Akci uspořádala EBLIDA ve spolupráci s Public Libraries 2030 v rámci projektu ELAN (European Library Associations Network). Dvoudenní program propojil politickou diskusi v Evropském parlamentu s prezentacemi a praktickými workshopy v Národní a univerzitní knihovně ve Štrasburku (BNU).
Knihovny jako partneři evropských politik
První den se účastníci setkali v Evropském parlamentu na jednání, které hostil rakouský europoslanec Hannes Heide a kterého se zúčastnil také Glenn Micallef, evropský komisař pro mezigenerační spravedlnost, mládež, kulturu a sport. Cílem setkání bylo upozornit evropské politické představitele na širší společenský význam knihoven a potřebu jejich systematické podpory. V diskusi zaznívalo, že knihovny představují dostupnou veřejnou infrastrukturu, která dokáže oslovovat různé skupiny obyvatel, včetně těch mimo formální vzdělávací systém. Vedle podpory různých forem gramotnosti vytvářejí prostor pro setkávání, občanský dialog, komunitní aktivity a přístup k důvěryhodným informacím.
Významným tématem byla advokacie knihoven, tedy systematické prosazování jejich společenského přínosu při tvorbě veřejných politik. Účastníci zdůrazňovali, že knihovny by neměly být vnímány pouze jako kulturní instituce, ale také jako aktivní partneři při naplňování evropských priorit v oblasti demokracie, vzdělávání, sociální soudržnosti a udržitelného rozvoje. Diskutovalo se rovněž o možnostech financování, lepším propojení evropských iniciativ a návrhu na vytvoření samostatného cíle udržitelného rozvoje (SDG) věnovaného kultuře v agendě po roce 2030.
Od evropských strategií ke konkrétním aktivitám
Druhý den konference pokračoval v Národní a univerzitní knihovně ve Štrasburku (BNU) a zaměřil se na konkrétní zkušenosti a inspirativní projekty.
Jedním z témat byla komunikace klimatických změn v prostředí informačního zahlcení, nedůvěry a dezinformací. Novinář Giles Trendle z Al Jazeera English ve svém vystoupení upozornil na překážky, které komplikují veřejnou diskusi o klimatických otázkách, včetně strachu z budoucnosti nebo tendence nepříjemným zprávám se vyhýbat. Knihovny zde mohou sehrát důležitou roli jako instituce poskytující přístup k ověřeným informacím a prostor pro otevřenou diskusi.
Zajímavý pohled nabídla Saskia Vierheilig z hnutí Fridays for Future, která se věnovala občanské angažovanosti a zapojování mladých lidí. Příklady ze Španělska ukázaly spolupráci environmentálních iniciativ a mladé generace při prosazování odpovědnějšího přístupu ke klimatickým otázkám. Představeny byly například aktivity zaměřené na obnovu přírody nebo snahy o omezení financování projektů s negativními dopady na životní prostředí. Tyto příklady otevřely otázku, jak mohou knihovny podporovat občanské vzdělávání a vytvářet prostor pro aktivní zapojení veřejnosti.
Poněkud netradiční, ale podnětné téma představila Julie Ward, bývalá britská europoslankyně a členka expertní skupiny ELAN pro udržitelnost. Ve svém vystoupení věnovaném odpovědnosti vůči budoucím generacím pracovala s konceptem radikální naděje (Radical Hope), který rozpracoval americký filozof Jonathan Lear v knize Radical Hope: Ethics in the Face of Cultural Devastation (2006). Tento koncept vyjadřuje schopnost zachovat si naději na smysluplnou budoucnost i v situaci zásadních společenských změn, kdy dosavadní jistoty přestávají platit a podobu budoucnosti si zatím nedokážeme představit. Julie Ward v této souvislosti zdůraznila tři principy: pravdivé pojmenovávání problémů, vzájemnou péči a aktivní vytváření změn. Pro knihovny může být tento přístup inspirací zejména při práci s komunitami a mladými lidmi.
Inspirace a nástroje pro knihovny
Součástí programu byly také prezentace konkrétních projektů a praktické workshopy. Představeny byly například metodické materiály The Green Librarian Handbook a Green Librarian Practical Guide, připravené v rámci projektu ELAN. Nabízejí přehled evropských politik souvisejících s udržitelností, příklady dobré praxe i doporučení, jak environmentální témata začlenit do strategie, provozu a služeb knihoven.
Dalším příkladem byla dánská iniciativa WEEK17, která propojuje knihovny a místní komunity prostřednictvím aktivit věnovaných 17 cílům udržitelného rozvoje OSN. Její princip spočívá ve společném tematickém týdnu, během něhož knihovny organizují vzdělávací, kulturní a komunitní programy. Projekt se postupně rozšiřuje také do dalších evropských zemí. Workshop WEEK17 – Let’s do it! vedla Eliška Bartošová ze Sdružení knihoven ČR (SDRUK).
Od dobré praxe k systémové podpoře
Štrasburské setkání ukázalo, že zelená transformace knihoven není pouze otázkou ekologického provozu budov či úspor energií. Zahrnuje také podporu environmentální gramotnosti, občanské participace, sociální soudržnosti a odolnosti místních komunit. Knihovny mohou fungovat jako tzv. klimatická útočiště (climate shelters), poskytovat důvěryhodné informace, podporovat sdílení zdrojů nebo vytvářet prostor pro diskusi o budoucnosti. Zároveň však jednotlivé inspirativní projekty samy o sobě nestačí. Aby knihovny mohly svůj potenciál skutečně využívat, potřebují odpovídající postavení ve veřejných politikách. Právě propojení konkrétních aktivit knihoven s cílenou advokacií na evropské úrovni bylo jedním z hlavních poselství celé konference.
VLADANA PILLEROVÁ je mimo jiné vedoucí Studijního a informačního oddělení v Knihovnickém institutu NK ČR.
