Mariánské listování je jen začátkem
Městská knihovna v Praze rozšířila pestrou nabídku svých služeb o další atraktivní produkt. Zřízením Studia MKP nabídla v duchu své filozofie vytvářet nové, moderní a netradiční přidané hodnoty obohacující její základní poslání potenciálním zájemcům další široké spektrum možností – nahrávání podcastů, autorských čtení, prezentace knižních titulů, externí a interní komunikace knihovny.
Tvůrcem prvního podcastu s názvem Mariánské listování je zkušený odborník, bývalý rozhlasový zpravodaj a ředitel Českého centra v New Yorku Miroslav Konvalina: „Velmi mě těší, že Městská knihovna v Praze jde s dobou a rozšiřuje své působení v online prostoru v rámci poslání, které má. Už není jen producent živých programů spojených s děním v knihovně, i když to je pro ni stále priorita, ale stává se více i výrobcem a distributorem kvalitního obsahu online. To je podstata proměny, kterou procházíme. Připravujeme první silnou řadu audiovizuálních pořadů, jež lidé budou moci poslouchat v mobilech, v noteboocích či na tabletech. Nabízíme k poslechu novou kvalitu, zaměřenou na české a zahraniční autory a umělce spojené s literárním světem, ale například i na vztah literatury a umělé inteligence a audioknihy. Městská knihovna v Praze tak vstupuje daleko víc než dříve do denní interakce s veřejností, kultivuje ji a přitom upevňuje vzorce demokratické společnosti,“ vysvětlil s tím, že cílem zmiňovaného podcastu je, aby se lidé mohli z domova potkat s osobnostmi, které navštívily Ústřední knihovnu Městské knihovny na Mariánském náměstí, ale třeba i některou z dalších téměř půl stovky poboček po celé Praze.
K prvním hostům Mariánského listování patří operní pěvkyně Kristýna Kůstková, tlumočnice Helena Koutná a dále pak vědkyně Eva Chodějovská, lingvistka Ivana Bozděchová či swingový zpěvák Jan Smigmator. „Kulturních programů v Ústřední knihovně v samém centru hlavního města se účastní množství hostů, kteří prakticky denně vystupují v našich dvou sálech. Doposud jsme jako přidanou hodnotu nabízeli záznamy přednášek. V těsném sousedství sálů vzniklo toto nové streamovací studio, kde požádáme naše hosty ještě o jedno zastavení, aby natočili pro ty, kteří program nestihli, zajímavé rozhovory pro online svět. Naše podcasty si posluchači budou moci najít na webu knihovny nebo na obvyklých platformách. Naší smělou ambicí je, aby se zájemci mohli zúčastnit přímo živého natáčení podcastu,“ dodal Konvalina.
Technologický vývoj je a bude v následujících letech velmi rychlý a i moderní službě knihoven nabídne další a další možnosti na nejrůznějších platformách. „Jeden z mnoha projektů Městské knihovny v Praze pracuje výhradně s umělou inteligencí – audioprojekt GAUKI (Generované Audioknihy Umělou Inteligencí). Každý týden vzniká krátká audiokniha, kterou kompletně načte syntetický hlas vytvořený pomocí nástroje ElevenLabs. Výběr textů není náhodný – jde o literární díla, jež dosud v audio podobě neexistovala, nebo díla, která mohou díky AI zpracování znovu upoutat pozornost posluchačů. Ve spolupráci s odbornou postprodukcí tak ve Studiu MKP vzniká unikátní nový formát, jenž bude dostupný jako podcast Z regálu do ucha na platformách YouTube, Spotify a SoundCloud,“ informovala Růžena Zlatohlávková, specialistka z oddělení digitalizace MKP.
Studio MKP je vybaveno základní profesionální střihovou a záznamovou technikou, která umožňuje pořizovat audiovizuální záznam primárně na třech kamerách a příslušném počtu mikrofonů. Dále je součástí technického vybavení základní sada studiových osvětlovacích těles. Naše studio umožňuje pořizovat záznam jak v prostorách studia, tak v obou sálech knihovny či dalších prostorách. Stačí přemístit kamery a přes síť propojit se studiem. Vedoucí technik Kulturního a vzdělávacího centra MKP Michal Černý dodal, že v možnostech studia je i livestream.
JAROSLAV HRIC je koordinátorem Studia Městské knihovny v Praze.
jaroslav.hric@mlp.cz
Svět máme přečtený, teď ho natáčíme
Audiovizuální studio jsme začali v Knihovně Ústeckého kraje budovat v období pandemie koronaviru a jeho provoz byl oficiálně spuštěn na začátku roku 2022. Naším cílem bylo vytvořit prostor, kde by se veřejnost mohla seznámit s technikou a následně ji využít pro tvorbu vlastních audiovizuálních výstupů – fotografování, natáčení a postprodukci videí, podcastů a podobně.
Vybavování studia nám velmi usnadnil fakt, že knihovna díky zapojení do vzdělávacího projektu Mít svět přečtený disponovala množstvím vhodné techniky, pro kterou bylo po jeho ukončení potřeba najít dlouhodobé a smysluplné využití. Konkrétně je pak studio vybaveno fotografickým plátnem a klíčovacím pozadím, softboxovým osvětlením, fotoaparáty, stativy, klopovými mikrofony pro snímání zvuku a počítačem se softwarovým vybavením pro postprodukci audiovizuálních výstupů.
Přestože je většina techniky mobilní a lze ji používat v různých interiérech i exteriérech, většinou je pro vytváření audiovizuálních výstupů využívána přímo místnost, kde je studio umístěno. Výhodou je jeho obložení akustickými panely, které pomáhají částečnému odhlučnění. Nevýhodou je však fakt, že knihovna sídlí v někdejší prvorepublikové palácové vile, která je navíc památkově chráněna, takže jsou prostory studia poměrně malé a není možné provést žádné stavební úpravy pro jejich zvětšení.
Jak již bylo zmíněno, studio je plně přístupné veřejnosti a návštěvníci ho tak na základě rezervace a domluvy s pověřenými pracovníky mohou využívat k tvorbě vlastních výstupů. Díky tomu se lidé přicházejí seznámit s technikou, jíž studio disponuje, natočit kratší podcast či jiný audiovizuální materiál. Poměrně velký zájem o studio mají různé volnočasové spolky, partneři knihovny a školy. Ty ho pravidelně navštěvují v rámci exkurzí nebo ho využívají k realizaci nejrůznějších projektů a výstupů (například rozhovory a fotografování).
Sama knihovna ho pak využívá k natáčení podcastů svých, realizaci webinářů nebo k lekcím a exkurzím pro školy.
Například pořad KUK na scénu představuje zajímavé, tvůrčí a kreativní lidi z regionu a cyklus Ameriknížky přibližuje americkou literaturu. V současnosti se ve studiu pravidelně natáčí nové epizody podcastu Lepší sláma – historický bulvárek, který odlehčenou formou přibližuje různé historické perličky a zajímavosti, jež naši knihovníci vypátrali v digitálních knihovnách.
Kromě toho je studio využíváno k realizaci online přednášek a diskuzí streamovaných na našich sociálních sítích a k webinářům pro učitele. V neposlední řadě pak studio využíváme při přípravě a realizaci tematických táborů, kde se děti učí pracovat s technikou (například „Od foťáku ke hvězdám“). Jeho vybavení je zároveň podle potřeby využíváno v rámci našich dalších kulturních a vzdělávacích akcí knihovny pro různé cílové skupiny.
Faktem zůstává, že nám v Knihovně Ústeckého kraje studio otevřelo nové možnosti, díky nimž můžeme zaujmout a oslovit nejen čtenářskou veřejnost. Krásným důkazem, že se jedná o krok správným směrem, je například osmdesátihodinový streamovaný maraton čtení, který jsme realizovali na začátku letošního roku.
Přehled epizod podcastu KUK na scénu zde
Přehled epizod podcastu Lepší sláma zde
JAN ČERNECKÝ byl v době přípravy článku tiskový mluvčí Knihovny Ústeckého kraje.
jan.cernecky@knihovnauk.cz
S vyloučením veřejnosti. Zatím
Nejen z předchozích příspěvků od kolegů z Prahy a Ústí nad Labem je patrné, že pořízení nahrávacího studia či tvorba podcastů jsou trendy dnešní doby, jež zákonitě doputovaly i do knihoven. Takové studio navíc zpřístupní knihovnám další možnosti, především jak oslovit veřejnost či knihomilskou komunitu a lákat je na své aktivity.
Nápad zařídit studio u nás „na Kladně“ původně vzešel od vedoucí oddělení edukace a komunikace Dagmar Brandlové s vidinou využití podcastů nejen k formě osvěty o závislostech po dohodě s jedním z protagonistů seriálu Adikts. Ačkoli nakonec vše dopadlo malinko jinak, podcastu s touto tematikou bychom se rádi věnovali a mobilní studio díky svému potenciálu zůstává ve Středočeské knihovně v Kladně důležitým komunikačním nástrojem. A naší vizí do budoucna je umožnit jeho využití/ zapůjčení veřejnosti – registrovaným uživatelům.
Nespornou výhodou nahrávacího studia tak říkajíc „v domě“ je jeho využití při tematických přednáškách a vzdělávacích a kulturních akcích, nicméně jeho hlavním úkolem je propagace knihovny a jejího programu, například při tvorbě pozvánek na pořady vystupujících hostů.
První podcast, který jsme zveřejnili, byl věnován právě Čtenáři (a jeho nové podobě) a naše moderátorka, kolegyně Kristýna Froňková, se v něm se svými hosty zaměřila na proměnu časopisu, jeho význam pro knihovnickou komunitu a plány do budoucna. V našich podcastech bychom se rádi věnovali zajímavým rozhovorům, a nejen knihovníkům tak zprostředkovali zajímavé novinky z naší knihovny a obecně ze světa knihoven a literatury a všeho, co k nim patří.
Podle Kristýniných slov šli s kolegy do pořízení nahrávacího studia na vlastní pěst a nejprve řešili technickou stránku. S ní jako spřízněná duše kladenské knihovny pomohl Patrik Veltruský (jenž se mimo jiné podílel na přípravě podcastů České televize a jeho rady a doporučení se dočtete dále), který nám v rámci možného rozpočtu doporučil tu nejlepší techniku. A při interním workshopu vše zapojil a ukázal práci s vybavením.
Překážka je zároveň přednost
„Rádi bychom připravovali alespoň jeden díl měsíčně, ale ne vždy je to možné. Největším úskalím je čas, nejvíc ho zabere příprava a postprodukce. Ideální by bylo mít kolegu, který by se věnoval jen tomu, ale to s našimi personálními možnostmi nejde,“ upřesnila Kristýna Froňková z týmu oddělení edukace a komunikace.
Nenaplněným potenciálem našeho studia je jeho případné rozšíření o video verzi, jelikož v tuto chvíli nemáme prostor, kam bychom ho trvale umístili, a stávající techniku máme ve dvou krabicích. Díky tomu je však naše studio mobilní a můžeme ho zapojit takřka kdykoli a kdekoli.
Zapojení studentských tvůrců
Od února, kdy byl natočen premiérový, jsme dosud zveřejnili pět dílů našeho podcastu. Ačkoli v tuto chvíli naše nahrávací audiosestava slouží především účelům knihovny, už máme zkušenost s jejím využitím „veřejností“. V rámci akce Global Charity Day nás navštívili studenti Střední hotelové školy Kladno, kteří měli možnost natočit si podcast. Dvě skupiny si předem připravily témata, my jim poradili jak na to, oni si zahráli na moderátora i jeho hosta a s jejich souhlasem jsme výsledné dílo zveřejnili. „Propojení se školami má velký potenciál. Byli z toho nadšení a zároveň na sebe pyšní. Připravili si zajímavá témata, jako například ‚problémy ve škole‘ a ‚co je důležité pro zdravý vztah‘. Jejich úvahy byly vzhledem k věku velmi vyzrálé,“ popsala školní „workshop“ Kristýna Froňková.
Rady a doporučení z terénu
Důležité je nebát se a začít. Vstupní náklady na pořízení studia nemusí být přehnané, naše sada vyšla zhruba na 40 000 korun, což je vlastně docela málo, pokud má být technika a výsledek kvalitní. A pak zbývá mít mezi kolegy někoho, kdo se nebojí a umí mluvit, což může být podle Kristýny po drobné přípravě skoro každý.
„Je to obrovská výzva a jsem nakonec ráda, že to můžu dělat. I když jsem neměla zkušenost. A můžu se zlepšovat v dalších dovednostech. Podcast má tu výhodu, že se dá leccos vystřihnout, ale ráda bych, aby to bylo na první dobrou. Pokud nemáte zkušenost s mluvou na mikrofon, vyplatí se zaučení na nějakém workshopu, protože chyby jsou slyšet a přináší to jistotu. A profesionál, ideálně s podcastovými zkušenostmi, nám hodně pomohl. V práci s mikrofonem a třeba i v tom, jak (u něho) sedět,“ dodala s úsměvem na tváři jedna ze dvou podcastových moderátorek Středočeské knihovny.
Studentský podcast Středočeské knihovny zde:
KRYŠTOF ČEŘOVSKÝ je šéfredaktor časopisu Čtenář.
cerovsky@stredoceskaknihovna.cz
Jak na to?
Malá rukověť pro tvůrce podcastového nahrávacího studia
Nejdůležitější na celé přípravě podcastu je prostor, kde se bude nahrávat – ten totiž tvoří zhruba 80 % výsledné kvality zvuku. Dnes se dá kvalitní záznam pořídit i na mobil. A budete překvapeni, jak dobře to může znít.
Prostor
Jak má prostor vypadat? Co nejméně holých stěn, co nejvíce členitosti a „zákoutí“. Skvělé jsou knihy – fungují jako přirozený tlumič odrazů.
Nejjednodušší test? Tleskněte co nejhlasitěji v místnosti, kde plánujete nahrávat. Uslyšíte ozvěnu nebo dokonce nepříjemné „zvonění“ ve vyšších frekvencích? Taková místnost není ideální.
Nahrávání venku – třeba na zahradě nebo dvoře – může být často lepší než v nevhodné místnosti, protože zvuk se tam neodráží tolik. Je ale potřeba počítat s větrem, který může narušit mikrofon. Pěkný příklad, jak skvěle může znít venkovní nahrávka, je slavný koncert Beatles na střeše budovy Abbey Road Studios. Vítr v mikrofonech se dá vyřešit „mrtvou kočkou“, kterou na mikrofon navléknete.
Technika
Záleží nejen na počtu účastníků, ale i na tom, zda má knihovna technika, který by se o vybavení staral, a jak moc je zkušený s audiem. Něco jiného bych doporučil knihovně, kde mají technika a chtějí čtyři mikrofonní pozice, a něco jiného knihovně, kde nikdo s ničím takovým zatím zkušenosti nemá.
Navržené varianty:
- Základní varianta pro dvě osoby: iPhone + Rode Wireless Pro (audio i video), cca 10 000 korun;
- Střední varianta pro dvě až čtyři osoby: Rode Podcaster + 2–4 mikrofony + 2–4 sluchátka. Tento setup je velmi univerzální a hlavní rozdíl pak spočívá v kvalitě zvolených mikrofonů, cca 40 000 korun;
- Když to má stát za to: Vybrat konkrétní místnost a nechat ji alespoň částečně akusticky upravit (zatlumit), k tomu Rode Podcaster a mikrofony ze střední třídy, cca 100–300 000 korun.
Všechny výše zmíněné varianty jsou mobilní. Nepředpokládám, že by si malá knihovna budovala plnohodnotné profesionální nahrávací studio – a podle mě už to dnes ani není nutné.
Pár praktických poznámek:
Nepodceňujte kvalitu kabelů. Dobrý mikrofonní kabel bude stát přibližně 500 korun za pět metrů, ale výrazně přispěje ke kvalitě záznamu i spolehlivosti.
Nezapomeňte na stojany – nikdo nechce držet mikrofon hodinu v ruce. Existují i kompaktní stolní stojany, které se hodí pro menší nahrávací prostory nebo mobilní řešení. První zmíněný setup (iPhone + Rode Wireless Pro) však žádné stojany nepotřebuje – jedná se o „klopové mikrofony“, které se připínají na oblečení a umožňují volnost pohybu i pohodlí při nahrávání.
Vyhrazená místnost, kde bude vše připravené a kde nebude třeba pokaždé něco složitě zapojovat. Samotné zapojování není složité a zvládne ho v podstatě každý, ale je důležité nezapomínat na to, že technika je jen nástroj.
Co je však ještě důležitější než prostor? Obsah – co podcasty přinesou posluchačům. Sebelepší technika bude k ničemu, pokud nebude zajímavé téma, moderátor nebude připravený a samotný formát nebude mít co nabídnout.
Pokud budete chtít pomoct s přípravou vašeho knihovního studia nebo s čímkoli okolo poradit, neváhejte se na mě obrátit. S podcasty mám hlubokou zkušenost a rád vám budu nápomocný, jak z hlediska produkce, tak i postprodukce.
PATRIK VELTRUSKÝ je hudebník, pedagog a technik s hlubokým zápalem pro zvuk a inovace, jenž se mimo jiné podílel i na přípravě podcastů pro Českou televizi.
veltrusky.patrik@gmail.com
