Úvodní den byl tradičně vyhrazen interním jednáním a zasedání valné hromady EBLIDA. Program dne vyvrcholil workshopem projektu ELAN v malém sále Městské knihovny v Praze, zaměřeným na networking a posilování společného dopadu. Pod vedením emeritního prezidenta EBLIDA Tona van Vlimmerena účastníci aktivně navazovali nové kontakty a sdíleli zkušenosti napříč knihovnickou komunitou.
V úterý 21. dubna byla zahájena konferenční část setkání. Úvodní slovo pronesli Tomáš Řehák (ředitel Městské knihovny v Praze a předseda SDRUK), Tomáš Foltýn (ředitel Národní knihovny v Praze) a Erna Winters (prezidentka asociace EBLIDA).
Konferenci odstartoval novinář, aktivista a umělec Lukáš Houdek přednáškou „Jak mluvit o věcech, které nechceme slyšet“. Na příkladu svého silného osobního příběhu o šikaně a zneužívání připomněl, jak náročné – ale zároveň zásadní – je mluvit o citlivých a nepříjemných věcech. Zdůraznil, že knihovny podle něj mohou být bezpečným prostorem, kde lze tato témata otevírat.
Následovala panelová diskuse s názvem „Proč by se knihovny měly zapojovat do témat a výzev udržitelnosti?“ Zazněly zde inspirativní pohledy odborníků i knihovníků z praxe, kteří se dlouhodobě věnují udržitelnosti a cílům SDGs v knihovnách.
Panelisty a panelistkami byli Sharon Memis (generální tajemnice IFLA), Michal Broža (vedoucí kanceláře Informačního centra OSN), Barbora Černohorská (vedoucí Obecní knihovny Statenice) a Alison Nolan (výkonná ředitelka The Scottish Library & Information Council). Diskusi moderoval Andrew Cranfield (ředitel EBLIDA).
Diskuse ukázala, že knihovny hrají klíčovou roli jako důvěryhodné instituce, které propojují komunity, otevírají důležitá témata a aktivně přispívají k udržitelnému rozvoji. Jedna z panelistek, Barbora Černohorská, zdůraznila, že udržitelnost nesouvisí jen s životním prostředím, ale zahrnuje také sociální, vzdělávací a komunitní rozměry, které bývají v této souvislosti často opomíjeny. Klíčové je vytvářet bezpečný a otevřený prostor pro dialog, podporovat komunitní aktivity a zapojovat dobrovolníky. I malá knihovna se tak může aktivně podílet na naplňování principů udržitelnosti. „Obvykle v obecních knihovnách nepoužíváme jazyk strategií udržitelnosti nebo cílů SDGs, ale v praxi cíle naplňujeme,“ řekla Barbora Černohorská.
V druhé části dopoledního programu probíhalo paralelně pět tematických workshopů, které nabídly účastníkům široké spektrum přístupů k udržitelnosti v knihovnách. Diskutovalo se například o SDG certifikaci knihoven na příkladu Dánska, možnostech zapojení do iniciativy WEEK17, plánování konkrétních kroků v oblasti klimatických opatření či využití metody sdíleného čtení pro podporu inkluze a komunitního propojení. Součástí programu byl také interaktivní workshop formou živého natáčení podcastu, který otevřel prostor pro sdílení zkušeností a reflexi role knihoven v naplňování cílů udržitelného rozvoje.
Po obědové pauze, kterou účastníci využili k neformálním setkáním a networkingu, se konala prezentace nazvaná „OCLC and Sustainability: Building community in a time of change“ zaměřená na roli knihoven jako klíčových pilířů komunity v době společenských i environmentálních změn. Andrew Harbison (ředitel programu WebJunction OCLC Research) představil, jak organizace OCLC prostřednictvím svých nástrojů a zdrojů podporuje knihovny v oblastech vzdělávání, zdraví, inovací i udržitelnosti. Během vystoupení také shrnul hlavní poznatky z workshopu Climate Action Sprint, který účastníkům nabídl praktické přístupy k plánování klimatických opatření v knihovnách.
Následná prezentace projektu Sentobib představila rozsáhlý celoevropský výzkum uživatelů knihoven, do něhož se zapojilo více než 1 200 knihoven a přes 200 000 respondentů. Francis De Bonnaire (evropský koordinátor projektu Sentobib) přiblížil jeho další rozvoj, jehož cílem je zpřístupnit systematický uživatelský výzkum knihovnám napříč Evropou a posílit jejich schopnost lépe reagovat na potřeby svých návštěvníků.
V závěru dne měli účastníci možnost ve velkém sále Městské knihovny v Praze navštívit promítání filmu The Librarians. Silný dokument, který ukazuje knihovníky jako „první linii“ v boji za demokracii a svobodu slova. Přibližuje i aktuální vlnu cenzury a zákazů knih v USA a připomíná, jak důležitá je role knihoven jako ochránců svobodného přístupu k informacím. Na promítání navázala debata s jednou z protagonistek dokumentu, americkou knihovnicí Martou Hickson, kterou moderoval ředitel EBLIDA Andrew Cranfield.
Vyvrcholením dne bylo vyhlášení hostitele pro příští ročník setkání a konference. Stala se jím Národní a univerzitní knihovna v chorvatském Záhřebu.
Středeční program konference byl zahájen workshopem Planning the future of European Public Libraries, který společně připravili EBLIDA, Public Libraries 2030 a OMC Group. Workshop se zaměřil na budoucnost evropských veřejných knihoven – od prezentace zprávy OMC přes panelovou diskusi až po společné hledání konkrétních kroků, jak mohou knihovny a jejich asociace formovat další rozvoj sektoru v příštích letech. Workshopem provázeli Klaas Gommers z Nizozemské asociace veřejných knihoven (VOB), Ilona Kish z neziskové organizace Public Libraries 2030 a Andrew Cranfield, ředitel EBLIDA.
Závěrečnou aktivitou konference bylo setkání Erasmus+ Connections: Speed networking for library partnerships, kde se knihovníci z různých koutů Evropy potkávali, sdíleli zkušenosti a navazovali nová partnerství pro mezinárodní spolupráci. Koordinátorka Eliška Bartošová představila možnosti programu Erasmus+ pro knihovny v Česku a otevřela prostor pro sdílení zkušeností s mobilitami, jejich přínosy i dopady na organizace. Proběhla také diskuse ve formátu World Café o tom, jak hledat partnery pro mobility, jak využít zkušenosti z výjezdů v praxi a jak sledovat jejich přínos. Inspiraci přinesly také Simona Šinko a Mateja Vodiškar z Městské knihovny v Ljublani, které sdílely své zkušenosti s organizací skupinových mobilit pro dospělé.
Konference EBLIDA 2026 v Praze potvrdila, že knihovny dnes nejsou pouze místem pro přístup k informacím, ale aktivními partnery při řešení společenských i environmentálních výzev. Setkání ukázalo, že naplňování cílů udržitelného rozvoje může mít v knihovnách mnoho podob – od komunitních aktivit přes vzdělávání až po mezinárodní spolupráci.
Pražská konference tak nebyla pouze prostorem pro odbornou diskusi, ale především impulsem k dalším konkrétním krokům. Potvrdila, že cesta „od cílů k činům“ vede skrze spolupráci, otevřenost a aktivní zapojení knihoven do života komunit, které utvářejí.
