Editorial 01/2025

Celý přerod je výsledkem více než rok trvajícího procesu, který provázela řada debat uvnitř redakce, na redakční radě i v rámci knihovnické komunity. Opírali jsme se v nich o závěry čtenářské ankety z roku 2023, analýzy předplatitelů a webové návštěvnosti, studie reflektující měnící se způsob konzumace mediálního obsahu i o zkušenosti s podobnými periodiky u nás a v zahraničí.

V prvé řadě chceme, aby Čtenář představoval reprezentativní oborové médium. Jsme přesvědčení, že úprava periodicity pomůže kvalitě obsahu a že nám také umožní více přemýšlet nad způsobem prezentace témat tak, abychom naplno využili sílu klasického, papírového média. Tištěný Čtenář je zamýšlený jako do jisté míry nadčasový inspiračník, pozorovatel, komentátor a kronikář oboru v jednom, jako médium, na které je dobré vyhradit si čas a vychutnat si ho v klidu, soustředěně a bez rušivých notifikací z digitálního světa.

Naše ambice jdou nicméně ještě o krok dál. Je celkem pří- značné, že souběžně s číslem, které je z velké části věnováno tématu knihovny.digital, přichází Čtenář se svou novou digitální podobou. Modernizovaný web je z mého pohledu pro Čtenáře ještě významnějším krokem než relaunch tištěné verze. Umožní nám totiž průběžně reflektovat aktuální dění v oboru a publikovat výrazně větší množství obsahu o tom, co se v knihovnách děje.

Rádi bychom, aby se web casopisctenar.cz stal plnohodnotnou komunikační platformou oboru – zdrojem informací, prostorem pro diskusi a nástrojem pro advokaci knihoven. Místem, které se knihovníci naučí využívat pro svou orientaci v oboru. A protože lidské i finanční zdroje Středočeské knihovny v Kladně jako vydavatele Čtenáře jsou omezené, dovolím si tento prostor využít i jako výzvu k tomu, abyste neváhali informovat nás o tom, co se ve vašich knihovnách děje a o co byste se s komunitou rádi podělili. Web Čtenáře bude totiž jen tak dobrý, jak dobrý si ho my knihovníci – od Aše až po Jablunkov – uděláme.

Jsem si vědom toho, že každou změnu provází nejistota a řada otázek. A také dobře vím, že být iniciátorem a architektem změny je o mnoho snazší než být tím, komu se mění zažité postupy a kdo změnu odpracuje. V té nevděčné druhé roli jsou kolegové Jaroslav Císař a Pavla Vlková. Jim i celé redakční radě bych chtěl moc poděkovat. Je hlavně jejich zásluhou, že proměna Čtenáře nenese znaky tragického vykolejení, ale spíše zlepšení vlakového standardu.

Přeji vám inspirativní čtení Čtenáře v analogové i digitální podobě.

ROMAN HÁJEK, předseda redakční rady Čtenáře a ředitel Středočeské knihovny v Kladně