BERGEROVÁ, Iveta et al. Digitální kompetence knihovníků: metodická pomůcka. Online. 1. vydání. Praha: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, 2025 [cit. 2025-11-24]. ISBN 978-80-907129-6-6.
Dostupné zde.
Tato příručka nabízí srozumitelný přehled digitálních dovedností, které jsou dnes pro práci knihovníků zásadní. Příručka vychází z výsledků průzkumu digitálních kompetencí pracovníků knihoven (2023), který ukázal, že úroveň digitálních dovedností je napříč oborem velmi nevyrovnaná a v řadě oblastí nedostatečná. Text zároveň ukazuje, jak se mění každodenní role knihoven v digitální společnosti – od pomoci s orientací v online prostředí až po podporu uživatelů při využívání digitálních služeb státu. Digitální dovednosti knihovníků se tak stávají nedílnou součástí jejich práce i služeb, jež knihovny nabízejí veřejnosti. Součástí příručky je také přehled hlavních digitálních kompetencí podle evropského rámce DigComp – jak pracovat s informacemi a daty, komunikovat a spolupracovat prostřednictvím digitálních nástrojů, tvořit digitální obsah, zajistit bezpečné používání technologií a řešit problémy, které mohou při práci vzniknout. Pozornost je věnována také tomu, jak digitální dovednosti rozvíjet – ať už prostřednictvím dostupných kurzů a vzdělávacích programů, nebo podporou uvnitř samotných knihoven. Příručka shrnuje praktické doporučení pro další vzdělávání a nabízí i jednoduché „digitální desatero“, jež může sloužit jako rychlá orientace pro každodenní práci. Celkově je cílem příručky podpořit knihovníky při získávání jistoty v digitální oblasti, nabídnout jim užitečné zdroje a posílit jejich roli v digitálním vzdělávání veřejnosti.
BERGEROVÁ, Iveta et al.
Ergonomie pro knihovny: průvodce efektivním pracovním prostředím. 1. vydání. Praha: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, 2025. 89 s. ISBN 978-80-907129-5-9.
Dostupné zde.
Příručka shrnuje, jak vytvářet bezpečné, pohodlné a funkční pracovní prostředí v knihovnách. Vysvětluje hlavní oblasti ergonomie – fyzickou, kognitivní, sociální i environmentální – a ukazuje, jak se promítají do každodenní práce knihovníků. Zabývá se také plánováním knihovních prostor, od kanceláří až po místa pro uživatele, a nabízí doporučení pro úpravy pracovních míst, osvětlení, teplotu, kvalitu vzduchu či manipulaci s břemeny. Samostatná část je věnovaná potřebám osob se zdravotním znevýhodněním a úpravám prostor pro jejich pohodlné a bezpečné fungování. Součástí jsou rovněž popisy typických zdravotních obtíží způsobených nevhodnými pracovními podmínkami a návrhy prevence. Příručka je doplněna příklady z praxe, slovníčkem pojmů a přehlednými tabulkami a doporučeními. Velkou předností příručky je množství fotografií, které názorně ukazují příklady správné i nesprávné ergonomie v reálném knihovnickém prostředí. Díky tomu je příručka velmi praktická a snadno použitelná při úpravách pracovních míst i při plánování nových prostor.
Publikace existuje také ve zkrácené verzi pod názvem Ergonomie pro knihovny. Klíčové principy a doporučení, jež slouží k rychlé orientaci v základních principech ergonomie. Tato kratší verze je praktickým pomocníkem zejména pro menší knihovny, které často nemají možnost realizovat rozsáhlé úpravy a potřebují přehledné a snadno použitelné informace.
Tato příručka nabízí srozumitelný přehled digitálních dovedností, které jsou dnes pro práci knihovníků zásadní. Příručka vychází z výsledků průzkumu digitálních kompetencí pracovníků knihoven (2023), který ukázal, že úroveň digitálních dovedností je napříč oborem velmi nevyrovnaná a v řadě oblastí nedostatečná. Text zároveň ukazuje, jak se mění každodenní role knihoven v digitální společnosti – od pomoci s orientací v online prostředí až po podporu uživatelů při využívání digitálních služeb státu. Digitální dovednosti knihovníků se tak stávají nedílnou součástí jejich práce i služeb, jež knihovny nabízejí veřejnosti. Součástí příručky je také přehled hlavních digitálních kompetencí podle evropského rámce DigComp – jak pracovat s informacemi a daty, komunikovat a spolupracovat prostřednictvím digitálních nástrojů, tvořit digitální obsah, zajistit bezpečné používání technologií a řešit problémy, které mohou při práci vzniknout. Pozornost je věnována také tomu, jak digitální dovednosti rozvíjet – ať už prostřednictvím dostupných kurzů a vzdělávacích programů, nebo podporou uvnitř samotných knihoven. Příručka shrnuje praktické doporučení pro další vzdělávání a nabízí i jednoduché „digitální desatero“, jež může sloužit jako rychlá orientace pro každodenní práci. Celkově je cílem příručky podpořit knihovníky při získávání jistoty v digitální oblasti, nabídnout jim užitečné zdroje a posílit jejich roli v digitálním vzdělávání veřejnosti.
Doporučení pro zavedení výkonu práce na dálku v knihovnách: metodická příručka. 2025. 44 s.
Dostupné zde.
Publikace slouží jako praktický průvodce pro knihovny, které chtějí zavést nebo upravit výkon práce na dálku. Vysvětluje právní rámec podle zákoníku práce, popisuje klíčové povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance a upozorňuje na nejčastější otázky, jež se při nastavování práce na dálku v knihovnách objevují. Velká pozornost je věnována bezpečnosti práce a správnému nastavení domácího pracoviště, kybernetické bezpečnosti (ta je při práci mimo knihovnu zásadní) a také digitálním kompetencím, jež jsou pro efektivní výkon práce na dálku nezbytné. Součástí příručky jsou také doporučení pro zaměstnavatele a zřizovatele, například jak nastavit vnitřní směrnice, komunikaci nebo evidenci pracovní doby, a doporučení pro zaměstnance, kteří se mají orientovat v pravidlech, bezpečnosti a organizaci práce. Velmi užitečnou část tvoří praktické přílohy – vzorová dohoda o práci na dálku, interní směrnice, žádosti o umožnění práce na dálku, kontrolní list domácího pracoviště nebo doporučení k ergonomickému nastavení domácího pracovního místa.
Příručky vznikly v rámci projektu z OP Zaměstnanost+, do kterého byl zapojen Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR. Tituly jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR, v databázi knihovnické literatury KKL: aleph.nkp.cz/cze/kkl. V elektronické formě lze příručky stáhnout na stránkách SKIP věnovaným projektu: skipcr.cz/projekty/pap.
Sborník o udržitelném rozvoji v knihovnách
SPOTTI LOPES FUJIT, Mariângela, TERRA, Ana Lúcia (ed.). Integrating Information Science for Sustainable Development: Topics and Trends. Online. Oficina Universitária, 2025. ISBN 978-65-5954-624-4.
Dostupné zde.
Publikace Integrace informační vědy pro udržitelný rozvoj: témata a trendy je sborníkem z konference BOBCATSSS 2024 a představuje velmi aktuální příspěvek k diskusi o tom, jak může obor informační věda a knihovnictví podpořit udržitelný rozvoj. Obsahuje 27 příspěvků autorů z devíti zemí (např. Brazílie, Španělsko, Francie, Česká republika) a je rozdělena do pěti tematických částí.
První blok „Dovednosti 21. století a informační profese“ se věnuje měnící se roli informačních profesionálů. Ukazuje, jak knihovníci reagují na environmentální a společenské výzvy – od konceptu „zelených knihoven“ (green libraries) podporovaných IFLA přes zpřístupňování environmentálních právních informací až po boj s dezinformacemi během pandemie covid-19. Zahrnuty jsou i příspěvky o cenzuře internetu v Rusku a o správě dokumentů v univerzitních archivech, což ukazuje, že udržitelnost není jen environmentální, ale souvisí i s odpovědným nakládáním s informacemi a se zajištěním jejich dlouhodobé dostupnosti. Druhá část „Digitální transformace a udržitelnost“ zdůrazňuje digitální proměnu knihoven a informačních institucí. Autoři ukazují, že digitalizace není jen technologická inovace, ale také příležitost k efektivnějšímu využívání zdrojů a větší otevřenosti vědeckých informací (např. přechod od „pay-to-read“ k „pay-to-publish“ v Rumunsku). Zároveň upozorňují na rizika nových nástrojů, například generativní umělé inteligence, která vyžaduje etické ukotvení. Třetí část „Informační chování a udržitelnost“ přináší výzkumy informačního chování – jak lidé získávají a používají informace k udržitelným rozhodnutím. Zaujme příklad integrace informační gramotnosti do vzdělávání budoucích odborníků ve zdravotnictví, zkušenosti s digitalizací státní správy v Mosambiku či studie informačního chování českých a slovenských studentů během pandemie. Společným jmenovatelem je důraz na kritické myšlení a schopnost filtrovat spolehlivé zdroje. Čtvrtý celek „Knihovny a vzdělávání pro udržitelnost“ ukazuje knihovny jako vzdělávací centra pro udržitelný rozvoj. Vedle přehledu o vzdělávacích programech pro studenty informačních oborů přináší inspirativní příklady z univerzitních i veřejných knihoven – např. projekty z Brazílie podporující digitální kompetence nebo koncept „smart cities“ a roli knihoven v udržitelném městském plánování. Zajímavý je i projekt SDG Book Club, který propojuje čtenářství s tématy globálních cílů OSN. Poslední část „Organizace znalostí na podporu udržitelnosti“ je zaměřena na organizaci znalostí a práci s metadaty. Autoři představují nové způsoby kategorizace informací, dekoloniální přístup k vědění (větší zohlednění perspektiv marginalizovaných skupin) i dlouhodobou digitální archivaci kulturního dědictví. Tyto kapitoly ukazují, že udržitelnost se netýká jen provozu knihoven, ale i způsobu, jakým uchováváme a sdílíme informace.
Silnou stránkou sborníku je jeho mezinárodní záběr, propojení teorie s příklady z praxe i aktuálnost témat, jako je otevřená věda, digitalizace nebo práce s dezinformacemi. Přestože některé kapitoly působí akademičtěji a kvalita textů je různorodá, jde o inspirativní publikaci, která potvrzuje, že knihovny jsou důležitým aktérem udržitelného rozvoje – od ekologicky odpovědného provozu až po podporu informační gramotnosti, komunitního vzdělávání a ochrany kulturní paměti.
Pozn.: O publikaci viz také Čtenář, roč. 77 (2025), č. 6, s. 30.
Připravila VLADANA PILLEROVÁ
