1899), který se proslavil svými povídkami v souborech Fikce, Alef, Brodiova zpráva, Kniha z písku aj. Česky vyšly šestidílné vybrané spisy, obsahující kompletní povídky a výběr z esejů a básní, a samostatně dále např. knihy Fantastická zoologie a Obecné dějiny hanebnosti.
Před 90 lety, 18. 6. 1936, zemřel ruský spisovatel Maxim Gorkij (* 1868), kontroverzní osobnost světové literatury, jehož rozsáhlé dílo básnické, prozaické i dramatické prošlo složitým vývojem, stejně jako jeho vztah k bolševikům, ruské revoluci i sovětskému státu (opakovaně žil v emigraci); autor románů Foma Gordějev, Matka, Život zbytečného člověka, Městečko Okurov, Podnik Artamonových či tetralogie Život Klima Samgina, autobiografií Dětství, Do světa a Moje university či dramat Měšťáci, Na dně, Jegor Bulyčov a ti druzí aj.
Před 100 lety, 19. 6. 1926, se narodil český spisovatel Josef Nesvadba († 2005), který se věnoval především žánru sci-fi; napsal romány Dialog s doktorem Dongem, Tajná zpráva z Prahy či Peklo Beneš a povídkové soubory Tarzanova smrt či Einsteinův mozek; psal též divadelní hry a rozhlasové dramatizace a je autorem či spoluautorem námětů k filmům Zabil jsem Einsteina, pánové!, Pane, vy jste vdova, Zítra vstanu a opařím se čajem, Upír z Feratu aj. a k televiznímu seriálu Bambinot.
Před 120 lety, 23. 6. 1906, se narodil německý spisovatel Wolfgang Koeppen († 1996), který se proslavil třemi romány z první poloviny 50. let Holubi v trávě, Skleník a Smrt v Římě (vyšly i česky), v nichž kriticky zobrazuje poválečnou německou společnost; česky dále vyšla autobiografická novela Mládí.
Před 90 lety, 23. 6. 1936, se narodil americký spisovatel Richard Bach, autor bestselleru Jonathan Livingston Racek, který byl též zfilmován; česky dále vyšly knihy Dvojplošník, Nic se nestane náhodou, Dar křídel, Nikdo není daleko, Most přes navždy aj.
Před 115 lety, 24. 6. 1911, se narodil argentinský prozaik a esejista Ernesto Sábato († 2011), který vedle řady esejistických knih (česky vyšel jen Spisovatel a jeho přízraky) napsal pouze tři romány, které ho však proslavily po celém světě a vyšly i v češtině: Tunel, Kniha o hrdinech a hrobech a Abaddón zhoubce.
Před 100 lety, 25. 6. 1926, se narodila rakouská spisovatelka Ingeborg Bachmannová († 1973); začínala jako básnířka sbírkami Čas na úvěr a Vzývání Velkého Medvěda, pak se ale věnovala próze, esejistice, rozhlasovým hrám a operním libretům; česky vyšly Básně, román Malina, soubor povídek a novel Tři cesty k jezeru, dvousvazkový výbor z esejů Místo pro náhody, korespondence s Paulem Celanem Čas srdce aj.
Před 115 lety, 30. 6. 1911, se narodil polský básník, prozaik a esejista Czesław Miłosz († 2004), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1980). Od roku 1951 žil ve Francii a od roku 1960 v USA; v roce 1970 získal americké občanství. Vedle řady básnických sbírek, z nichž česky vyšly výbory či soubory Mapa času, Hymnus o perle, Svět, To, Traktáty a přednášky ve verších aj., napsal např. román Údolí Issy a eseje Zotročený duch, Rodná Evropa, Svědectví poezie, Saligia a jiné eseje, Miłoszova abeceda, deník Myslivcův rok aj.
Červenec
Před 65 lety, 2. 7. 1961, zemřel americký spisovatel Ernest Hemingway (* 21. 7. 1899), nositel Pulitzerovy ceny (1953) za novelu Stařec a moře a Nobelovy ceny za literaturu (1954), autor slavných románů Fiesta, Sbohem, armádo, Komu zvoní hrana či Pohyblivý svátek a mnoha novel a povídek i jediné hry Pátá kolona.
Před 80 lety, 5. 7. 1946, se narodila česká spisovatelka a literární teoretička Daniela Hodrová († 2024), nositelka Státní ceny za literaturu (2011), Ceny Franze Kafky (2012) a ceny Magnesia Litera – Kniha roku (2016) za román Točité věty; autorka románové trilogie Trýznivé město (Podobojí, Kukly, Théta) a románů a próz Město vidím…, Perunův den, Ztracené děti, Komedie či Vyvolávání a řady literárně-teoretických a esejistických knih (Hledání románu, Román zasvěcení, Místa s tajemstvím, Citlivé město, Chvála schoulení aj.).
Před 155 lety, 10. 7. 1871, se narodil francouzský romanopisec, kritik a esejista Marcel Proust († 1922), který se proslavil sedmidílným románovým cyklem Hledání ztraceného času (1913–1927; poslední tři díly vyšly posmrtně); za druhý díl byl Proust vyznamenán Goncourtovou cenou (1919). Česky vyšly také knihy Dnové četby, Radosti a dny, Eseje a nedokončený (posmrtně vydaný) román Jean Santeuil.
Před 95 lety, 10. 7. 1931, se narodila kanadská spisovatelka Alice Munroová († 2024), nositelka Nobelovy ceny za literaturu (2013), která se proslavila svými povídkami; česky vyšel výbor z povídek Už dávno ti chci něco říct a jiné povídky a povídkové soubory Nepřítel, přítel, ctitel, milenec, manžel, Útěk, Příliš mnoho štěstí, Drahý život, Láska dobré ženy, Veřejná tajemství a Přítelkyně z mládí.
Před 70 lety, 16. 7. 1956, se narodil americký dramatik a scenárista Tony Kushner, který se proslavil dvojdílnou hrou Andělé v Americe – Milénium se blíží (Pulitzerova cena a cena Tony za nejlepší hru) a Perestrojka (cena Tony); scenárista filmů Stevena Spielberga Mnichov (s E. Rothem) a Lincoln, za které byl nominován na Oscara.
Před 100 lety, 23. 7. 1926, se narodil Ludvík Vaculík († 2015), český prozaik, fejetonista, publicista, autor manifestu Dva tisíce slov a zakladatel samizdatové edice Petlice (založena 1971), autor románů Rušný dům, Sekyra, Morčata, Český snář, Jak se dělá chlapec, Loučení k panně, fejetonistických knih Sólo pro psací stroj, Jaro je tady, Stará dáma se baví, Poslední slovo a řady dalších knih.
Před 140 lety, 24. 7. 1886, se narodil japonský prozaik, dramatik a esejista Džuničiró Tanizaki († 30. 7. 1965), považovaný za nejvýznamnějšího japonského spisovatele 20. století; česky vyšly jeho romány a novely Sestry Makiokovy, Most snů, Deník bláznivého starce, Klíč, Milenci z Jeda aj.
Před 170 lety, 26. 7. 1856, se narodil anglický dramatik, prozaik a esejista irského původu George Bernard Shaw († 1950), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1925), autor her Živnost paní Warrenové, Caesar a Kleopatra, Majorka Barbara, Černá dáma sonetů, Androkles a lev, Dům zlomených srdcí, Zpět k Methusalemovi, Svatá Jana, Milionářka a řady dalších; podle jeho nejslavnější hry Pygmalion vznikl slavný muzikál My Fair Lady.
Před 90 lety, 28. 7. 1936, se narodil český spisovatel, dramatik, scenárista a politik Milan Uhde, v letech 1990–1992 působil jako ministr kultury české vlády a v letech 1993–1996 byl předsedou Poslanecké sněmovny ČR; v roce 1989 založil nakladatelství Atlantis. Uhde je autorem řady her divadelních i rozhlasových a dramatizací, k nejznámějším patří Král Vávra, Výběrčí, Balada pro banditu, Modrý anděl, Velice tiché Ave či Zázrak v černém domě; velkou pozornost vzbudila i jeho autobiografie Rozpomínky – Co na sebe vím.
Před 170 lety, 29. 7. 1856, zemřel Karel Havlíček Borovský (* 1821), český básník, novinář, ekonom a politik, který je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky; k nejznámějším dílům patří básně Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra a Epigramy či cestopis Obrazy z Rus. V letech 1851–1855 pobýval ve vyhnanství v rakouském Brixenu.
Sestavil MILAN VALDEN – publicista, editor a spisovatel, dlouhodobý spolupracovník časopisu Čtenář.
Foto: archiv autora
