Díky nim se v roce 2025 podařilo v oblasti eGovernmentu proškolit 407 knihovnic a knihovníků. Projekt byl realizován v rámci dotačního programu VISK1 MK ČR a v dlouhodobém partnerství s Nadací OSF. I na tuto spolupráci navazovaly Městská knihovna v Praze a Nadace OSF při spolupořádání této konference. Jejich společným cílem bylo vyzdvihnout zajímavé projekty a poskytnout příležitost ke sdílení dobré praxe. A vedle připomenutí aktivit, které v knihovnách již dlouhodobě fungují, nabídnout také důležitý vhled do dalších let skrze představení aktuálně připravovaných projektů.
Konferenci zahájila úvodní slova významných osobností z organizací, které se v prostředí českých knihoven věnují digitální problematice. V úvodních video zdravicích zaznělo ocenění úsilí a role knihoven v rozvoji digitální gramotnosti od europoslance Luďka Niedermayera a předseda Sdružení knihoven a ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák vyzdvihl roli knihoven jakožto průvodců ve světě, který se stále více digitalizuje: „Dnešní konference není jenom završením etapy, kterou máme za sebou, ale zároveň je začátkem etapy nové, ve které půjde o to, abychom chtěli a abychom uměli lidem pomáhat v tomto digitálním světě žít.”
Za Nadaci OSF, která s knihovnami v oblasti mediální a digitální gramotnosti spolupracuje již pět let, vystoupila výkonná ředitelka Martina Břeňová a zdůraznila roli knihoven jakožto bezpečných míst, která pomáhají ve společnosti vytvářet důvěru a posilovat demokracii. Promluvila také náměstkyně sekce Knihovní fondy a služby Národní knihovny ČR Lenka Maixnerová a předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků a ředitel Středočeské knihovny v Kladně Roman Hájek, který se symbolicky ohlédl do doby před třiceti lety: „Dnes je před knihovnami zcela náročnější výzva než v 90. letech, kdy knihovny učily návštěvníky, jak používat počítače a internet. Poslední dva roky otevřely řadu podstatných otázek, včetně toho, jaké kompetence potřebují zaměstnanci knihoven k tomu, aby mohli vzdělávat veřejnost v digitálních službách. Před knihovnami stojí ještě spousta práce a teď je na nás se do ní pustit.”
Program konference byl tematicky rozdělený do tří bloků, první z nich – nazvaný příhodně Digitální kompas – byl zaměřený na strategie a směřování knihoven v oblasti digitální problematiky. Zahájila ho prezentace Zuzany Ujhelyiové z Digitální a informační agentury, která představila školící a vzdělávací platformu eAkademie, na které jsou k dispozici vzdělávací materiály a brzy by zde měl být dostupný také Portál občana nanečisto. Michaela Mrázová a Dominika Pavčík Borbélyová následně představily připravované vzdělávací projekty Knihovnického institutu. Mimo jiné bude ve spolupráci s koordinátorkou tématu digitální gramotnosti v knihovnách Kamilou Pliskovou a v rámci navazujícího partnerství s Nadací OSF realizováno pokračování již zmíněných seminářů k eGovernmentu, doplněných o práci s AI. Dále vzniká také personalizovaná vzdělávací platforma pro digitální kompetence knihovníků ve spolupráci s Ostravskou univerzitou. Zajímavý vhled přineslo rovněž shrnutí výsledků průzkumu o využívání nástrojů umělé inteligence pracovníky knihoven. První blok uzavřel vstup Michala Fojtíka, který přiblížil změny ve fungování dotačních programů VISK Ministerstva kultury ČR pro rok 2026.
Druhý blok byl věnovaný příkladům dobré digitální praxe z vybraných knihoven a ukázal, že zdaleka nejde pouze o záležitost krajských a větších knihoven. Markéta Holá Mišková se podělila o to, jak se jí za pomoci kroužku Minecraft Education Edition podařilo přitáhnout děti do Obecní knihovny Doubravčice. Také Městská knihovna ve Frenštátu pod Radhoštěm je otevřená digitálním technologiím a realizuje vzdělávací aktivity pro různé věkové skupiny. Masarykova veřejná knihovna Vsetín si zakládá na tom být pro návštěvníky přístupná i mimo základní otevírací dobu, např. prostřednictvím samoobslužných boxů a online konta, a zároveň nabízí řadu kreativních a vzdělávacích aktivit, jako je Digitální posilovna. Největší knihovny v tomto bloku zastupovala vedoucí útvaru odborných činností Libuše Pavlicová, která představila komplexní balíček online a hybridních služeb nabízených Krajskou knihovnou Františka Bartoše ve Zlíně.
Závěrečný blok s názvem Digitální rozcestník zahájil vstup Kamily Pliskové, která jako koordinátorka tématu digitální gramotnosti v knihovnách shrnula výstupy dvouletého komunikačního tématu a projektu Knihovny.digital, zaměřeného převážně na digitální služby státu. Její zásluhou vznikla fungující skupina lektorů, kteří jsou schopni realizovat ve svých regionech semináře k eGovernmentu, a bylo navázáno mnoho zajímavých spoluprací. Pravidelná online Digitální setkání poslední dva roky přinášela knihovnám tipy na zajímavé partnery, materiály nebo akce týkající se jak digitálních služeb, tak obecně digitální gramotnosti, kyberbezpečnosti, digitálního wellbeingu nebo práce s nástroji umělé inteligence. A v letošním roce se můžete těšit na další pokračování cyklu. Vznikla také speciální edice třech Knihovnických kvízů, které obsahují sadu otázek k digitální problematice. Tato speciální edice je pro knihovny dostupná zdarma na webu koncepce.knihovna.cz, stejně jako záznamy z Digitálních setkání, rozcestník užitečných odkazů a řada aktualit na blogu. Manažerka programu Knihovny jako průvodkyně 21. století Halka Jaklová se ohlédla za konkrétními aktivitami, které Nadace OSF v minulosti podpořila, a zároveň představila grantovou výzvu pro malé knihovny zaměřenou na vzdělávací a rozvojové aktivity, která bude spuštěna na začátku března. Nadace OSF bude i nadále pokračovat v podpoře digitálního tématu a dalších projektů knihoven. Tomáš Javorčík z Ostravské univerzity představil již zmíněnou Personalizovanou vzdělávací platformu pro digitální kompetence knihovníků, připravovanou ve spolupráci s Národní knihovnou ČR. Platforma by měla v podobě webová aplikace fungovat na bázi microlearningu a přizpůsobovat se vzdělávacím potřebám knihovníků. S další prezentací z akademického prostředí navázala Michaela Slussareff, která pohovořila o digitálním zdraví dětí a odkryla některé mechanismy, které nás nutí trávit v prostředí sociálních sítí a online her více času, než bychom chtěli. V úplném závěru představil Pavel Schweiner z Univerzity Palackého v Olomouci projekt E-bezpečí, který se zaměřuje na prevenci rizikového chování v online prostředí u dětí, mladých i dospělých.
Kromě programu v sále nabídla konference také příležitost k navazování nových partnerství. V posterové sekci bylo možné setkat se se zástupci spolupracujících institucí a organizací, které nabídkou svých aktivit cílí na knihovny. Mezi zastoupenými byli Moudrá Sovička, z. s., a Moudrá Síť, z. s., Ministerstvo vnitra ČR, Elpida, Transitions, Safer Internet Centrum ČR, CZ.NIC, Make More, Digitální odysea, Nadace Vodafone a Code Club. K dispozici byla také networkingová zóna a program obohatila praktická ukázka jedné z aktivit vzniklých v rámci tématu digitální gramotnosti, která nabídla možnost vyzkoušet si speciální edici Knihovnického kvízu.
Digitální gramotnost bude v knihovnách sice vystřídána novým komunikačním tématem, ale je vidět, že v knihovnách našla své místo a rozhodně je neopouští. Nejen tuto konferenci, ale i celkový průběh dvouletého komunikačního tématu výborně vystihují slova náměstkyně sekce Knihovních fondů a služeb Národní knihovny ČR Lenky Maixnerové: „Dnešní program ukazuje, že digitální gramotnost má mnoho podob. Od strategických směrů přes konkrétní praxi v knihovnách až po spolupráci s partnery, kteří knihovnám pomáhají rozšiřovat jejich možnosti. A přesně tohle propojování je jedním z největších přínosů celého tématu.”
Informace a aktuality ke komunikačním tématům najdete na webu koncepce.knihovna.cz.
Záznam z konference, fotogalerii a prezentace vystupujících najdete na stránce: https://koncepce.knihovna.cz/konference-knihovny-digital-na-ceste-k-digitalnim-sluzbam-2/
TEREZA SCHÜTZOVÁ / tereza.schutzova@mlp.cz
