JUDITA MATĚJOVÁ judita.matejova@moravska-galerie.cz
Základy brněnského novinářství a časopisectví byly položeny v letech 1789–1815. Mezi významné tiskoviny patřily úřední politické noviny Brünner Zeitung; pod tímto názvem vycházely od roku 1778 a jejich vydávání se udrželo až do 20. století. Počátky listu sahají do roku 1755 a jeho název se v průběhu let částečně měnil. Nejprve vycházel dvakrát týdně, od roku 1814 denně. Zpravodajství bylo závislé na vídeňských úředních novinách a v brněnském prostředí list zaujímal monopolní postavení. V přílohách se objevovaly regionální zprávy i zprávy z kulturního a uměleckého života. Společenské josefínské reformy vedly ke vzniku nových periodik, mezi která patřil od roku 1800 např. osvětový časopis Patriotisches Tageblatt redaktora Christiana Carla Andrého (1763–1831), ředitele protestantské školy v Brně. Byl zaměřený na zemědělské podnikání, mj. také na vlastivědu, řemeslo a kulturu. Cenzura zrušila vydávání tohoto časopisu v roce 1805 a místo něj začal vycházet vlastivědný a národohospodářský týdeník Hesperus, v němž se v roce 1811 objevil návrh na zřízení regionálních muzeí, jeden z podnětů k založení muzea v Brně v roce 1817.
K čtenářsky oblíbeným titulům patřil Brünner Wochenblatt zur Beförderung der Vaterlandskunde, zur Belehrung und Unterhaltung, příloha deníku Brünner Zeitung. Historický a vlastivědný časopis vydávaný od roku 1824, redigovaný historikem Josefem Edmundem Horkym (1795–1844) za podpory moravského gubernátora hraběte Antonína Bedřicha Mitrovského (1770–1842). Příspěvky se zaměřovaly na genealogii moravských šlechtických rodů a později se objevovala i literární a národopisná témata. V roce 1838 začal vycházet německý časopis Moravia ve vydavatelství tiskaře Rudolfa Rohrera (1805–1839), profilovaný jako vzdělávací časopis, v němž byly publikovány články o dějinách, literatuře a kultuře na Moravě a rovněž i informace o moravském průmyslu. Díky redakci českého vlastence a novináře Jana Ohérala (1810–1868) se časopis stal oblíbeným u čtenářů a svými příspěvky o dění v Brně významně konkuroval deníku Brünner Zeitung. Jan Ohéral se stal v roce 1847 spoluzakladatelem prvních českých novin Týdenníku, listů ponaučných a zábavných (1848–1849). K dalším významným osobnostem, které stály u zrodu Týdenníku, byli: Alois Vojtěch Šembera (1807 až 1882), profesor českého jazyka a literatury, František Matouš Klácel (1808–1882), kněz, filozof a novinář, a knihkupec Matěj Mikšíček (1815 až 1892). Na jeho stránkách se objevovaly především literárněkritické statě, např. Klácelova studie „Národní báchorky a pověsti Boženy Němcové“ a „O divadle“.
Literatura:
GABRIELOVÁ, Bronislava, Bohumil Marčák. Kapitoly z dějin brněnských časopisů. Brno: Masarykova univerzita, 1999.
KUBÍČEK, Jaromír, Zdeněk Šimeček. Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975. Brno: Universitní knihovna, 1976.
MALÍŘ, Jiří. Rozmach tisku a knihtisku. In: Dějiny Brna 4. Modernizace města 1790–1918. Brno: Statutární město Brno, 2020, s. 284–293.