Literární revue Host je spjata s obdobím 20. let 20. století a s kulturním prostředím české avantgardy. Název periodika byl inspirován básnickou sbírkou Host do domu Jiřího Wolkra (1900–1924) a úvodním textem prvního čísla se stala báseň téhož autora Těžká hodina. Časopis vydávala tzv. Literární skupina, tedy sdružení moravských autorů vzniklé v roce 1921. Po obsahové stránce do periodika zejména v prvních dvou ročnících přispívali především členové tohoto modernistického uskupení. První dva ročníky Hosta vyšly v Přerově, od třetího ročníku se časopis přesunul do Prahy. V roce 1924 byly do redakce časopisu přizvání i zástupci Devětsilu, další významné literární skupiny. Iniciátorem spolupráce těchto dvou literárních sdružení byl český literární kritik, historik a dlouholetý člen redakce Hosta za Literární skupinu František Götz (1894–1974). Mezi mnoha přispěvateli tohoto literárního časopisu se objevovala taková jména jako pozdější nositel Nobelovy ceny básník Jaroslav Seifert (1901–1986), dále básníci Vítězslav Nezval (1900–1958), Josef Hora (1891–1945) či Konstantin Biebl (1898–1951), zmíněný Jiří Wolker či básník a překladatel František Halas (1901–1949). V pozdějších ročnících se okruh autorů ještě rozšířil, a to i o členy starší generace. Periodikum uveřejňovalo jednak původní básnickou tvorbu, jednak překlady zahraničních autorů. Kromě poezie, která převažovala, byly publikovány i četné texty prozaické. Významné příspěvky tvořily i eseje věnující se řadě literárněvědných témat, z nichž lze zmínit např. známou stať Karla Teigeho Poetismus, jež vyšla ve třetím ročníku, resp. 1. července 1924 v čísle 9–10. Dalším známým textem uveřejněným v Hostu je příspěvek V. Nezvala Papoušek na motocyklu čili o řemesle básnickém. Časopis měl rovněž zajímavou obrazovou přílohu a publikovány byly také drobné referáty, recenze na knihy a epigramy. Poslední číslo Hosta vyšlo v červnu 1929.
Na prvorepublikového Hosta do určité míry navázal časopis Host do domu, který vycházel od roku 1954 do roku 1970, kdy byl úředně zastaven. Nejvýznamnější období tohoto „druhého“ Hosta je spojeno s osobou šéfredaktora, básníka Jana Skácela (1922–1989), jenž vedení periodika převzal v druhé polovině roku 1963. V této době pak do časopisu přispívali např. básník Oldřich Mikulášek (1910–1985), básník, dramatik, prozaik a překladatel Ludvík Kundera (1920–2010), spisovatel a překladatel Jan Trefulka (1929–2012), který byl rovněž členem redakce a od roku 1969 šéfredaktor, a mnozí další. Ve druhé polovině 80. let navázal na tradici Hosta do domu Dušan Skála, vydávající časopis jako samizdatový sborník. V této podobě vyšlo celkem pět čísel, poslední v listopadu 1989. Na počátku 90. let začal časopis vycházet opět oficiálně pod názvem Host a je pod tímto názvem vydáván dodnes, od roku 1999 jako měsíčník. S časopisem je úzce propojeno i stejnojmenné nakladatelství, jež oficiálně vzniklo v polovině 90. let 20. století. Známé je mj. i tím, že se spolu s Ústavem pro českou literaturu AV ČR podílí na vydávání prestižní ediční řady Česká knižnice. Šéfredaktory „nového“ Hosta byli v letech 1995 až 1998 literární kritik Igor Fic, v letech 1998 až 2021 literární kritik a publicista Miroslav Balaštík a v roce 2022 se jím stal Jan Němec.
Host: měsíčník literární skupiny, roč. 3, 1923/1924, č. 4., 1. února 1924. Knihovna Národního muzea, odd. časopisů, sign. Z 18 F 2.
Foto: Knihovna Národního muzea
FORST, Vladimír (ed.) et al. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 2. H–L. Svazek I, H–J. Praha: Academia, 1993, s. 287–288 (heslo Host, autorka Zina Trochová).
Slovník české literatury po roce 1945. Online. Heslo Host do domu (autor Richard Svoboda), dostupné z: slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=107&hl=b%C3%A1rta+.
KATEŘINA SPURNÁ je vedoucí oddělení časopisů Národního muzea.
