Původně každoroční akce se nyní koná jednou za dva roky a střídá se s Národním seminářem informačního vzdělávání.
Seminář se konal 5. června 2025 na České zemědělské univerzitě. Tato událost nebyla jen dalším ročníkem akce věnované informačnímu vzdělávání – tentokrát zaměřené na současné SŠ a VŠ studující –, ale i oslavou 25 let existence skupiny IVIG. Program semináře zahájila vedoucí skupiny IVIG Michaela Morysková (ČVUT). Připomněla, že koncept informační gramotnosti (IG) poprvé zmínil Paul Zurkowski v roce 1974 a od té doby se pojetí IG neustále vyvíjí. V posledních dvou dekádách se dokonce objevily i další koncepty: mediální, datová, finanční, digitální a nově i AI gramotnost. A knihovníci v jejich výuce a podpoře hrají významnou roli.
Následoval příspěvek iniciátorky a první předsedkyně Ludmily Tiché, věnovaný začátkům a vývoji IVIG. Poté navázala panelová diskuze s bývalými předsedkyněmi IVIG, které hovořily o tom, jakým čelily „informačně-vzdělávacím“ výzvám. Zdůraznily význam advokacie informačního vzdělávání, mezinárodních vztahů a sdílení zkušeností. Připomněly významnou akci, kterou bylo v roce 2016 uspořádání mezinárodní konference ECIL (European Conference on Information Literacy) v Praze. Konstatovaly, že cíle informačního vzdělávání se za 25 let nezměnily, avšak prostředky, didaktiky, studenti a témata se neustále proměňují, což vyžaduje značnou flexibilitu učících knihovníků.
Dopoledne zakončily dva příspěvky: Prezentace výsledků pravidelného průzkumu informačního vzdělávání ve VŠ knihovnách za rok 2024 od Pavly Vizváry (KISK, MU). Výsledky ukázaly, že přibyla nebo byla rozšířena vyučovaná témata (AI, kritické myšlení a hodnocení zdrojů aj.), narostlo množství seminářů v angličtině a forma výuky zůstává převážně prezenční a synchronní. Poté Tereza Schwarzová Matýsová (MU) představila Standard informační gramotnosti Masarykovy univerzity, který má sloužit jako rámec pro vzdělávací aktivity knihoven MU a jako podklad pro jednání s vedením univerzity a fakult.
Odpolední blok začal přednáškou Jakuba Roha (Než zazvoní) na téma Generace Z a Alfa, protože ti v univerzitních knihovnách představují nejpočetnější skupinu uživatelů. Je důležité si uvědomovat, že tyto generace vyrůstají ve světě silně ovlivněném online prostředím a čelí specifickým výzvám (bytová krize, obavy z AI, o životní prostředí). I proto je pro ně offline svět někdy nepříjemným místem, složitým a nepohodlným, nesrovnatelným s lákavým online prostředím. Navíc je pro ně volbou, nikoliv nutností, jako byl dřív. Knihovny by se proto měly soustředit na vstřícnost zaměstnanců a přístupnost služeb, neboť kvalita interakce a první dojem jsou pro tyto generace klíčové. Zároveň knihovny mohou sloužit pro tyto mladé lidi jako „body kontaktu s realitou“: nabízejí lidský kontakt, ověřené zdroje, prostor pro soustředění, kreativitu a smyslový zážitek tichého prostoru s knihami, místo pro neočekávaná setkání a objevy, spočinutí bez tlaku na výkon a prostor pro kreativitu, což jsou věci, jež Generace Z a Alfa stále více vyhledávají. Význam by pro ně mohly mít knihovny jako prostor přístupného vzdělání a pomoci, jak efektivně vyhledávat a ověřovat informace v současné době informačního zahlcení (průměrný český teenager zpracuje za den více informací než člověk v 15. století za celý život). Zaznělo také, že navzdory rozšířeným názorům mladí lidé stále čtou a poutavému příběhu umí věnovat mnohem více pozornosti, než se obecně věří. Přednáška byla zakončena příklady zajímavých knihoven a jejich služeb.
Závěr semináře nabídl příklady dobré praxe z českých univerzitních knihoven, které by mohly být inspirací, jak oslovit právě studující: V. Kubátová, L. Bělohoubková (VŠE): Učíme středoškoláky – jeden den vysokoškolákem; T. Šmilauerová (VUT): Koncepce akademického psaní; A. Pitronová (VUT): Podporujeme soft skills; V. Šubrta (VŠE): Co-workingové prostory v knihovně; K. Paulová (ČZU): Jak se tvoří/chystá únikovka ve VŠ knihovně; R. Brück (FF MU): Makerspace v akademické knihovně; M. Morysková (ČVUT): Jak jsme učili ukrajinské studenty.
Atmosféra celého semináře byla slavnostní, uvolněná a přátelská a podle reakcí a zpětné vazby si účastníci odnesli mnoho podnětů pro svou další práci v oblasti informačního vzdělávání.
Program a prezentace ze semináře zde.
TEREZA ŠMILAUEROVÁ je specialistkou vzdělávání pro doktorské studenty v Ústřední knihovně Vysokého učení technického v Brně.
