Přizpůsobte si předvolby souhlasu s cookies

Soubory cookie používáme k efektivní navigaci a k provádění některých funkcí. Podrobné informace o všech souborech cookie naleznete pod jednotlivými kategoriemi souhlasů níže.

Soubory cookie, které jsou zařazeny do kategorie „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu.... 

Vždy aktivní

Nezbytné soubory cookie jsou nutné k umožnění základních funkcí těchto stránek, jako je bezpečné přihlášení nebo nastavení preferencí souhlasu. Tyto soubory cookie neukládají žádné osobní údaje.

Funkční soubory cookie pomáhají provádět určité funkce, jako je sdílení obsahu webových stránek na platformách sociálních médií, shromažďování zpětné vazby a další funkce třetích stran.

Analytické soubory cookie se používají k pochopení interakce návštěvníků s webovými stránkami. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách, jako je počet návštěvníků, míra odskočení, zdroj návštěvnosti atd.

Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Reklamní soubory cookie se používají k poskytování návštěvníkům přizpůsobených reklam na základě dříve navštívených stránek a k analýze účinnosti reklamních kampaní.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Ostatní soubory cookie jsou ty, které se teprve identifikují a zatím nebyly zařazeny do žádné kategorie.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Menu
Košík0

Košík

Článek

Aia – nová holka v partě

Městská knihovna v Praze představuje svou asistentku na bázi umělé inteligence

Aby byly knihovny stále v kurzu, je občas potřeba vystoupit ze zajetých kolejí, vyzkoušet něco nového a udělat věci trošku jinak. Najít zjednodušení nebo vyzkoušet nové služby. Nemusí se to vždy povést podle původních plánů, ale je důležité to zkoušet, protože pak může přijít Ája a říct: „Ahoj, jsem tvoje nová kolegyně.“

Foto: Karel Pazderka / Středočeská knihovna
Foto: Karel Pazderka / Středočeská knihovna

Aia (čti Ája) ale není z masa a kostí. A taky nebude pracovat v normální knihovně. Nicméně, kdyby byla normální knihovnicí v normální knihovně, asi nemá smysl o ní psát tento článek.

V Městské knihovně v Praze jsme před časem uvedli do provozu samoobslužný Kiosek v obchodním centru Černý most. Knihovna bez přítomnosti knihovníka je zcela samoobslužná. Kdo má průkazku, dostane se snadno dovnitř, kde může knihy vrátit nebo půjčit, vyzvednout si rezervaci, odpočinout si… Za týden se zde protočí docela dost lidí a ještě víc knížek a služba se využívá stále častěji.

Když jsme pak před rokem pořádali v knihovně v rámci celorepublikových Dnů AI akci AI 4 ALL, potkali jsme se s řadou zajímavých lidí. A taky poprvé s naší Aiou, což byla AI asistentka vyvinutá původně jako digitální recepční.

Moc toho v té chvíli neuměla – připojená byla na chatGPT (tehdy to byla trojka, dnes je již považována za velmi zastaralou, tehdy šlo ale o velkou novinku), dokázala reagovat pouze v možnostech, které tehdy jazykový model nabízel, takže to nevypadalo na nějakou velkou slávu. Ale tam, kde jela podle naučených scénářů, to už docela odsýpalo. Už v té době dokázala návštěvníkovi pomáhat s navigací v prostoru, přepojovat telefony, plánovat schůzky.

Slovo dalo slovo a rozhodli jsme se, že vyzkoušíme, jestli by se z recepční nepřeučila na knihovnici. Zpočátku jsme byli na vážkách, protože všem knihovníkům je přece hned jasné, že je nějaký stroj nahradit jen tak nedokáže. A přestože se Aia naučila hodně, nemusíme se – zatím – bát, že by nás nahradila zcela. Jsou věci, kde nás zatím žádný stroj nepřekoná. Když už nic jiného, tak třeba v tom být člověkem. A knihovny jsou místa, kde se potkávají živí a skuteční lidé, nejen automatizované sklady knih.

Ó, jak je šikovná

Aia je vlastně jednoduchý chatbot, který funguje na základě chatGPT. Má určité přednastavené scénáře, kdy odpovídá vždy stejně. V takovém případě řekne přesně to, co má, ukáže webovou stránku, zobrazí otvírací dobu poboček nebo poradí, jak se do pobočky s živými knihovníky snadno dostat. Pokud otázka neodpovídá žádnému scénáři, tak sáhne do svého systémového promptu. To je velký soubor, ve kterém je sepsáno všechno důležité.

Když jsme si s ní začali hrát poprvé, první dny jsme tápali. Odpovídala špatně, halucinovala, vymýšlela si a nechápala vůbec kontext, na co se kdo ptá. „Tak to asi nic moc,“ pomysleli jsme si. Ale nevzdali jsme se! Záhy se totiž ukázalo, že chyba byla na naší straně. Snažili jsme se příliš mnoho témat zamknout do pevně daných scénářů a nedokázali jsme dost jednoduše popsat komplexnost toho, co všechno by měla umět. Ale stačilo jenom naučit se promptovat o něco lépe. Najednou to začalo vypadat k světu.

Aia dokáže snadno – a hlavně správně – odpovídat na většinu jednoduchých otázek: co mám dělat, když jsem ztratil knihu, jak zaplatit pokutu, kam mám odložit vrácenou knihu, kde najít svou rezervaci, jak si knihu půjčit, kde si v knihovně vyrobím křeslo… Právě prompt, díky kterému tohle všechno ví, nám zabral nejvíce času. Ukázalo se totiž, že je potřeba náš knihovní řád zjednodušit a přepsat – a zároveň doplnit dalším množstvím informací o knihovně jako takové. Vlastně ji to naučit jako každého nového knihovníka, který v knihovně začne pracovat: jak se knihy řadí, co všechno nabízíme, co všechno umíme. V ten okamžik začala odpovídat stejně dobře jako živý knihovník.

A kromě toho, že odpovídá, dokáže i rovnou uživatele propojit s klientským centrem. Uživatel tedy nemusí vytahovat svůj telefon, ale Aia zavolá tam, kam má, kde už je připravený skutečný knihovník, který zodpoví všechno, co AI knihovnice nezvládá.

Ó, jak je nešikovná

V téhle chvíli narážíme na limit jejích schopností nejvíc v oblasti, která je nejzákladnější radostí každého knihovníka: neumí (zatím) moc doporučovat knížky. Umí zobrazit náš katalog, ale neumí ho sama prohledávat. Pokud nějakou knihu hledáme, musíme znát její přesné jméno, jinak to moc nefunguje. Což pro rádce, který má radit, kam položit vrácenou knížku a co dělat, když knížku ztratím, není zdánlivě až tak velký problém, ale designérská očekávání samozřejmě naráží na uživatelskou realitu. Protože na co jiného by se uživatelé měli virtuální knihovnice ptát než na knihy?

I to ale řešíme a zrovna v téhle chvíli naši Aiu učíme, aby podobné úlohy zvládala líp. Na druhou stranu tušíme, že během testování na pobočce se lidé ptají na zábavnější věci a ty důležité řeší s kolegyněmi. Skutečný Aiin rozsah ukáže až ostré nasazení. A taky asi vůbec nevadí, když si pro radu o knihách budou naši uživatelé chodit za živými knihovníky, protože i když jsem velký technooptimista, nemyslím si, že by doporučení nějaké knihy jakýkoliv stroj někdy zvládl lépe než šikovný knihovník.

Občas Aia taky ne úplně dobře rozumí, zejména když jsou u ní dva lidé a skáčou si do řeči. Na druhou stranu, jindy jí nevadí ani rušnější prostředí – i to jsme s ní vyzkoušeli. Uzavřený prostor Kiosku pak také nejspíš udělá něco jiného než otevřená knihovna.

A v neposlední řadě, pokud nenajde odpověď ve svém systémovém promptu, snaží se uživateli i tak vyhovět. Tam, kde jde o důležité věci, osobní údaje a peníze, tam ji držíme pevně zamčenou ve scénářích, ale jsme připraveni i na to, že si občas sem tam něco vymyslí – zatím jde zejména o otázky na nějaké úplně jiné knihovny nebo vysněné knihy, které by si čtenáři rádi přečetli, ale bohužel je pro ně ještě nikdo nenapsal. Nicméně, jak jsem zmínil, tohle zrovna teď řešíme na základě prvních zkušeností.


Podívejte se na Aiu v akci ve videu


Nezůstane stejná

Díky přístupu do administrátorského rozhraní ji můžeme dál učit. Máme přístup k jejím hovorům (samozřejmě anonymně), kde můžeme zkoumat, jak odpovídá na ty které otázky, odkud bere odpovědi, můžeme ji opravovat, doplňovat nové informace, zamezit, aby si příště vymýšlela. Zároveň vidíme spektrum toho, na co se uživatelé ptají, a podle toho můžeme dál upravovat prompty, odpovědi a další drobnosti.

Naučit ji nějakou základní úroveň relevantních odpovědí nám zabralo asi měsíc – samozřejmě nešlo o průběžnou práci. Dost často jsme opakovaně zkoušeli vyřešit nějaký zádrhel. Například věta: „Ztratil jsem průkazku,“ se kterou jsem ji trápil asi dva dny, dodnes zní kolegům v uších a budí je ze zlých snů. A vždycky jsme ji pak zkoušeli opět s novými uživateli, abychom věděli, že odpovídá správně každému a nejenom nám, kteří jsme už měli naučené, jak se jí ptát, abychom byli spokojení.

Z počátečního stavu, kdy jsme po každé kratší konverzaci opravovali odpovědi snad u každé otázky, jsme se za zmíněný měsíc výrazně posunuli. Na Dnech AI 2024 jsme ji ukázali kolegům a z těch několika desítek hovorů, které ten den absolvovala, si asi jenom tři vyžádaly drobnější doplnění. To už není špatné skóre.

Také věříme, že zrovna tahle jedna konkrétní technologie není poslední. Společně s Aiou se učíme, jak umělou inteligenci zkrotit, a věříme, že všechno to, co jsme se teď naučili, můžeme implementovat do dalších chatbotů a aplikací, které teprve přijdou. Už tak víme, na co si dát pozor; že třeba místo otázky „Jak je v kiosku otevřeno?“, rozuměla „Jak je v Kyjovsku otevřeno?“ a bylo potřeba jí vysvětlit, co má slyšet a odpovídat. Teď už ví, že se neptáme na jižní Moravu a otvírací dobu kiosku zvládá bravurně.

Cesta tam a zase… dál

Po nějaké době, kdy jsme ji učili základy, proběhla první fáze testování. Kolegové se ji pokoušeli nachytat na švestkách, právníci hledali kličky, metodičky a knihovnice pokládaly zapeklité otázky, na které se nikdo nikdy neptá. Nyní probíhá testování na pobočce s našimi uživateli, přepisy hovorů analyzujeme a upravujeme. V téhle chvíli se už začínáme připravovat na finální přesun na místo.

Tam nás čeká třetí fáze testování. To už bude v kiosku, kde bude sama a žádný živý knihovník ji na místě neomluví. Ale že si ji tam troufneme nechat, ukazuje, že se toho nebojíme. Podle všeho ji první týdny až měsíce bude čekat období „schválně, co všechno neumí“ a teprve poté se uvidí, jestli je platnou pomocnicí, nebo jen líbivou hračkou. Pokud se neosvědčí, máme v záloze další možnosti, kde by mohla sloužit nebo co by mohla dělat. Rozhodně se v naší velké knihovně neztratí.

A zatímco Aia zvládne dělat knihovnici 24/7, my můžeme ušetřený čas využít k tomu, že se zamyslíme, jak se v následujících letech budou měnit služby knihoven. Nahradí všechny knihovníky a knihovnice u pultů nějaký AI avatar? Půjdeme cestou větší samoobslužnosti a automatizace? Jaká pak bude role knihovníků? A jaké budou knihovny?

Pořád věřím tomu, že potřeba lidského kontaktu, znalost literatury a síla osobního doporučení, ochota pomáhat, lektorské dovednosti, nadšení a snaha dělat svět lepší a mnoho a mnoho dalšího, co je výsostným královstvím nás všech, je dovedností, jejíž hodnota bude nadále stoupat. Knihovny už teď plní řadu funkcí, o které ve světě technické nadvlády automatizovaných robotů bude stále větší poptávka. A zároveň pro introverty, kteří po lidském kontaktu zase tak moc netouží, tu bude Aia.


MILOSLAV LINC je český spisovatel sci-fi literatury a inovátor v Městské knihovně v Praze. Za vnášení inovací do služeb knihoven byl oceněn v roce 2023 medailí Z. V. Tobolky.

Reklama

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.