Za Českou a Slovenskou knihovní informační síť jej pořádala Městská knihovna v Praze a účastnilo se zhruba 40 zástupců knihoven z Česka a Slovenska. Program byl velmi pestrý, intenzivní a nabitý inspirativními setkáními – ať už s přednášejícími hosty, nebo kolegy knihovníky.
Po příjezdu a ubytování následovala úvodní prezentace a proslov k začátku celého semináře, kdy nám byl představen program a průběh. Úvodní slovo si pro nás připravil Andrew Lass, profesor kulturní a sociální antropologie, který se s námi spojil online z amerického Massachusetts. Právě Andrew, nebo jak ho všichni přátelsky oslovovali Andy, inicioval vznik CASLINu v 90. Letech. Pan Lass nám poskytl filozofické zamyšlení nad rolí knihovny, co se týče faktu a falsa a vybídl k debatě. Následně jsme měli možnost se seznámit s dalšími účastníky a zároveň probíhalo rozdělení do pracovních skupin, ve kterých jsme měli během semináře pracovat.
Druhý den začal velmi zajímavými prezentacemi inspirativních osobností jako například Zuzany Wienk, slovenské publicistky, která mluvila o laskavosti v kombinaci s inteligencí v komunikaci, poté následoval Jefim Fištejn, český publicista, esejista a scenárista a od roku 2023 člen Rady České televize, jenž mluvil o faktech a o tom, že bychom měli znovu hledat vize a idee a následoval příspěvek redaktora, moderátora a pedagoga Václava Moravce, který hovořil o epistemické krizi. Poté následovala prezentace Ondřeje Horáka, ředitele Centra občanského vzdělávání.
Následně nám byl vysvětlen a zadán první z úkolů a jednotlivé týmy se odebraly do svých pracovních míst, kde na sebe intenzivní práce nenechala dlouho čekat. Tým měl zhruba šest členů a každý z nás pracoval na svém zařízení (Notebook, tablet), kdy jsme si zadání a hlavní podklady společně promítali na obrazovce. K zapisování poznámek jsme využívali flipchart.
Dle úvodního zadání jsme se ocitli v roce 2030 a každá skupina měla jiný scénář na základě zadaných globálních událostí; jako například energetická krize, uzavření Schengenu, růst Číny a izolace USA, digitalizace školství, uzavření spojenectví mezi Českem a Slovenskem v otázce obranného velení, zavedení uhlíkové daně, bezpečnostní krize či ještě větší rozvoj AI/Digitalizace. Ačkoli tyto scénáře zněly hrozivě, snažili jsme se v tomto světě hledat i pozitivní stránky a pomocí strategické analýzy PESTLE postavit fungující svět. Například lidé se naučili žít z mála a znovu se spoléhat sami na sebe a své sousedy. V tomto konceptu světa roku 2030, jsme jako vizualizaci vytvořili příběh dvou person a na nich projektovali dané události. Následovalo vytvoření prezentace, kdy jsme ke grafickým podkladům a vizualizaci použili například umělou inteligenci (Chat GPT). Práce zahrnovala sáhodlouhý brainstorming, společné vytvoření celé koncepce prezentace po shodě za pomocí zaznamenávání a organizace poznámek, za účelem vytvoření smysluplného konceptu a prezentace, protože přeci jen bylo třeba náš svět srozumitelně představit i dalším skupinám.
Další ráno začalo prezentováním jednotlivých světů v konferenční místnosti. Každá ze skupin představila svůj svět a bylo zajímavé sledovat, jak je každá prezentace jiná a že bylo k její přípravě použito jiného přístupu. Po následné debatě a podnětech od supervizorů, jsme dostali další zadání k rozpracování vzniklého světa 2030, a opět jsme se rozešli do skupin. Následovalo vytváření tezí, které měli v tom daném světě představit úlohu a fungování knihoven, opět pomocí intenzivního brainstormingu. Pracovali jsme s metodikou Motýla – pomůcky, která představuje kompetence pro demokratickou kulturu ve čtyřech kategoriích: hodnoty, postoje, dovednosti a znalosti. Cílem bylo tyto kompetence propojit s personami a vytvořit strategické teze. V naší skupině vzniklo přibližně do 10 takových tezí, jež zahrnovaly poslání a hodnoty knihoven a zároveň také obsahovaly pozitivní a problematické stránky, proč a jak se tato teze zrealizuje či již realizuje.
Příklad jedné z vytvořených tezí zněl: „Knihovna zajistí prostor pro komunitní setkávání a aktivity s důrazem na usnadnění občanského dialogu, i za cenu uvolnění prostoru odstraněním části fondu.“ Jak zaznělo na semináři: „Když to nebolí, není to teze.“ Další příklad teze: „Knihovna není pouze skladem znalostí, ale také laboratoří porozumění, zaměřuje se méně na sbírky a více na lidi – na jejich schopnost učit se, chápat změnu a umění se s ní vypořádat.“
Následné zadání úkolu bylo tyto teze upravit a přizpůsobit fiktivnímu zákonu, který v roce 2030 vstoupil v platnost – zákon č. 666/2030 Sb., o politické neutralitě veřejných institucí. Opět jsme v našich skupinách pomocí generování nápadů a podnětů upravovali vzniklé teze a diskutovali nad nimi. Výsledkem úkolu bylo vytvořit sedm revidovaných tezí – odstranit, upravit či doplnit je tak, aby byly v souladu s tímto zákonem, použitelné dnes i v roce 2030. Došlo také k úpravě prezentace pro následující den. Zároveň jsme si zvolili zástupce na závěrečnou diskusi. Po dokončení úpravy tezí a prezentace jsme se všichni sešli na závěrečném večerním setkání, kdy jsme si měli možnost popovídat a shrnout tak celý průběh CASLINu a zážitky z něj.
Následující den ráno jsme se sešli naposledy v konferenční místnosti, kde skupiny představily své upravené teze a následovalo akvárium – závěrečná debata, kdy vybraný zástupce – tzv. rybička – z každé skupiny debatoval o těchto tezích a společně je schvalovali, případně zamítali, diskutovali a argumentovali nad všemi vytvořenými tezemi a hlasovali, které z nich budou poslány dál jako inspirace a koncepty pro další knihovny na Ústřední knihovnickou radu České republiky. Dohromady bylo schváleno devět tezí z celkových 34, nicméně na většině tezí byla vždy alespoň částečná shoda, i když celkově neprošly.
Po ‚akváriu‘ následoval oficiální závěr semináře a postupný odjezd všech účastníků, kdy jsme se společně loučili, děkovali si za spolupráci a shodli jsme se na udržení kontaktu i nadále. Celkově byl tento seminář velmi poučný a inspirativní, kdy jsme měli možnost prohloubit schopnost komunikace, prezentování, produktivního myšlení a jako bonus pochytit od ostatních členů týmu profesionalitu a další zkušenosti. Celý program byl provázaný a jednotlivé kroky a úkoly na sebe vzájemně navazovaly. Měli jsem možnost potkat výrazné osobnosti českého i slovenského knihovnictví a sdílet zkušenosti s kolegy z různých knihoven. Přednášky byly inspirativní a poutavé, týmová práce intenzivní a podnětná.
Při takovéto intenzivní myšlenkové práci a interakci je možné vychytat své slabé a silné stránky a dále se v nich zlepšovat. Celkové prostředí a atmosféra nabídla akční a hodnotový přístup všech účastníků.
Ze semináře vyšly použitelné a užitečné teze a podněty, s kterými se dá pracovat dále, což přispívá k dobrému pocitu. Navíc jsme měli možnost pracovat i s technologiemi, které takovou práci ulehčují a zároveň vidět její pozitivní i problematické stránky (viz. Google disk, Chat GPT, prezentační aplikace atp.).
Zkušenost s CASLINem hodnotíme velmi pozitivně a doporučujeme jej všem. Odnesli jsme si další podněty k sebe rozvoji, například větší sebejistotu v odborné komunikaci, nebát se postavit se pevně za svůj nápad či názor a vyjít se své komfortní zóny. Poznali jsem vlastní hranice a jak je teď bezpečně posouvat. Získané zkušenosti uplatníme při další práci v knihovně, i při spolupráci v týmu. za což jsme velmi vděčné. CASLIN přinesl obohacení na všech úrovních – odborné, osobní i týmové.
KAMILA FIALOVÁ a DENISA JEŽKOVÁ, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
