Prvotní transakční přístup (tedy získat knihu nebo informaci) se mezi knihovníky a čtenáři stále více prohlubuje v partnerský: knihovník již není pouze zprostředkovatelem, ale stává se průvodcem či tvůrčím partnerem. Tiché čítárny a studovny se tak někde postupně přeměnily v herní zóny, dílny, hudební nebo televizní studia nebo kontaktní body městských úřadů.
Mezi příklady třetí role knihoven můžeme zmínit knihovnu věcí, vzdělávání čtenářů nebo prostor pro menšiny. To všechno ale nevzniká samo od sebe. Za proměnou knihoven stojí především kreativní knihovníci, kteří i s omezeným rozpočtem dělají zázraky. Umí z mála vytvořit hodně: proměnit nápad v program, vdechnout život někdy i bláznivým myšlenkám. Jejich nadšení, chuť a schopnost hledat cesty tam, kde jiní vidí překážky, jsou klíčem ke knihovnám s jejich pevným místem ve společnosti.
Knihovna věcí
Knihovna věcí (Library of things) je někdy mylně považována za fenomén 21. století. Její prvopočátky však můžeme sledovat už v polovině 40. let 20. století, kdy si američtí občané pod vlivem válečného nedostatku půjčovali nářadí pro domácí užití nejprve mezi sebou, což někde postupně vedlo k přesunu právě do knihoven. Mezi takové průkopnické knihovny patří knihovna v Grosse Pointe v Michiganu (USA). Ta od roku 1943 do současnosti nabízí k vypůjčení různé šroubováky, kleště apod. (některé nářadí pochází i právě ze 40. let). Nářadí lze dohledat v běžném katalogu nebo si ho lze prohlédnout v seznamu uveřejněném na webu knihovny doplněném fotografiemi. Výpůjčky jsou registrovaným čtenářům poskytovány zdarma.3 Mezi další historicky významné knihovny věcí patří Berkeley Tool Lending Library, která vznikla v roce 1979 rozšířením veřejné knihovny v Berkeley v Kalifornii (USA). Ta původně sídlila v přívěsu, měla jednoho zaměstnance a ve fondu 500 kusů nářadí.
K boomu ve Spojených státech amerických pak došlo v roce 2008 v souvislosti s ekonomickou krizí. V té době se počet tamních knihoven věcí zdvojnásobil. Nárůst jejich výpůjček byl navíc podpořen cloudovými službami, které zjednodušily evidenci a sdílení informací o předmětech k vypůjčení.4
Posledních zhruba 15 let je tento trend významný i v Evropě, kdy se mezi významná společenská témata dostala i udržitelnost. Knihovna Goethe-Institutu v Praze má ve svém fondu např. pétanquové koule, longboard nebo létajícího draka.5
Kromě ekologického a ekonomického hlediska mají tyto služby i silný komunitní aspekt: pokud knihovna poskytuje nejen výpůjčku, ale i prostor (dílnu), mohou se uživatelé učit jeden od druhého. Toto je běžná služba v knihovnách např. v Amsterdamu nebo ve Skandinávii.
Nakoupím si v knihovně
Na knihovnu věcí a udržitelnost logicky navazují i různé burzy: ať už věcí, knih, nebo semínek. Velmi rozšířená jsou místa, kam čtenáři odkládají již nechtěné knihy k rozebrání, objevují se i burzy oblečení nebo hraček, případně školních potřeb a sportovního vybavení. Burza semínek je akcí Knihovny Jiřího Mahena v Brně, knižní burzu pořádá Městská knihovna v Praze nebo Městská knihovna Poděbrady, hudební nosiče lze pořídit na akcích v Městské knihovně v Mostě.
Knihovna jako vzdělávací instituce
V knihovnách se lze stále častěji setkat s různými kurzy pro rozvoj dovedností. Jednou z nich jsou digitální dovednosti, jejichž rozvoj šel ruku v ruce s rozšiřováním počítačů ve společnosti. Návštěvníci tak mohou udělat své první kroky s chytrými telefony nebo najít pomoc s vyplňováním online formulářů. Prvopočátky můžeme nalézt na přelomu tisíciletí opět ve Spojených státech amerických, kdy nadace Billa Gatese a jeho ženy nejen podpořila knihovny nákupem a dodáním počítačů, ale právě i zajištěním školení práce s nimi.6 Knihovny byly na počátku nového tisíciletí navíc často jediným místem pro přístup k internetu. V současnosti již není přístup k internetu tím hlavním lákadlem, pozornost se tak přesunula k rozmanitým kurzům. Např. Knihovna Jiřího Mahena v Brně za symbolické poplatky poskytuje kurzy práce na zmiňovaných telefonech, dále úpravu fotografií, seznámení se s umělou inteligencí nebo základy práce na počítači.7 Městská knihovna Přerov nabízí kromě základních kurzů práce s počítačem i praktické kurzy jednotlivých programů z kancelářského balíku.8
Knihovna proti zapomínání
Velmi populární jsou kurzy trénování paměti. Ty poskytují již tradičně Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Městská knihovna v Praze nebo Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Tyto kurzy jsou významné nejen pro naši paměť, ale opět jsou významným prvkem aktivního stárnutí.
Kreativní čtenář
Součástí služeb knihoven jsou i různé dílny a studia. Např. knihovna v dánském Odense poskytuje čtenářům celé hudební studio, knihovna ve švédském Malmö kromě hudebního studia poskytuje záznamové mikrofony, zvukové karty, zařízení pro nahrávání podcastů včetně přístupů k počítačům s různými grafickými programy a programy pro audiovizuální tvorbu. K absenční výpůjčce je k dispozici různé vybavení pro filmovou tvorbu.9
Knihovna jako první místo pro přistěhovalce
Zvláště ve Spojených státech amerických a západní Evropě mají velkou tradici služby zaměřené na zorientování se v novém prostředí, pomoc s kontaktem se státními institucemi, podporu navazování kontaktů, pocitů sounáležitosti včetně jazykových kurzů. Americká knihovnická asociace tak například každoročně organizuje „Uvítací týden“, tedy týden zaměřený na setkávání starousedlíků a nově příchozích obyvatel.10
V rámci něj knihovny do svého programu zařazují konverzační kluby, filmové produkce, knižní kluby přizpůsobují témata čtených knih atd. Samozřejmostí je rozšiřování knižních fondů o knihy v cizích jazycích menšin.11 V České republice nabízí jazykové kurzy češtiny např. již zmiňovaná Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové.
Knihovny již dávno nejsou jen místem, kde si lidé půjčují nebo čtou knihy. Jsou to otevřená a přístupná centra, která reagují na potřeby své komunity – ať už jde o sdílení věcí, pořádání kurzů, podporu paměti nebo pomoc nově příchozím. Kreativní knihovna je tak přirozeným výsledkem toho, jak se knihovny přizpůsobují změnám ve společnosti, a zůstávají tak důležitou součástí obcí a měst.
- Oldenburg, Ray. The Great Good Place: Cafes, Coffee Shops, Community Centers, Beauty Parlors, General Stores, Bars, Hangouts, and How They Get You Through the Day. New York: Paragon House, 1989. ISBN 978-1-55778-110-9 ↩︎
- Bromage, M., Foth, M., Hearn, G. & Osman, K. (2024). Creative Spaces in Public Libraries: Navigating the Culture Clash with Institutional Norms and Expectations. Journal of Library Administration, 65(1), 31–57. https://doi.org/10.1080/01930826.2024.2412189 ↩︎
- Grosse Pointe Public Library, https://grossepointelibrary.org/ special-collections ↩︎
- Hamilton, S. What’s Mine Is Yours: The History of U.S. Tool-Lending Libraries. School of Information Student Research Journal. 2021, 11(1). https://doi.org/10.31979/2575-2499.110104 Retrieved from https://scholarworks.sjsu.edu/ischoolsrj/vol11/iss1/4 ↩︎
- https://www.goethe.de/ins/cz/cs/kul/the/thr/bdr.html ↩︎
- Bertot, John. U.S. Public libraries provide access to computers, the internet, and technology training. 2005. https://www.gatesfoundation.org/ideas/media-center/pressreleases/2005/06/support-needed-for-library-technology ↩︎
- https://www.kjm.cz/vzdelavani-pro-verejnost ↩︎
- https://www.knihovnaprerov.cz/ ↩︎
- https://malmo.se/Uppleva-och-gora/Biblioteken/Vara-bibliotek/ Stadsbiblioteket/Larcentrum-och-Medialab/Om-Medialab.html ↩︎
- American Library Association. Celebrating Welcoming week: a guide for libraries. https://www.ala.org/advocacy/advocacy/ diversity/libraries-respond-immigrants-refugees-and-asylumseekers#welcoming ↩︎
- Serra, S. & Revez, J. Social inclusion of refugees and asylum seekers: The role of public libraries in the Lisbon Metropolitan Area. Journal of Librarianship and Information Science. 2023, 56(2), 397–414. https://doi.org/10.1177/09610006221146549 (Original work published 2024) ↩︎
PhDr. KLÁRA EHRLICH, Ph.D., je ředitelkou Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského.
