Podpora zavádění perzistentních identifikátorů v ČR v rámci projektu CARDS

Národní centrum pro perzistentní identifikátory (dále Centrum) vzniklo jako součást projektu CARDS¹, který byl detailně představen ve druhém čísle časopisu Čtenář (2025, č. 2, s. 44–46), v rámci klíčové aktivity 3. Ta se kromě podpory zavádění perzistentních identifikátorů (dále PID) zaměřuje také na metodickou podporu práce s metadaty výzkumných dat v prostředí repozitářů.
Po založení Centra do něj bylo začleněno Národní centrum ISSN (dříve Národní středisko ISSN), které se v rámci NTK věnuje agendě přidělování identifikátoru pro seriálové publikace vydávané v ČR.
Po několika měsících příprav vznikla pod Centrem na začátku června 2023 dvě národní centra (konsorcia) zajišťující pro výzkumné instituce služby spojené s PID:

• ORCID (Open Researcher and Contributor ID) – otevřený identifikátor výzkumníků a přispěvatelů;
• DOI (Digital Object Identifier) – digitální identifikátor objektů.

Národní centrum ORCID zahájilo svou činnost v červnu 2023 s 18 členskými institucemi – 15 univerzitami, dále pak s Grantovou agenturou ČR, sdružením CESNET, a navíc se samotnou NTK, jež centrum jako vedoucí člen koordinuje, zajišťuje jeho administrativu, metodickou podporu jeho členům a v neposlední řadě také hradí veškeré poplatky za služby ORCID pro české instituce. Tyto služby obsahují možnost integrovat ORCID do informačních systémů členských organizací prostřednictvím rozhraní API a pomocí toho mít možnost jednoznačně identifikovat své výzkumníky a zapisovat jim na jejich profily ORCID např. afiliaci či informace o publikační činnosti, případně také z jejich profilů data propisovat zpět do svých systémů (s tímto využitím svého identifikátoru, resp. profilu ORCID musí výzkumník vždy nejprve souhlasit). V současné chvíli má centrum celkem již 27 členských institucí včetně např. Knihovny Akademie věd ČR nebo střediska IKEM a do konce projektu CARDS v roce 2028 může dále přijmout a hradit poplatky za služby až 110 institucím.

Národní centrum DOI vzniklo se sedmi členskými institucemi – třemi univerzitami, s Knihovnou AV ČR a dvěma
dalšími ústavy Akademie věd a také s NTK, která Centrum koordinuje a zároveň sama přiděluje DOI ve svém institucionálním repozitáři. Centrum pro členské instituce zajišťuje možnost registrovat DOI pro sady výzkumných dat v jejich repozitářích, ale také pro články jejich odborných časopisů, vzorky ve výzkumu a další entity. DOI jsou přidělována prostřednictvím registrační agentury DataCite, druhé nejvýznamnější agentury pro registraci DOI po agentuře Crossref, která se specializuje na přidělování DOI ve vydavatelských činnostech. V současnosti má centrum již 15 členů a stejně jako centrum ORCID se bude i nadále rozšiřovat.

Centrum podporuje kromě identifikátorů ORCID a DOI zavádění dalších PID v českém výzkumném prostředí. Jde například o identifikátor ROR (Research Organization Registry; rejstřík výzkumných organizací), který slouží k přesné identifikaci afiliací, nebo RAiD (Research Activity Identifier; identifikátor výzkumných aktivit), který má za cíl shromažďovat a pomáhat spravovat informace vztahující se k dlouhodobým výzkumným činnostem – jaké instituce
a výzkumníci se na nich podílí či podíleli, jaké granty aktivitu podpořily, jaké výsledky vyprodukovala, jaké přístroje při ní byly použité apod.

V roce 2024 vznikla analýza nákladů a přínosů implementace PID v České republice, kterou pro NTK vytvořila britská společnost MoreBrains. Tato analýza vyčíslila, že existence národního centra poskytujícího metodickou podporu při zavádění PID snižuje čas a tím i náklady, jež musí instituce vynaložit na integraci PID do svých systémů. Samotné fungování center DOI a ORCID zatím českým institucím na poplatcích za služby při současném počtu členů šetří nejméně tři miliony korun ročně a tato částka se bude zvyšovat s přibývajícím počtem členů.

Hlavním cílem analýzy bylo vyhodnotit aktuální využití pěti vybraných prioritních PID (DOI pro výsledky výzkumu, DOI pro granty, ORCID pro výzkumníky, ROR pro instituce a RAiD pro výzkumné aktivity) a potenciál jejich implementace. Metodologie analýzy se zaměřila na úspory času nutného k opakovanému, manuálnímu zadávání metadat do nejrůznějších systémů v průběhu výzkumného cyklu, které může využití PID pomoci automatizovat a tím eliminovat. Jde například o zadávání dat o publikacích při vykazování výsledků výzkumu pomocí DOI či o vyplňování publikací výzkumníka v grantových žádostech za použití jeho ORCID iD.

Analýza došla k závěru, že pokud by bylo všech pět vybraných PID v ČR plně implementováno a využíváno, časová úspora plynoucí z omezení manuálního přepisování dat v českých institucích by ročně dosáhla přes 7 200 člověkodní. To odpovídá finanční úspoře téměř 33 milionů korun ročně. Pokud by tato částka byla ponížena o náklady na integrace PID do systémů institucí podílejících se na výzkumu, stále by bylo uspořeno 13 milionů korun ročně. Plný text analýzy je k dispozici v repozitáři NTK², stejně jako záznam webináře, kde společnost MoreBrains výsledky analýzy detailně představila.³

Centrum PID spolupracuje v rámci své činnosti s ostatními národními projekty, jako je systémový projekt EOSC CZ, nebo s projektem Národní repozitářové platformy pro výzkumná data (NRP). Zástupci Centra se ale aktivně zapojují i do mezinárodního dění ohledně PID – účastní se mj. aktivit určených pro výměnu zkušeností mezi organizacemi, které vedou zahraniční konsorcia ORCID a DataCite, schůzí poradní skupiny identifikátoru RAiD, jsou členy pracovní skupiny pro rozvoj identifikátoru pro výzkumné přístroje PIDINST a zájmové skupiny pro národní strategie PID pod mezinárodní Aliancí pro výzkumná data (Research Data Alliance).

Tyto zahraniční kontakty vyústily v červnu minulého roku do konání prvního ročníku konference PIDfest, již pořádala NTK spolu s australskou organizací Australian Research Data Commons (ARDC). Této třídenní konference a jejích doprovodných akcí se zúčastnilo téměř 300 účastníků ze 34 zemí světa – fyzicky i online. V Praze se setkali jak zástupci uživatelů a implementátorů PID, tak reprezentanti významných poskytovatelů PID, mezi nimi např. ředitelka Mezinárodního centra ISSN, ředitel organizace ORCID, zástupci vedení agentury DataCite nebo vedoucí DOI Foundation, která spravuje systém DOI. Hlavním cílem konference bylo přivést zahraniční expertízu a dobrou praxi v oblasti PID do České republiky. Prezentace z konference jsou volně k dispozici v repozitáři NTK. Pro příští ročník konference, jenž se bude konat v roce 2026, předala NTK a ARDC pořádání nizozemské organizaci SURF.

V následujících letech bude Centrum PID i nadále pracovat na rozšíření PID v České republice a na jejich efektivním využití. Podpoří tím nejen redukci administrativní zátěže pracovníků ve vědě a výzkumu tak, jak to ukázala analýza MoreBrains, ale také viditelnost českých výzkumníků a jejich výsledků v celosvětovém měřítku díky jejich začlenění do globálních rejstříků PID.

Centrum PID je možné kontaktovat na e-mailu identifikatory@techlib.cz s dotazy, poptávkou konzultace či školení.
Informace o PID a jejich podpoře v České republice jsou k dispozici na webu identifikatory.cz.

Poznámky:

1. Projekt CARDS (Czech Academic and Research Discovery Services), registrační číslo projektu CZ.02.01.01/00/22_004/ 0004342, je financován MŠMT z Operačního programu Jan Amos Komenský. ↩︎
2. Česká verze analýzy: doi.org/10.48813/zm93-wy56, anglická verze analýzy: doi.org/10.48813/x4vd-yj13. ↩︎
3. Záznam webináře je dostupný z: doi.org/10.48813/qc5f-ya91. ↩︎

HANA HERINGOVÁ je vedoucí Národního centra pro perzistentní identifikátory, Národní technická knihovna. Orcid identifikátor Hany Heringové je 0000-0002-2962-3936 (orcid.org).