Udržitelný rozvoj (a knihovny) v roce 2025: Globální pohled

Udržitelný rozvoj podle Agendy 2030

Základním rámcem, který v současnosti určuje směřování udržitelného rozvoje, je Agenda 2030 se svými 17 Cíli udržitelného rozvoje (SDGs)¹ a 169 specifickými úkoly pokrývajícími oblast ekonomiky, životního prostředí a sociálního rozvoje. Cíle jsou univerzální, což znamená, že se vztahují na všechny země a aktéry s primárním záměrem zlepšit svět pro všechny lidi a zajistit, že nikdo nezůstane opomenut. Tento program byl oficiálně schválen státy OSN v září 2015 s platností na 15 let. U nás byly následně principy SDGs zapracovány do Strategického rámce Česká republika 2030, schváleného na vládní úrovni v dubnu 2017. Oba dokumenty stále i po zhruba deseti letech od přijetí určují základní směřování udržitelného rozvoje na národní i globální úrovni. Zejména v posledních letech ovšem čelí silnému politickému a ekonomickému tlaku na zmírnění některých přijatých závazků, případně jsou tyto závazky některými politickými a dalšími aktéry ignorovány, a tak nedochází k jejich naplňování.

Naplňování SDGs v posledních pěti letech

Nejnovější zpráva OSN za rok 2025 odhaluje, že pouze 35 % cílů je na cestě k naplnění nebo vykazuje aspoň mírný pokrok. U zbytku cílů již nyní víme, že naplněny nebudou, přičemž téměř u pětiny ze všech stanovených cílů se situace v průběhu let naopak v porovnání s rokem 2015 zhoršuje. Zlepšování vykazují obecně zejména ty, kde mohou pomoct technologie (zlepšování přístupu k elektrické energii, překonávání digitální propasti nebo zdraví dětí). Jsme tedy schopni relativně úspěšně řešit problémy, které nevyžadují hluboké systémové změny. Naopak komplexní výzvy, někdy označované jako tzv. zapeklité problémy (wicked problems), tedy takové typy problémů (chcete-li výzev), jež jsou vzájemně propojené, v čase se dynamicky proměňují a zahrnují mnoho různých aktérů s rozdílnými zájmy, úspěšně řešit neumíme. Jedná se například o klimatické změny, chudobu nebo válečné konflikty.

Pokud přesuneme pozornost na Českou republiku, zjistíme, že se nám naplňování SDGs daří, aspoň to vyplývá z hodnocení roku 2025, kdy jsme se mezi 167 státy umístili na desáté příčce. Dlouhodobě se ale Česku nedaří dosahovat cílů v oblasti SDG 2 (Konec hladu), a to konkrétně kvůli zhoršování ukazatelů obezity, energetické náročnosti potravin a vývozu nebezpečných pesticidů. Deficity máme i v zaměření na odpovědnou výrobu a spotřebu (SDG 12), což zapříčiňuje znečištění ovzduší, emise dusíku, a exportu plastového odpadu, což je problém většiny evropských států.

Jelikož je již v současnosti jasné, že cíle stanovené v roce 2015 naplněny nebudou, vede se intenzivní diskuse, kudy dál. Možná dojde k redukci počtu cílů, možná se změní celá logika hodnocení a namísto sledování pokroku budou průběžně identifikována rizika a udržitelný rozvoj bude nahlížen spíše z hlediska adaptačních opatření. Uvidíme. Každopádně nic nám nebrání si SDGs osvojit na lokální úrovni, ve svých komunitách a přemýšlet, jak k napľňování jejich principů mohou přispět třeba právě knihovny.

IFLA a Agenda 2030

Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA) dlouhodobě podporuje a podněcuje knihovny, aby se k podpoře plnění SDGs aktivně hlásily. Argumentuje tím, že knihovny jsou v mnoha komunitách jediným místem, kde lidé mohou získat informace, které jsou nezbytné pro zlepšení jejich života. Kvalitní informace pomáhají nám všem dosáhnout na vyšší vzdělání, rozvíjet nové dovednosti, nalézt zaměstnání nebo obecně činit odpovědnější rozhodnutí. Bez rovného a univerzálního přístupu k informacím tudíž nelze efektivně dosáhnout žádného ze 17 cílů. Jelikož je jedním ze smyslů existence organizace IFLA i advokace knihoven a lobbing za jejich oprávněné zájmy, vyzývá IFLA pravidelně knihovnické spolky, aby se aktivně zapojovaly do tvorby národních dobrovolných přezkoumání plnění Agendy 2030, a tak se v nich mohl odrazit i přínos knihoven k naplňování SDGs na národní úrovni. Pravidelně IFLA také vydává přehlednou zprávu o tom, kolikrát a v jakém kontextu byly knihovny v nově prezentovaných přezkumech zmíněny, což následně slouží jako základ její advokační práce. Závěrečnou část tohoto příspěvku tudíž věnuji skutečnosti, že v třetím národním dobrovolném přezkumu ČR z roku 2025 jsou aktivity knihoven zmíněny vůbec poprvé.

Knihovny v národním dobrovolném přezkumu ČR

Národní dobrovolný přezkum je oficiální zpráva, kterou státy OSN dobrovolně předkládají pro posouzení stavu průběžného naplňování Agendy 2030 na národní úrovni. Česko letos předložilo svůj již historicky třetí přezkum². V takřka stostránkovém anglicky psaném dokumentu jsou knihovny zmíněny ve dvou kapitolách. Část Odolnost společnosti vyzdvihuje projekt #doknihovny³ jako příklad vzdělávací aktivity podporující mediální gramotnost. Kapitola Udržitelnost v každodenním životě v jednom odstavci shrnuje konkrétní činnosti, jimiž knihovny, zejména v letech 2021–2022, kdy byl udržitelný rozvoj naším společným komunikačním tématem, přispěly k šíření povědomí o SDGs. Konkrétně se jedná o iniciativu Udržitelnost v knihovnách a speciální weby Udržitelná knihovna⁴ a Co dokáže knihovna⁵ a propsání tématu do vnitřních procesů řady knihoven i jejich vzdělávací nabídky. Z dalších kulturních oblastí se do zprávy prosadily pouze divadla a hudební festivaly.

V rámci celkového rozsahu zprávy poměrně konkrétní informace o aktivitách českých knihoven jsou výsledkem průběžného lobbingu neformální iniciativy Udržitelnost v knihovnách, k níž kromě autora tohoto textu patří mj. i Eliška Bartošová, jejíž příspěvek tento tematický blok otevírá. Uvádím to zde jako drobný konkrétní příklad práce ve prospěch knihoven. Třeba tím inspiruji i někoho dalšího pro jiné oblasti, než je udržitelný rozvoj.

Lobbing na příkladu SDGs

Základem byla průběžná komunikace s pracovníky oddělení udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí (MŽP), do jejichž gesce tato agenda spadá. Jsme s nimi v pravidelném kontaktu od roku 2021, zveme je na naše akce a účastníme se pravidelně jejich akcí pro (odbornou) veřejnost, především každoročního Fóra udržitelného rozvoje. Městská knihovna v Praze a Národní knihovna ČR také v roce 2023 hostily dvě setkání Koordinační platformy SDGs, iniciativy vzniklé z podnětu některých pracovníků Univerzity Karlovy s cílem propojit ty, kdo se podpoře udržitelnosti věnují. Na jednom místě se potkávali zástupci několika ministerstev, univerzity, neziskového sektoru a samozřejmě i knihoven. Přestože platforma již nějakou dobu není aktivní, byly to právě knihovny, jež ji po jistou dobu udržovaly v činnosti, což nám přineslo jak obecné uznání komunity organizací, které se podpoře udržitelnosti věnují, tak i zcela konkrétní spolupráce na bilaterální bázi. Mnohem snáze se nám potom oslovovali pracovníci oddělení udržitelného rozvoje MŽP s tím, že bychom rádi zařadili aktivity knihoven do chystaného 3. národního dobrovolného přezkumu. A jelikož jsme nebyli úplně spokojeni s textem, který obsahovala první verze dokumentu, napsali jsme ho nakonec pro ministerstvo sami (a oni ho pak s díky přijali).

Lepší budoucnost pro všechny

Celkově lze stav plnění závazků formulovaných v Agendě 2030 charakterizovat v době, kdy na jejich splnění zbývá už jen přibližně třetina plánovaného času, jako zásadně nedostatečné. Také už se vlastně dnes ani nikdo netají tím, že se většiny z nich dosáhnout nepodaří. Nemělo by to ale v nás vyvolávat rezignaci na úsilí pom

áhat tvořit „lepší budoucnost pro všechny“, jak zní jedno z hesel spojovaných s SDGs. Globální knihovnické organizace (např. IFLA, EBLIDA) nás k tomu ostatně pravidelně vybízejí. Neděláme to ale kvůli nim nebo kvůli plnění technicistně pojatých indikátorů. Děláme to kvůli sobě i kvůli životu na Zemi, jemuž teprve posledních několik staletí lidstvo zcela dominuje. A především pro ty, kdo přijdou po nás a jimž naši planetu symbolicky zase předáme.

1. osn.cz/osn/hlavni-temata/cile-udrzitelneho-rozvoje-sdgs ↩︎
2. cr2030.cz/udrzitelny-rozvoj-ve-svete/svet Voluntary National Review of the 2030 Agenda, Czech Republic 2025. Dostupné z: cr2030.cz/system/files/2025-06/VNR_2025_ EN.pdf ↩︎
3. doknihovny.eu ↩︎
4. udrzitelna.knihovna.cz ↩︎
5. codokaze.knihovna.cz ↩︎

ONDŘEJ HUDEČEK, absolvent oboru obecné antropologie, je metodikem Městské knihovny v Praze. Zaměřuje se na mediální gramotnost, udržitelnost v knihovnách, environmentální dějiny, kulturní ekologii.