Impulzem ke vzniku této knihovnické specializace byl masivní nárůst informačních a komunikačních technologií a potřeba předat uživatelům schopnost získané informace efektivně využívat a sdílet.
Učící knihovník je specializovaný knihovník, který je aktivním partnerem v procesu učení a pomáhá uživatelům rozvíjet dovednosti potřebné pro efektivní vyhledávání, hodnocení a využívání informací v různých formátech a kontextech. Jeho role přesahuje tradiční knihovnické služby a zahrnuje tvorbu a realizaci vzdělávacích programů, workshopy a další aktivity zaměřené na rozvoj informační gramotnosti. Učící knihovník je hlavním aktérem propojování formálního a neformálního vzdělávání.1
Zatímco tradiční knihovnické specializace se zaměřují na akvizici, katalogizaci a organizaci fondu, učící knihovník cílí své aktivity na vzdělávání a rozvoj informační gramotnosti, je aktivním partnerem pedagogů ve vzdělávacím procesu, využívá cíleně své kompetence, aby pomohl uživatelům lépe se orientovat v informačním prostředí, efektivně využívat dostupné zdroje, posoudit jejich relevanci.2
V současné době existuje velké množství odborných publikací, které se problematice učícího knihovníka a vzdělávání zabezpečovaném knihovnami věnují. Zcela zásadní význam mají dvě publikace autorky Pavlíny Mazáčové, které vznikly ve spolupráci Knihovnického institutu a NK ČR a Katedry informačních studií a knihovnictví FF Masarykovy univerzity Rozvoj kompetencí učícího knihovníka: výzkumy, kurikulum, gramotnosti (2023) a Učící knihovnice, učící knihovník: od přípravy k evaluaci vzdělávacího programu (2024). Druhá z uvedených publikací se zaměřuje na edukační aktivity v knihovnické praxi a řeší problematiku plánování a vedení vzdělávacího programu. Seznámení s touto nepostradatelnou pomůckou všech učících knihovníků je součástí série článků ve Čtenáři k této problematice.
Už před více než čtvrtstoletím vznikla na půdě VŠ knihoven potřeba tzv. učících knihovníků – původně především školitelů vyhledávání v databázích. A byly to právě vysokoškolské knihovnice, které před 25 lety iniciovaly vznik skupiny IVIG (zkratka pro Informační Vzdělávání a Informační Gramotnost). Aktivity této pracovní skupiny mají pro šíření informační gramotnosti a podporu informačního vzdělávání a učících knihovníků význam, a to nejen v rámci akademických knihoven.
K sérii článků blíže
Představu o tom, jaký vývoj stojí za současnou podobou informačního vzdělávání, si můžete udělat z příspěvku 25 let Pracovní skupiny pro informační vzdělávání a informační gramotnost (IVIG) ve zkratce od její současné vedoucí Michaely Moryskové. Článek Terezy Šmilauerové popisuje náplň letošního Semináře IVIG s názvem IVIG 25 let mezi studenty – co se změnilo od generace X ke generaci Z. Na letošním Semináři se nejen slavilo a ohlíželo se zpět, ale také se věnovala pozornost budoucnosti. Jak se mění naši studenti? Co dnes znamená učit generaci, která vyrůstá s mobilem v ruce? A jaké příklady dobré praxe nám mohou ukázat cestu dál?
Významnou akcí, zaměřenou na podporu a rozvoj informačního vzdělávání, je také mezinárodní konference LILAC. Jedná se o konferenci přímo určenou pro knihovníky a profesionály v oblasti informačního vzdělávání, podporující networking a sdílení odborných zkušeností mezi zúčastněnými profesionály z více než 30 zemí světa, kteří informační gramotnost zkoumají nebo vyučují včetně vzdělávacích technologií. Díky článku Michaely Moryskové a Terezy Schwarzové Matýsové Postřehy z konference LILAC se dozvíme o vybraných oblastech vztahujících se k informačnímu vzdělávání pro uživatele různých typů knihoven, které zazněly na konferenci LILAC 2025, konané ve dnech 14.–16. dubna 2025 v Cardiffu.
Výrazný zlom ve vzdělávacích aktivitách realizovaných v prostředí knihoven přinesla pandemie covidu-19, kdy bylo nezbytné převést vzdělávací aktivity knihoven částečně nebo úplně do online prostředí. „Blended learning“ je formou výuky, kdy je kombinována prezenční forma s počítačem zprostředkovanou výukou. Tato situace odstartovala v prostředí vysokoškolských knihoven v ČR zájem zapojit se do centralizovaného rozvojového projektu (CRP 18+) „Podpora blended learningu vysokoškolskými knihovnami (služby, zdroje, procesy)“. Hlavním výstupem projektu je soubor doporučení, ve kterém 21 zapojených knihoven sdílelo své zkušenosti i z oblasti vzdělávání.3 Proto jako další střípek mozaiky zařazujeme článek Blended Learning: literature review autorky Andrey Kučerové.
Článek Pavly Vizváry – Otevřené vzdělávání a knihovny: příležitost pro českou knihovnickou praxi přináší inspiraci, jak mohou knihovny zařadit do své činnosti i otevřené vzdělávací aktivity. Také představuje ENOEL Toolkit, který vytvořili odborníci z celého světa v rámci odborné komunity ENOEL (The European Network of Open Education Librarians). Jedná se o sadu nástrojů, které jsou poskytnuty odborné veřejnosti pro využití studenty, učitely, vzdělávacími společnostmi a knihovníky pro prosazování otevřeného vzdělávání. V roce 2025 byla nabídka obohacena také o českou verzi.
Závěrem
V zahraničí je pozice učícího knihovníka – „teaching librarian“ a „teacher librarian“ – již dávno legislativně pevně zakotvena. V Kanadě, Spojených státech amerických a Austrálii je ale pojem „teacher librarian“ používán v prostředí školních knihoven a školních informačních center a jedná se o profesionální knihovníky, kteří ke svému knihovnickému vzdělání mají dalšíkvalifikaci v oblasti pedagogiky na úrovni magisterského studia. V českém prostředí dochází k problematickému nalézání českého ekvivalentu. Přestože pozice „učícího knihovníka“ má své opodstatnění ve všech typech informačních institucí, zejména však v knihovnách a informačních centrech vysokých škol a univerzit, označení pozice školitele se může lišit, setkáváme se s označením profese „knihovník lektor – školitel“, v prostředí jiných typů knihoven nacházíme „knihovník – edukátor“ a „knihovní pedagog“.4
Přípravě učících knihovníků – knihovníků informačního vzdělávání se věnují nejen specializované kurzy, odborná příprava je rovněž součástí vysokoškolského studia na Ústavu informačních studií a knihovnictví. Učící knihovníci jsou partnery pedagogů, doplňují a ozvláštňují výuku a jsou oporou všech vzdělávacích procesů na mateřských institucích i v různých typech knihoven.
Poznámky:
- MAZÁČOVÁ, Pavlína. Učící knihovnice, učící knihovník: od přípravy k evaluaci vzdělávacího programu. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky Knihovnický institut, 2024. 113 stran. ISBN 978-80-7050-820-6. ↩︎
- MAZÁČOVÁ, Pavlína. Rozvoj kompetencí učícího knihovníka: výzkumy, kurikulum, gramotnosti. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2023. 92 stran. ISBN 978-80-7050-783-4. ↩︎
- Jak podpořit blended learning. Soubor doporučení pro vysokoškolské knihovny. Dostupné z: akvs.cz/o-asociaci/ dokumenty/vystupy-z-projektu/ ↩︎
- LANDOVÁ, Hana. Vysokoškolské knihovny: vybraná témata I. Praha: Ústav knihovnických studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2012. ↩︎
MARIE OTAVOVÁ je ředitelkou knihovny Univerzity Hradec Králové a členkou redakční rady časopisu Čtenář.
