160 let knihovnictví na Hukvaldech
Podle dochovaných materiálů byl první knihovnický počin na Hukvaldech zaznamenán roku 1865, kdy zde byla otevřena první knihovna pro veřejnost po založení Čtenářsko-pěveckého spolku. Postupně spolková knihovna měnila působiště v rámci místních částí obce i v rámci jednotlivých spolků, až byla roku 1995 přemístěna do prostor bývalé kotelny ZŠ a MŠ Leoše Janáčka, kde sídlila posledních 30 let, až do letošního dubna.
Prostor byl sice strategicky vybrán v budově školy, což nahrávalo úzké spolupráci knihovny se školou, nicméně postupem času přestával vyhovovat zejména kapacitně. S příchodem požadavku na plnění komunitní funkce knihoven zde nebylo mnoho prostoru a možností, jak se v tomto směru dál rozvíjet.
V roce 2017 došlo k vyjasnění majetkových poměrů v rámci církevních restitucí a obec začala hledat využití pro brownfield ležící téměř v centru obce. Z původního statku zůstaly zachovány tři budovy: kravín, sýpka a teletník. V roce 2019 obec oslovila architekty ze studia RMBA Architekti, s. r. o., ohledně vypracování studie na nové pojetí prostoru Hukvaldského dvora. (Studii i plány lze dohledat na: hukvaldskydvur.cz/informace/studie-hukvaldskeho-dvora/.)
Z pohledu architekta
Při prvních úvahách o funkcích v nově zrekonstruovaném brownfieldu jsme záměrně hledali využití, které přivede do centra obce místní obyvatele, podpoří komunitní život v obci, kulturní vyžití a možnost vzdělávání. Knihovna byla proto jednoznačné rozhodnutí a stala se jedním z pilířů nového centra obce – stejně jako základní umělecká škola, obřadní/výstavní síň a v dalších budovách pak multifunkční sál a obecní úřad.
Jak vnímáte ze své pozice architektky knihovnu coby veřejný prostor? Co od knihovny očekáváte?
Obecní knihovna na vesnici má pravděpodobně ještě více funkcí než knihovny obecně. Naše očekávání byla od počátku maximalistická, chtěli jsme vytvořit prostor s velkou variabilitou, který je schopný zaštítit několik funkcí, navíc ještě úzce kooperovat se základní uměleckou školou a budoucím multifunkčním uměleckým sálem.
Nová knihovna byla koncipována pro 21. století, pro další generace. To byla naše hlavní teze. Kromě samotné funkce pro nás je neméně důležitá architektura objektu — exteriér i interiér. Od knihovny očekáváme, že by měla svým vzhledem edukovat v rámci vnímání estetiky prostoru. Proto pro nás byly velice důležité jednotlivé prvky, barvy, kompozice, průhledy. Až s pedantskou tvrdohlavostí jsme se snažili zachovat architektonickou čistotu interiéru.
Z čeho jste vycházeli při návrhu interiéru? Kde jste čerpali inspiraci?
Interpretace daného místa je pro nás vždy zásadní. Interiér budovy je inspirován budovou samotnou a již výše uvedenou ideou: vybudovat knihovnu pro 21.století. Nebát se a poskytnout i obyvatelům malé obce současnou architekturu. Propsat do historické budovy současné vizuální prvky, přiznat současné materiály, být pravdivý. Navíc vzhledem k tomu, že se jednalo o rekonstrukci a dostavbu stávajícího objektu historického kravína, tvarosloví budovy bylo výrazné a inspirující. Důraz jsme kladli na udržitelnost, v rámci rekonstrukce jsme maximálně využívali místních materiálů, recyklovali jsme stávající. V rámci interiéru jsme chtěli vytvořit atmosféru určitého nezaměnitelného genia loci.
Z naší zkušenosti víme, že je nutné v interiéru takovéto veřejné budovy zachovat velkou střídmost, až minimalismus, tvarový, materiálový i barevný. Interiér knihovny se při provozu rychle zaplní – knihami, lidmi a dalšími nezbytnostmi. Vizuální čistota prostoru je velmi důležitá nejen pro oči, ale hlavně pro mysl – klid, soustředění.
Jak hodnotíte celkový výsledek?
Jsme hrdí, že se knihovnu podařilo dokončit tak, jak se podařilo. Uvědomujeme si, že všechny naše nadstandardní požadavky a individuální řešení měly nelehkou realizaci, a jsme rádi, že myšlenka byla podpořena vedením obce i vedením knihovny. Když svým myšlenkám věříte, musíte být odvážní i umět vzdorovat. Důležité teď je, aby se v knihovně lidé cítili dobře a vnímali nejen knihy, ale i budovu a její architekturu. Aby návštěvníci knihovny vnímali atmosféru, aby si odnesli i dojem, pocit.
Je něco, co jste o knihovnách zjistili až v průběhu realizace?
Určitě, jednak jsme si před zahájením prací na projektu udělali poměrně širokou rešerši, pak také při našich cestách knihovny (jako většinou zajímavé kulturní stavby) navštěvujeme. Ale od počátku projektu jsme měli možnost úzké spolupráce s paní knihovnicí, se kterou jsme detaily provozu procházeli. Odnesli jsme si spoustu informací a společně jsme ladili provozní požadavky s estetickými.
Jak zpětně vnímáte spolupráci s obcí a knihovnicí? Projektování všech fází projektu a stavba samotná je dlouhodobý proces. Zúčastnění mají možnost diskutovat, inspirovat se, učit se od sebe, docházet k závěrům, kompromisům i oboustranné spokojenosti. Všemi těmito fázemi jsme si prošli a jsme vděční, že jsme mohli být součástí týmu, kdy investor (obec) naslouchá a věnuje pozornost architektuře, vedení knihovny (paní knihovnice) definuje své požadavky a společně docházíme k řešením.
Vždy rádi spolupracujeme s profesionály. Získáváme přehled v nových oblastech, získáváme nové zkušenosti. S vedením obce i paní knihovnicí jsme vedli pravidelné konzultace a díky tomu, že jednání byla otevřená, výsledek je proveden ke spokojenosti všech.
Z pohledu knihovnice
Nový prostor knihovny je výrazný zejména díky klenbám a přiznanému zdivu, což knihovně dodává jedinečnou atmosféru.
Důležitým parametrem je také velikost knihovny, která se více než zdvojnásobila oproti předchozím podmínkám v budově školy. Veškeré regály jsou mobilní, tudíž lze knihovnu poměrně snadno proměnit podle potřeby konaných akcí. K dispozici je také dlouhý komunitní stůl a dvacet židlí, což nabízí prostor nejen pro aktivity v knihovně, ale slouží i jako pracovní či studijní místo, v knihovně jsou nově k dispozici dva notebooky pro veřejnost. Centrální umístění výpůjčního pultu je strategické pro přehled o pohybu nejen v knihovně, ale i v rámci budovy. Zároveň také umocňuje rozdělení knihovny na dva zálivy, které jsou zakončeny schodovým prvkem (s úložným prostorem). Čtenáři mají k dispozici odpočinkové zóny, křesla a pohovky.
Kromě nových prostor má knihovna k dispozici také interaktivní tabuli Optoma a pět tabletů pro využití při vzdělávacích a kulturních akcích. Čtenářům bude k vracení knih sloužit nový bibliobox u vstupu do budovy. Díky nové tiskárně jsme také rozšířili nabídku tisku a kopírování pro veřejnost.
Knihovnu podle poslední statistiky navštěvuje 350 čtenářů a v roce 2024 uspořádala 103 akcí, jejichž návštěvnost dosahovala k celkovému počtu 1 600 lidí. Knihovna je zapojena do mnoha projektů, ale specificky se soustředí zejména na mediální gramotnost, ať už formou besed pro ZŠ, nebo prostřednictvím přednášek pro veřejnost či seniory. Díky novým prostorám a blízkosti sálu se teď nemusíme při pořádání akcí nechat omezovat kapacitou knihovny.
Kdybych měla hodnotit spolupráci s architekty, popsala bych ji jako velmi dynamický proces, kdy na sebe mnohdy narážely požadavky na design prostoru s praktickým fungováním knihovny. Nicméně si velmi cením toho, že postupnou diskuzí došlo ve všech případech ke shodě na nejlepší možné variantě, že si za konečným výsledkem všichni hrdě stojíme a vzájemně jsme se v průběhu spolupráce obohatili. Sžili jsme se také s novým logem a snažíme se dodržovat jednotnou vizuální identitu nejen v rámci knihovny, ale i v rámci celého Hukvaldského dvora.
Se stěhováním knihovny do nových prostor pomohli z velké části čtenáři-dobrovolníci, zejména z řad studentů univerzity třetího věku, jimž patří velké díky. Je potřeba zmínit také příkladný přístup obce, která dofinancovala vybavení knihovny nad rámec získané dotace a která knihovnu i další kulturní aktivity v obci celkově dlouhodobě podporuje.
MARKÉTA KOLOŠOVÁ je knihovnicí v Obecní knihovně Hukvaldy.
ROMANA MALIŠ BÍLKOVÁ pracuje jako architektka ve společnosti RMBA Architekti, s. r. o.
