Nejstarší periodikum vydané v Pardubicích je neodmyslitelně spojeno se jménem nadšeného vlastence Josefa Bojislava Pichla (1813–1888), který po promoci na Karlově univerzitě v roce 1843 přijal místo praktického lékaře právě v Pardubicích. Ve svých vzpomínkách se k tomuto období vrací především kvůli neúspěšnému pokusu uzdravit smrtelně zraněného dopravního inženýra Jana Pernera. Po příjezdu do města perníku se aktivně zapojil do společenského života pořádáním besed a koncertů. Odtud byl již malý krůček k vydávání vlastního politického periodika pro širokou veřejnost. Tento úmysl zrealizoval v březnu 1848 po pražské revoluci, kdy předal rukopis pro tisk novin svému příteli Janu Hostivítu Pospíšilovi, jenž vlastnil tiskárnu v blízkém Hradci Králové. První pardubické periodikum Hlasatel svobody a lidu práva tak bylo vytištěno 18. března 1848 v sousedním městě.
Noviny, vytištěné švabachem v neobvyklém formátu A5 a v rozsahu osmi stran, byly dovezeny do Pardubic a ihned rozebrány. Je tedy velkým štěstím, že se hned dva exempláře zachovaly ve sbírce Východočeského muzea v Pardubicích. Tištěné médium bylo v plánu vydávat každý pátek a prodávat jej po třech krejcarech.
Hlasatel svobody a lidu práva měl dvě části. Úvodní část kritizovala konání vlády, odsuzovala cenzuru a donašečství. Zdůrazňovala myšlenky revoluce, vyzdvihovala důležitost svobody slova a tisku. Apelovala na hrdost a příslušnost k českému národu.
Druhá část, nazvaná Zrnka, přinášela informace o dění ve světě i v blízkém okolí. Čtenáři se mimo jiné dozvěděli o postupu císařského vojska v Itálii, o kritice papeže Pia IX., o dění v Rusku nebo také o volbě nového pražského starosty. Na konci byla také upoutávka na další číslo, které mělo za týden následovat.
Krátká zpráva „Někdo u nás pověsil před několika dny konstituční kokardu psu na ocas. Suďte sami!“ zapříčinila rychlé ukončení vydávání novin i úprk Josefa B. Pichla z Pardubic do Prahy. Syn pardubického purkmistra, po celém městě známý výtržník a alkoholik, se domníval, že je noticka o něm. Nejprve hledal s nabitou pistolí vydavatele novin u něj doma. Když tam nepochodil, protože manželka stihla Pichla ukrýt, čekal na něj před domem. Kvůli únavě z alkoholu si musel odejít domů odpočinout, toho Josef B. Pichl využil a s dvěma přáteli jako ochrankou odešel na nádraží, odkud ráno odjel do Prahy. Manželka Františka Bohunka Pichlová, známá jako básnířka Marie Čacká, ho po pár dnech následovala. Do Pardubic se již nikdy nevrátili. V Praze Pichl pokračoval ve vydávání dalších novin a zůstal veřejně činným vlastencem.
Nutno ještě dodat, že ona informace nebyla vůbec o dění v Pardubicích, ale v Hradci Králové, kdy velitel vojenské posádky vyzval mužstvo, aby si připevnilo kokardy na podporu vlastenectví a poté všem vysvětlil význam přislíbené ústavy. Hlasatel svobody a lidu práva se tedy dočkal pouze jednoho vydání. Přesně po 100 letech připravilo Východočeské muzeum v Pardubicích reprint doplněný informací o okolnostech vzniku i zániku tohoto periodika.
Další pardubické noviny s názvem Pernštýn, týdeník pro zábavu, poučení a zájmy veřejné, vznikly až v roce 1880.
KATEŘINA KOVALČUKOVÁ je knihovnicí Východočeského muzea v Pardubicích.
