Od roku 1861 vycházely v Praze Národní listy, liberální deník založený Františkem Palackým (1798–1876), F. L. Riegrem (1818–1903) a dalšími osobnostmi a vydávaný Juliem Grégrem (1831–1896). V roce 1861 však došlo k rozkolu v Národní (staročeské) straně ve věci rusko-polské otázky, resp. kvůli postoji české politické reprezentace k polskému povstání. Vedení Národní (tzn. staročeské) strany, představované Palackým a Riegrem, se názorově stále více rozcházelo s redakcí Národních listů, navíc ani Národní strana jako celek nebyla samozřejmě vnitřně názorově homogenní a rozdíly se postupně dále prohlubovaly.
Od poloviny roku 1863 proto Rieger s Palackým připravovali založení nového „staročeského“ deníku. První číslo Národa vyšlo 15. 12. 1863. Deník byl založen fakticky jako opozice vůči Národním listům a měl na svých stránkách prezentovat názory předních osobností Národní strany, tedy F. Palackého a F. L. Riegra. List byl však od počátku vydávání značně ztrátový, protože se kvalitou redakce ani šíří předplatného nemohl rovnat konkurenčním Národním listům.
Nakladatel Ignác Leopold Kober (1825–1866), který se pod vlivem úspěšné spolupráce s Riegrem na jeho Slovníku naučném vydávání nového deníku ujal, na ztrátovost listu upozorňoval v podstatě od samého počátku.
Prvním vedoucím redaktorem Národa byl dnes již málo známý novinář Vilém Kienberger (1840–1879). Významné slovo však v redakci měl rovněž novinář a politik Václav Zelený (1825–1875). V Národě od počátku působil také novinář, politik a jeden ze zakladatelů Národních listů František Šimáček (1834–1885).
Nedlouho po svém založení ovšem musel být Národ z důvodu špatné finanční situace převeden na společenství vlastníků a v květnu 1864 se I. L. Kober vzdal své osobní účasti na vydávání zcela. To následně přešlo na vedoucího redaktora Viléma Kienbergra. Finanční problémy se však nelepšily, uvažovalo se dokonce o spojení s radikálním a podobně neúspěšným deníkem Hlas.
V říjnu 1864 se vlastníkem Národa a také jeho odpovědným redaktorem stal F. Šimáček, který přesunul nepočetnou redakci z domu u tzv. Řetězového mostu (most císaře Františka I., poblíž dnešního Mostu legií) do dnešní ulice Na Příkopě. I přes finanční příspěvky Riegra a Palackého se listu nepodařilo vymanit z finančních potíží a na podzim roku 1865 byla stálá redakce zredukována v podstatě jen na Šimáčka a historika Josefa Kalouska (1838–1915). Periodicky se opakující finanční krize titulu nakonec vedly k jeho zastavení a poslední číslo neúspěšného deníku vyšlo 15. 5. 1866.
I přes faktický neúspěch Národa a jeho velmi krátké trvání lze s jeho redakcí spojit některá významná jména české kultury. František Palacký publikoval v dubnu a květnu roku 1865 na jeho stránkách svou známou úvahu Idea státu rakouského. Jako externí spolupracovníci působili v listu např. Karolína Světlá (1830–1899), která zde na pokračování vydávala svůj román Na úsvitě, nebo Jan Neruda (1834–1891). V počátcích své kariéry přispíval do Národa také pozdější významný jazykovědec Jan Gebauer (1838–1907) a přispěvatelem byl rovněž pedagog, novinář a politik Vilém Gabler (1821–1897).
