Čeněk Pýcha: Knihovny jsou pro mě především místem sdílení

S jakou vizí jste vstupoval pro výběrového řízení na pozici ředitele ÚISK? 

Předně jsem rád, že můžu navázat na práci mé předchůdkyně Adély Jarolímkové, která byla ředitelkou ÚISK po dvě funkční období a nastartovala procesy, na které můžeme dále navazovat. Adéla Jarolímková na Ústavu působí i nadále a může se nyní více soustředit na výuku a svůj výzkum. Právě provázání výukové a výzkumné složky je pro mě velmi podstatné. Naše obory musejí reagovat na razantní vstup umělé inteligence, respektive velkých jazykových modelů do profesionálního, ale i soukromého života. V těchto otázkách je potřeba aktuální výzkum sledovat, aktivně se na něm podílet a výsledky integrovat do výuky, případně se studenty v tomto směru i spolupracovat na závěrečných pracích. 

Pracoval jste někdy v knihovně? Pokud ano, tak na jaké pracovní pozici? 

Pracoval jsem na různých místech (včetně dávného průvodcování na zámku v Duchcově, kde působil „nejslavnější český knihovník“ Giacomo Casanova). Z hlediska vedení ÚISK je pro mě asi nejvíce formativní působení v Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů, kde jsem se podílel na vývoji vzdělávacích pomůcek a lektorování seminářů pro učitele. Věřím, že zkušenosti z oblasti zavádění inovací do výuky historie na českých školách se dají uplatnit i v knihovnickém prostředí. 

Čím jsou pro Vás knihovny a knihovnická profese? 

Knihovny jsou pro mě především místem sdílení. A to jak na úrovni základní informační funkce, tak z hlediska komunitního, profesního, ale i trávení volného času. Jen málo institucí je tak prostupných a podporujících demokracii, jako jsou knihovny. Knihovnickou profesi vnímám právě z tohoto hlediska. Kromě odbornosti, kterou od knihovníků a knihovnic na různých pozicích očekáváme, dnes klademe vysoké nároky i na flexibilitu, tvořivost, schopnost rychle reagovat jak na technologický vývoj, tak na celé spektrum sociálních situací, které mohou v knihovně vznikat. 

Jak si představujete budoucnost knihovnického vzdělávání? 

V knihovnickém vzdělávání bude potřeba vyvažovat mezi hlubokou a úzkou specializací v některých oblastech (například oblast open science v akademickém knihovnictví) právě s důrazem na měkké dovednosti (při lektorování workshopů a programů, ale i obecně při komunikaci se čtenáři) a adaptabilitu. Tato kombinace je v rámci bakalářského a navazujícího magisterského studia možná, ale dost náročná. Při průchodu naším studiem existuje možnost různorodé specializace (od výzkumu historických prvních tisků až po práci s moderními systémy), na druhou stranu mezi povinné předměty patří praxe nebo projekty, kde se studenti zlepšují i v týmové práci nebo manažerských dovednostech. Další možností prohlubování specializace jsou kurzy celoživotního vzdělávání, velmi úspěšný je náš kurz zakončený tzv. mikrocertifikátem, který vychovává budoucí data stewardy a stewardky,¹ aktuálně z hlediska otevřené vědy velmi žádanou pozici. 

Můžete nám prosím představit obor Studium nových médií? 

Studia nových médií jsou obor, který na ÚISK FF UK vznikl před 20 lety. Ve své době měl zaplnit jistou mezeru, která v českém akademickém prostředí na úrovni zájmu o vliv technologií na společnost panovala. Byli jsme jedním z prvních pracovišť, které se seriózně zabývalo například počítačovými hrami. Přestože se situace v tomto smyslu změnila, stále navazujeme na tradici zájmu o nové a dynamicky se měnící technologie a fenomény, jako je v současnosti například právě umělá inteligence. Dnes se Studia nových médií plně integrovala do profilu ÚISK a vhodně doplňují naše studijní programy. Naše studijní programy zároveň zůstávají dost prostupné, ale těžiště a důraz kladou vždy specifickým směrem. 

Kam by měl ÚISK směřovat pod Vaším vedením? Resp. jaké jsou Vaše vize, dlouhodobé a krátkodobé plány? 

Kromě výzkumu, který je nedílnou součástí našeho působení, bych rád dále udržoval silné vazby směrem ke knihovnímu prostředí. Rád bych posílil naši popularizační roli, aktuálně chystáme rozsáhlejší nabídku programů pro střední školy, v rámci celoživotního vzdělávání bychom rádi nabídli další kurzy (včetně odborných knihovnických) v různých formátech. Již nyní se podílíme na letní a zimní škole badatelské výuky, které jsou sice primárně určené pro učitele a muzejní pracovníky, věřím však, že mohou být svým důrazem na aktivní práci s prameny a zdroji inspirativní i pro přípravu vzdělávacích programů v knihovnách. Věřím, že UISK bude i nadále prostorem, který drží krok s dobou, sleduje aktuální trendy, ale zároveň dbá i na kulturní odkaz, který české knihovny spoluvytvářejí. 

Myslíte si, že máme dostatečný počet doktorandů v našem oboru?  

Náš doktorský program je akreditován jako Informační věda a integruje jak historický výzkum knih a knihoven, aktuální problémy knihovnictví a informační vědy, tak zájem o společenský vliv technologií. Doktorské studium zároveň v současnosti prochází celostátní reformou, která klade větší důraz na kvalitu studia a výzkumu doktorandů, doktorské studium by také mělo být více integrováno s probíhajícím výzkumem na pracovišti. Řekl bych, že vzhledem k této situaci je počet doktorandů odpovídající. Jsem rád, že v poslední době u nás vznikly zajímavé a úspěšné doktorské projekty (například práce Elišky Baťové o liturgických zpěvnících v 15. století, bibliometrická analýza Davida Šlosara nebo aktuálně výzkum Pavlíny Kolínové o čtenářské skupině mladých dospělých). 

Spolupracujete se zahraničními knihovnickými vzdělávacími ústavy/institucemi? Případně s kterými? 

Spolupracujeme především s platformou iSchools, která sdružuje analogické studijní programy z celého světa, v jejím rámci pak vznikají i dílčí spolupráce s jednotlivými univerzitami. Kolegové sami pak mají spolupráci zaměřenou především dle své výzkumné specializace. Například Vít Šisler, který se zabývá zmiňovaným výzkumem videoher, je součástí rozsáhlé mezinárodní sítě, stejně tak Helena Lipková, která zkoumá religiozitu v digitálním prostředí. Z hlediska výzkumu knižní kultury je pro nás klíčová spolupráce s prestižní University of St Andrews ve Skotsku. 

Jaké jsou nové trendy v knihovnickém vzdělávání? 

Řekl bych, že tyto trendy odpovídají rostoucím nárokům, o kterých jsme se bavili výše. Budoucí knihovníci a knihovnice se musí připravovat na celé spektrum činností a získat potřebné kompetence v mnoha různých oblastech. Specializaci řešíme tak, že v některých oblastech jdeme do hloubky (například v rešeršních dovednostech, bibliometrii a open science) s tím, že předpokládáme, že tyto dovednosti a zkušenosti jsou absolventi schopni převést do praxe. 

Další širokou oblastí jsou pak již zmiňované měkké dovednosti nebo využití technologií pro vzdělávání. V této oblasti kromě studijních programů existuje mnoho kurzů, kromě UISK kurzy nabízejí i další univerzitní pracoviště zaměřená na knihovnictví (KISK v Brně nebo UBK v Opavě). 

Stále sledujete, kam absolventi ÚISK nastupují? Jestli do knihoven, nebo někam jinam? 

Absolventi programu Informace, média a knižní kultura často nastupují do akademických knihoven, což souvisí i se současným důrazem na open science a podporu vědců a vědkyň, kde vznikají nové pracovní příležitosti. U absolventů zaměřených na výzkum knižní kultury to jsou pak specializované pozice v knihovnách v této oblasti. Díky stážím a mezinárodním zkušenostem některé absolventky a absolventi směřují i do zahraničí. Škála uplatnění absolventů oboru Studia nových médií je opravdu široká: od herních studií, akademických pozic až po marketing nebo státní správu. Zároveň mnoho našich studentů a studentek pracuje již při studiu, jsem taky vděčný mnoha knihovnám za spolupráci na odborných praxích, které jsou součástí studia. 

Hlásí se na ÚISK studenti s nějakou předchozí odbornou knihovnickou průpravou? 

Ano, přestože primárně přicházejí studenti z gymnázií, studují u nás i absolventi středních knihovnických škol. Případně do kombinovaného studia se hlásí i profesionálové a profesionálky již působící v knihovnách. 

1. Data steward je relativně nová pozice související s otevřeným přístupem k vědeckým informacím. V projektech má na starosti například způsob, jak jsou ošetřena a zveřejněna výzkumná data tak, aby byly principy otevřené vědy naplněny.  ↩︎