Únor
Před 130 lety, 19. 2. 1896, se narodil André Breton († 1966), francouzský básník a prozaik, zakladatel a hlavní teoretik surrealismu.
Před 130 lety, 3. 2. 1896, se narodil český spisovatel Jaroslav Havlíček († 1943), autor psychologických románů, např. Helimadoe, Neviditelný nebo Petrolejové lampy, které byly skvěle zfilmovány J. Herzem.
Před 130 lety, 3. 2. 1896, se narodil pražský německý spisovatel Johannes Urzidil († 1970); znal se s Kafkou, Brodem, Werfelem, Kischem a dalšími, v roce 1939 odjel do Velké Británie a pak do USA, do Čech se už nevrátil; napsal řadu děl beletristických i esejistických, např. Goethe a Čechy, Malý průvodce dějinami Čech, To byl Kafka, Pražský triptych, Poslední host aj.
Před 145 lety, 9. 2. 1881, zemřel ruský spisovatel Fjodor Michajlovič Dostojevskij (* 1821), vrcholný představitel ruského realismu a psychologické prózy, jeden z největších světových spisovatelů. Vedle mnoha povídek a novel a raných románů (Chudí lidé, Uražení a ponížení, Bílé noci, Dvojník, Strýčkův sen, Zápisky z podzemí, Nětočka Nězvanovová, Hráč, Věčný manžel, Bytná aj.) patří k jeho nejvýznamnějším dílům řada velkých románů, které jsou součástí kánonu světové literatury: Zápisky z mrtvého domu, Zločin a trest, Idiot, Běsi, Výrostek a Bratři Karamazovovi.
Před 95 lety, 9. 2. 1931, se narodil rakouský spisovatel a dramatik Thomas Bernhard († 12. 2. 1989), kontroverzní autor známý svou kritikou rakouské společnosti i její nacistické minulosti, s níž se nikdy plně nevyrovnala; byl označován za toho, kdo „kálí do vlastního hnízda“. Jeho dílo je celé dostupné v češtině, z románů a novel patří k nejdůležitějším Staří mistři, Mýcení, Vyhlazení, Korektura, Ztroskotanec, Beton, Wittgensteinův synovec, Mráz, Rozrušení či Vápenka a autobiografická pentalogie Obrys jednoho života, z dramat pak Před penzí, Ritter, Dene, Voss ( u nás též pod názvem Oběd u Wittgensteina), Divadelník, Světanápravce, Minetti, U cíle, Náměstí Hrdinů či Alžběta II.
Před 65 lety, 10. 2. 1961, zemřel Jakub Deml (* 1878), český kněz, básník a spisovatel, autor básní a próz Hrad smrti, Moji přátelé, Tanec smrti, Miriam, Šlépěje, Zapomenuté světlo aj.
Před 170 lety, 17. 2. 1856, zemřel Heinrich Heine (* 1797), německý romantický prozaik, básník, publicista a esejista; od roku 1831 žil v Paříži; inspiroval mnoho českých obrozeneckých básníků.
Před 95 lety, 18. 2. 1931, se narodila afroamerická spisovatelka Toni Morrisonová († 2019), nositelka Nobelovy ceny za literaturu (1993); česky vyšly romány Nejmodřejší oči, Šalomounova píseň, Milovaná (Pulitzerova cena 1988), Jazz, Ráj, Láska, Milosrdenství a Domov.
Před 75 lety, 19. 2. 1951, zemřel francouzský prozaik a dramatik André Gide (* 1869), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1947), autor románů Imoralista, Vatikánské kobky, Pastorální symfonie či Penězokazi.
Před 55 lety, 20. 2. 1971, zemřel český spisovatel, filmový scenárista a publicista Jan Procházka (* 4. 2. 1929), autor fejetonů (knižně v souboru Politika pro každého), novel a próz Zelené obzory, Ať žije republika, Kočár do Vídně, Svatá noc, Závěj, Přestřelka, Tři panny a Magdaléna aj.; nejznámější jsou však jeho scénáře k filmům režiséra Karla Kachyni: Trápení, Závrať, Ať žije republika, Kočár do Vídně, Noc nevěsty a Ucho.
Před 180 lety, 21. 2. 1846, se narodil Svatopluk Čech († 23. 2. 1908), český básník, prozaik, novinář a cestovatel, autor fantastických příběhů o panu Broučkovi, které se staly předlohou Janáčkovy opery Výlety páně Broučkovy.
Před 110 lety, 28. 2. 1916, zemřel Henry James (* 1843), americký spisovatel, který žil od roku 1876 trvale v Anglii; svými psychologickými romány, novelami a povídkami ovlivnil moderní prózu; v češtině vyšlo jen několik novel a povídek (Daisy Millerová, Washingtonovo náměstí, Utažení šroubu, Co všechno věděla Maisie, Listiny Aspernovy, Mistrova lekce), výbor Strašidelné příběhy, cestopisné knihy Italské hodiny a Malá cesta po Francii a z velkých románů pouze Portrét dámy; nevydané tak stále zůstávají důležité romány jako Bostoňanky, Vyslanci, Křídla holubice nebo Zlatá číše.
Březen
Před 110 lety, 4. 3. 1916, se narodil italský spisovatel Giorgio Bassani († 2000), z jehož díla vyšly česky romány Zahrada Finzi-Continiů, Zlaté brejličky (oba byly zfilmovány) a výbor z povídek Pamětní deska v Mazziniho ulici.
Před 60 lety, 5. 3. 1966, zemřela ruská básnířka a překladatelka Anna Achmatovová (* 1889), představitelka modernistického básnického směru, tzv. akméismu; po říjnové revoluci 1917 byla pronásledována a měla zakázáno publikovat, znovu publikovat mohla až od konce 50. let; k jejím vrcholným dílům patří poéma Rekviem a Poéma bez hrdiny; nejobsáhlejší český výbor z jejího díla vyšel pod názvem Vestálka paměti.
Před 220 lety, 6. 3. 1806, se narodila anglická básnířka Elizabeth Barrett Browningová († 1861), manželka básníka Roberta Browninga, jejímž nejznámějším dílem jsou Portugalské sonety.
Před 90 lety, 7. 3. 1936, se narodil francouzský spisovatel Georges Perec († 3. 3. 1982), člen literární skupiny Oulipo; česky vyšly jeho knihy W. aneb Vzpomínka z dětství, Kabinet sběratele, Jak postupovat, chce-li člověk požádat šéfa oddělení o zvýšení platu a rozsáhlý vrcholný román Život návod k použití.
Před 100 lety, 17. 3. 1926, se narodil německý spisovatel Siegfried Lenz († 2014), z jehož díla vyšly česky např. romány Hodina němčiny, Vzor, Vlastivědné muzeum a Cvičiště.
Před 100 lety, 24. 3. 1926, se narodil Dario Fo († 2016), italský satirický spisovatel, dramatik, divadelní režisér, herec, skladatel a výtvarník, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1997); česky vyšly kromě několika her vzpomínky na dětství Polomyšín.
Před 80 lety, 27. 3. 1946, zemřela česká dramatička a spisovatelka Gabriela Preissová (* 23. 3. 1862), autorka „vesnických tragédií“ Její pastorkyňa (stejnojmennou operu podle ní složil Leoš Janáček) a Gazdina roba (operu Eva podle ní napsal J. B. Foerster).
Před 90 lety, 28. 3. 1936, se narodil Zdeněk Svěrák, český humorista, dramatik, scenárista, spisovatel, textař a herec, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana a spoluautor všech 15 her tohoto legendárního divadla, autor řady písňových textů a knížek pro děti či úspěšných Povídek, Nových povídek a knihy Po strništi bos; vedle společných scénářů s L. Smoljakem (např. Na samotě u lesa, Marečku, podejte mi pero!, Kulový blesk nebo Jára Cimrman ležící, spící) samostatně napsal scénáře k filmům jako Vrchní, prchni, Tři veteráni, Vesničko má středisková, Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět a Vratné lahve.
Před 90 lety, 28. 3. 1936, se narodil peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa († 2025), nositel Cervantesovy ceny (1994) a Nobelovy ceny za literaturu (2010); proslavil se hned svým prvním románem Město a psi (1963), následovaly „totální romány“ Zelený dům a Rozhovor u Katedrály. Vargas Llosa patří k autorům tzv. boomu latinskoamerického románu v 60. letech a vedle např. Gabriela Garcíi Márqueze k nejslavnějším latinskoamerickým spisovatelům. Česky vyšly i mnohé další jeho úspěšné romány: Tetička Julie a zneuznaný génius, Pantaleón a jeho ženská rota, Válka na konci světa, Vypravěč, Smrt v Andách, Kdo zabil Palomina Molera?, Kozlova slavnost, Ráj je až za rohem, Zlobivá holka, Keltův sen, Pětinároží či Vám teď věnuji své ticho.
Před 430 lety, 31. 3. 1596, se narodil René Descartes († 1650), francouzský filozof, matematik a fyzik, zakladatel racionalistické filozofie, autor spisu Rozprava o metodě a mnoha dalších.
Před 100 lety, 31. 3. 1926, se narodil britský spisovatel a esejista John Fowles († 2005), představitel postmodernismu, autor románů Sběratel, Mág, Francouzova milenka, Daniel Martin, Mantisa a Larva, knihy povídek a novel Věž z ebenu, eseje Strom a knihy poznámek a myšlenek Aristos, které všechny vyšly i česky.
Foto: archiv autora
Sestavil MILAN VALDEN – publicista, editor a spisovatel, v letech 2021–2025 působil v Národní knihovně ČR, dlouhodobý spolupracovník časopisu Čtenář.
