Co je otevřené vzdělávání?
Otevřené vzdělávání usiluje o zajištění otevřeného a rovného přístupu ke vzdělávacím materiálům a znalostem. Klíčové jsou otevřené vzdělávací zdroje (Open Educational Resources, OER), které mohou mít formu učebnice, kurzu, videa, interaktivního materiálu nebo dalšího obsahu zpřístupněného pod otevřenou licencí.
Podle UNESCO (UNESCO, 2020) by měly být OER „přístupné kdykoli a kdekoli pro všechny, včetně osob se zdravotním znevýhodněním a osob pocházejících z marginalizovaných nebo znevýhodněných skupin.“
Proč jsou OER důležité pro knihovny?
Nejen české knihovny dlouhodobě čelí výzvám spojeným s rostoucími cenami licencí, omezeným rozpočtem a potřebou poskytovat aktuální informace. Knihovny slouží jako mediátor přístupu k informacím a informačním zdrojům pro vzdělávání i učení, ale nabízí i vlastní vzdělávací aktivity. Nejen učící knihovníci proto mohou s OER pracovat několika způsoby:
- Kurátorství a doporučování: vyhledávání, hodnocení a doporučování kvalitních OER uživatelům podle jejich potřeb.
- Vzdělávací aktivity: začlenění OER do kurzů informační gramotnosti, organizování tematických workshopů nebo školení o otevřených licencích.
- Komunitní podpora: podpora místní tvorby a sdílení OER, facilitace spolupráce mezi pedagogy a propojování s dalšími institucemi.
- Propagace: edukace veřejnosti o výhodách otevřeného vzdělávání a možnostech využití OER.
Klíčové je navazování partnerství s dalšími vzdělávacími a komunitními institucemi. Udržitelnost OER stojí na aktivní komunitě, která zajišťuje aktuálnost materiálů – knihovníci mohou být jedním z nositelů otevřeného vzdělávání, ale nejsou na to sami. Naopak je žádoucí budovat komunitu podporující OER. Knihovny mohou být těmi, kdo OER spoluvytvářejí a využívají, i těmi, kdo pomáhají ostatním s OER pracovat. Tím se nabízí knihovníkům příležitost profesního rozvoje a uznání jako ceněných partnerů ve vzdělávacím procesu.
Výhody OER pro ostatní aktéry
Otevřené vzdělávání demokratizuje přístup ke znalostem. Vzdělávací zdroje vytvořené z veřejných prostředků se stávají veřejně dostupnými, což šetří nejen náklady, ale posiluje rovnost poskytováním stejně kvalitních znalostí bez ohledu na sociální a ekonomické postavení. OER podporují rozmanitost a usnadňují objevování různých názorů, posilují občanskou vědu a zvyšují celkovou kvalitu vzdělávání díky otevřené zpětné vazbě. Materiály lze snadno sdílet přes hranice a lokálně přizpůsobit, což rozšiřuje možnosti celoživotního učení a překlenuje propast mezi formálními, neformálními a informálními vzdělávacími příležitostmi pro všechny věkové skupiny.
Studentům poskytují trvalý přístup ke vzdělávacím materiálům, podporují inkluzivní prostředí a umožňují flexibilní učení kdykoli a kdekoli. Studenti dosahují stejných nebo lepších výsledků než při používání tradičních materiálů. Zároveň šetří náklady a mají k dispozici aktuální podobu učiva.
Učitelé mají možnost přizpůsobit si OER podle specifických potřeb svých kurzů, stavět na nich a prohlubovat je vlastní expertízou. OER podporují otevřené pedagogické přístupy, kdy jsou studenti zapojeni do vzdělávacího procesu a tvorby materiálů. Kvalitní OER zvyšují reputaci učitele, inspirují a podporují spolupráci s kolegy z celého světa prostřednictvím zpětné vazby a konstruktivních připomínek.
Instituce těží z ekonomických úspor, protože OER jsou zdarma dostupné online, což umožňuje přesměrovat prostředky. Využívání OER maximalizuje veřejné investice tím, že vytváří veřejné znalosti sdílené napříč institucemi a podporuje spolupráci, která zvyšuje viditelnost a reputaci. Podporuje rozvoj instituce zlepšením přístupu k výukovým materiálům a vzájemného učení mezi členy komunity.
Evropská síť ENOEL jako inspirace
Otevřené vzdělávání posilují různé iniciativy. Klíčovou platformou je European Network of Open Education Librarians (ENOEL), fungující pod záštitou SPARC Europe. ENOEL sdružuje knihovníky, kteří aktivně propagují otevřené vzdělávání napříč Evropou. Významným produktem společné práce je ENOEL Toolkit, prezentující na důkazech založené výhody
otevřeného vzdělávání zřizovatelům, partnerům, studentům a dalším zainteresovaným osobám, a to ve formě slidů, letáků a karet pro interaktivní hru a diskuzi. Aktuálně je dostupný ve 22 jazycích, přičemž při příští relaci budou doplněny další, včetně češtiny. Výstupy ENOEL, včetně ENOEL Toolkit, lze najít jako část SPARC Europe Collection (CC BY) na Zenodo, kde jsou dostupné také: SPARC Europe’s Open Education Strategy 2024–2026, výzkumy mapující OE napříč Evropou v letech 2021, 2022 a 2023, report Insights into developments in European Open Education institutional policymaking (2023) nebo „Embrace the Open“ materiály k workshopům na téma OE a OER. Záznamy akcí ENOEL jsou dostupné na @ENOELforOpen YouTube Channel.
Výzvy a budoucnost
Otevřené vzdělávání představuje příležitost pro knihovny, jak posílit svou roli v komunitě a přispět k dostupnějšímu a kvalitnějšímu vzdělávání. Současně lze říct, že OER představuje oblast, ve které se potkávají všechny tři pilíře Koncepce rozvoje knihoven na léta 2021 až 2027: Knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit, Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce a Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství. Investice do OER a spolupráce s platformami jako ENOEL znamená otevřít dveře inovacím a posílit postavení knihoven v 21. století. ENOEL Toolkit lze použít jako praktickou pomůcku pro začátek této cesty. V kontextu rozvoje umělé inteligence získávají OER další rozměr. OER mohou sloužit jako vstupy pro AI nástroje pro podporu kvality výstupů. Otevřené vzdělávání ale není jen o technologiích – je o hodnotách spravedlnosti, dostupnosti a spolupráce, které jsou knihovnické profesi blízké.
Použité zdroje:
SPARC EUROPE (ENOEL). (2025). Czech_1. OE Benefits ENOEL slides. Dostupné z zenodo.org/doi/10.5281/zenodo.5568482
SPARC Europe. (c2025). ENOEL. Dostupné z sparceurope.org/what-we-do/open-education/enoel/
UNESCO. (2020). Recommendation on Open Educational Resources (OER). Dostupné z unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000373755/
PAVLA VIZVÁRY je odbornou asistentkou na Katedře informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
