LIBUŠE NIVNICKÁ nivnicka@kjm.cz
Konferenci pořádal Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a byla finančně podpořena Ministerstvem kultury z dotačního programu VISK 1. Důležitost tohoto tématu a souznění s vizí města Brna dokládá i skutečnost, že záštitu konferenci poskytla primátorka statutárního města Brna Markéta Vaňková a také přišla osobně účastníky pozdravit.
Konání konference bylo praktickým přínosem k naplňování jednoho z pilířů Koncepce rozvoje knihoven ČR 2021–2027 s výhledem do roku 2030, dokumentu, jehož úkolem je zapojit systém knihoven do Strategického rámce Česká republika 2030. Druhý pilíř koncepce se věnuje knihovnám jako vzdělávacím a vzdělanost podporujícím institucím. Uvádí se zde mj.: Součinnost s knihovnami je nezbytná pro formální, tedy školní vzdělávání od předškolního až po terciární stupeň, včetně profesního vzdělávání. Funkční spolupráce s knihovnami umožňuje školám významně profitovat ze služeb knihoven a jimi spravovaných informačních zdrojů. Nabídka vzdělávacích programů knihoven vychází ze srozumitelné dramaturgie založené na znalosti potřeb jednotlivých cílových skupin a pravidelné evaluaci. Pro realizaci programů knihovny udržují síť spolupracujících institucí a partnerů.
Mapování potřeb knihoven a škol
A právě zde vznikala otázka: Známe skutečně dobře potřeby a očekávání jednotlivých stran spolupráce? Tedy především knihoven a škol, ale nejen jich. Významnou roli zde hrají aktéři na celostátní, krajské, regionální i lokální úrovni. Ambice přivést k jednomu jednacímu stolu lidi ze všech těchto rovin včetně akademické sféry se mohla zdát přehnaná, nicméně se podařilo. Diskuse o významu, možnostech ale i otázkách propojování formálního a neformálního byla otevřena. Jednodenní konference samozřejmě nemohla obsáhnout spolupráci se všemi stupni škol. Ve vazbě na právě probíhající velké revize rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání (https://velke-revize-zv.rvp.cz/) se program vztahoval především ke spolupráci se základními školami.
Důležité bylo představení výsledků práce mezirezortní pracovní skupiny a aktuálně řešených témat z úrovně MŠMT (Jan Jiterský) a MK (Zuzana Zahradníčková). Pro širší kontext a východiska k diskusi představila Pavlína Mazáčová z MU FF KISK data z výzkumu PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study), jehož cílem bylo zkoumat, jak žáci čtvrtého ročníku ZŠ dovedou vyhledávat informace, porozumět jim, interpretovat a posuzovat různé typy textů, včetně testování čtenářských dovedností v digitálním prostředí, a návazně se zabývat otázkou, jak mohou učící knihovníci a učitelé se znalostmi výzkumných dat designovat své vzdělávací aktivity.
V této souvislosti je dobré seznámit se s publikací vydanou Českou školní inspekcí Inspirace pro rozvoj čtenářských dovedností PIRLS 2021 (https://csicr.cz/cz/Dokumenty/Publikace-a-ostatni-vystupy/PIRLS-2021-Inspirace-pro-rozvoj-ctenarskych-dovedn) a publikací Rozvoj kompetencí učícího knihovníka autorky Pavlíny Mazáčové (pozn. red.: recenze viz Čtenář, 2024, č. 4, s. 157–158), která vznikla v návaznosti na průzkum Národní knihovny ČR, který mapoval spolupráci knihoven a škol ve vzdělávání (https://ipk.nkp.cz/docs/copy_of_ZPRAVA_PRZKUM_KOLY_2019.pdf). Jednoznačným závěrem je, že spolupráce knihoven a škol je významným hybatelem rozvoje kompetencí a gramotností žáků i podpory přístupu dětí ze všech sociálních vrstev ke kvalitnímu poznání, relevantním informacím a bezpečnému trávení volného času.
To ostatně dokládala další z přednášejících Markéta Pastorová z Národního pedagogického institutu (NPI), která vidí velký potenciál spolupráce při naplňování průřezových témat RVP – péče o wellbeing, společnost pro všechny, udržitelné prostředí. Průřezová témata umožňují porozumět světu v jeho návaznosti, v jeho provázanosti, vedou k myšlení v souvislostech, ke kritickému myšlení a sebereflexi, k utváření vlastních hodnot a postojů a porozumění své roli ve společnosti, prohlubují citlivost k sobě samému, k druhým a ke světu a posilují přesvědčení žáka, že dokáže něco vlastním úsilím změnit. O možnostech spolupráce knihoven s NPI uvedla skvělé příklady dobré praxe Věra Jurmanová Volemanová (Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích).
Vklad knihoven
Co můžeme udělat pro kvalitní spolupráci se školami my v knihovnách? Součástí rozvoje již zmíněných kompetencí učícího knihovníka je také schopnost vytvářet kvalitní vzdělávací programy, které konkrétně navazují na školní vzdělávací programy. Řada knihoven takovou nabídku samozřejmě má, jsou však menší knihovny, které nemusí mít dostatečnou kapacitu na tvorbu takového programu, či začínající knihovníci, kteří uvítají možnost sdílení know-how. Proto byl na konferenci prezentován Pavlínou Lišovskou a Ivetou Cehelskou z Knihovny Jiřího Mahena (KJM) projekt Databanky (podpořen z VISK 1), jehož cílem je napomáhat zvyšování kvality vzdělávacích programů pro školy, zvýšit počet realizací a rozšířit tematickou nabídku. Konkrétně to znamená, že budou nově vytvořeny a v praxi pilotně pedagogy ověřeny vzdělávací programy. Budou se vkládat do Databanky, ze které budou moci knihovny podle stanovených podmínek čerpat a také sem programy vkládat.
Nástroj je vytvořen v prostředí ARL a bude se provozovat v KJM. Nabízí rozhraní pro vkládání programů (evidence vzdělávacích programů) a rozhraní prezentační (vyhledávání vzdělávacích programů). Zakomponován bude postup pro schvalování vložených programů, flexibilní rozšiřování a změny ve formuláři pro vkládání programů, doplňování/změna kritérií pro vyhledávání, úprava zobrazení informací o programu, statistiky – počty přístupů/stažení programů, odkazy na materiály dostupné online.
Pro dlouhodobou udržitelnost této myšlenky je třeba vybudovat síť spolupracujících subjektů a ambasadorů, proto se v roce 2024 konají výjezdy do regionů, kde probíhají workshopy a naplánovány jsou také online webináře. Jako další podpůrný materiál pro to, aby se knihovníci s chutí a odvahou pouštěli do tvorby programů a jejich vkládání do Databanky, vznikne Průvodce databankou. Spolupráci na šíření tvorby myšlenky Databanky i samotnou tvorbu programů přislíbila již řada knihoven z Klubu dětských knihoven SKIP, ale i další. Kdokoliv, kdo má chuť ke spolupráci či se chce na tým obrátit, ho může kontaktovat na databanka@kjm.cz (tel. 542 532 146).
Pohled samosprávy
Nyní se podívejme na problematiku spolupráce pohledem dalších subjektů spolupráce. Neutvrzujeme hlavně sebe o užitečnosti spolupráce, aniž by to tak vnímala druhá strana? Ve vystoupení vedoucího odboru školství a mládeže Magistrátu města Brna Petra Hrušky zazněla pozitivní slova a věřím, že podobnou reflexi bychom nalezli v mnoha dalších městech a obcích. Mj. uvedl: Cílená spolupráce škol a knihoven podporuje rozvoj čtenářské gramotnosti a kritického myšlení. Školy i knihovny se snaží v dětech budovat celoživotní lásku ke čtení a věří, že pozitivní zkušenosti z návštěvy knihovny podpoří v dětech chuť číst a navštěvovat knihovnu i v pozdějších letech, ať již v rámci studia jako zdroj informací, nebo jako celoživotní volnočasovou aktivitu. Dotkl se také velkého otevřeného prostoru pro spolupráci v rámci místních akčních plánů rozvoje vzdělávání (MAP).
V rámci projektů MAP se realizovala dotazníková šetření, ze kterých vyplynulo, že s KJM a jejími pobočkami v jednotlivých městských částech spolupracuje 96 % škol na území města Brna. Z dotazníků dále vyplynulo, že školy mají zájem zejména o metodickou podporu čtenářské gramotnosti, společné projektové dny, návštěvy dětí a žáků v knihovnách. Zazněla doporučení témata provázat s aktuálními potřebami žáků v 21. století (informační a mediální znalosti, digitální kompetence, AI) a do vzdělávacích programů knihoven zapracovat inovativní formy výuky s využitím moderních technologií (badatelská výuka, metody kritického myšlení, skupinová práce, projektová výuka). Ve vzdělávání pedagogických pracovníků mají školy největší zájem o témata spojená se čtenářskou pregramotností pro mateřské školy, pro základní školy o metody aktivního čtenářství, zážitkové čtení a metody kritického myšlení při společné četbě s dětmi a žáky.
O důležitém partnerství s místními akčními skupinami (MAS), konkrétně MAP rozvoje vzdělávání Vsetínsko IV, hovořila i Helena Gajdušková, koordinátorka MAP a emeritní ředitelka MVK Vsetín. Principy spolupráce spočívají v důrazu na místní zdroje (knihovna, muzeum, střední školy), atraktivní místa i témata, pracovní schůzky na úrovních všech MAS – setkání škol se zástupci neziskového sektoru a dalšími aktéry v místě (např. s Masarykovou veřejnou knihovnou, s obcí Horní Lideč – příprava konkrétních aktivit, v plánu setkání s obcemi). Další příklad dobré praxe s MAS LVA (Lednicko-valtický areál) prezentoval Marek Uhlíř, ředitel MěK Břeclav, kde se podařilo v rámci dané spolupráce vytvořit regionální technickou učebnu. Vzdělávací programy jsou zaměřeny na předškolní vzdělávání a I. stupeň ZŠ (bluebot), II. stupeň ZŠ (mbot, Lego, 3D tisk), a pedagogy (vlastní programy). Zajímavé byly rovněž informace věnované školním knihovnám, se kterými nás seznámila Edita Vaníčková Makosová (Národní pedagogické muzeum a knihovna JAK).
Závěrem
Významné je, že od 1. 9. 2023 platí nové Doporučení MŠMT k činnosti a funkci knihoven na základních a středních školách, č. j. MŠMT-14964/ 2023-1.
Program konference včetně závěrečného diskusního panelu byl opravdu nabitý. Nicméně všichni, kteří nemohli být přítomni, i ti, kteří si chtějí některé momenty připomenout, mohou zavítat na kanály KJM a SKIP (https://www.youtube.com/playlist?list=PLDQ1mwDelKex2b6Y-FacbI1lh2qlaPXBY a https://www.youtube.com/ skipcr).
Věřím, že tato konference bude mít další ročníky, neboť téma nebylo zdaleka vyčerpáno.
Při přípravě programu konference děkuji za spolupráci Janě Linhartové, Pavlíně Mazáčové a Pavlíně Lišovské.
