TEREZA LIŠKOVÁ tereza.liskova@osf.cz

Wellbeing koutek, cvičení jógy nebo zásoba nanuků v mrazáku – v Knihovně České zemědělské univerzity v Praze je péče o zaměstnance prioritou. Oporu nachází i ve svém zřizovateli, který nastavení vstřícného prostředí vnímá jako nezbytný předpoklad pro poskytování kvalitních služeb. Inspirativní aktivity přináší i Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, daří se tam pěstování salátů i společným výletům. Investice do lidí se stonásobně vrátí, skvělé služby lze nabízet jen se skvělým týmem, vidí priority vedoucí knihovny Markéta Bočková. A dodává, že je pro ni důležité pracovat se silnými a slabými stránkami jednotlivců, kteří tvoří tým.
S pestrostí týmu a jeho tvůrčí silou pracuje také ředitelka dobříšské knihovny Kateřina Pechová. Máme skvělý mix osobností, každý přináší svůj otisk, říká. Zaměstnanci mohou brát do práce děti, vnoučata i psy. Hlavním úkolem ředitele je vytvářet dobré pracovní podmínky a prostředí pro každého kolegu, aby se tu všichni cítili dobře a mohli se realizovat, vysvětluje Pechová.
Knihovna Ústeckého kraje v praxi zavedla inovativní metodu SCRUM, díky které odpadly dlouhé porady a zlepšil se přehled o tom, co se v knihovně právě děje a jak může jednotlivec efektivně rozvíjet svůj potenciál. Zvláštní ocenění poroty získal Mladý SKIP – sekce Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR za zlepšování podmínek pro mladé knihovnice a knihovníky a podporu v aktuálních tématech, jako je například sladění práce a rodiny nebo získávání zkušeností na stážích v Česku i zahraničí. Za inspirací se vydává i tým Chomutovské knihovny. Aby se zaměstnancům lépe vymýšlel koncept nové budovy, kam se mají stěhovat, vydali se do knihovny v Helsinkách. Většinou naše cesty spojujeme s doprovodným programem. Utužujeme tým a zároveň se inspirujeme jinde, dodává ředitel knihovny Bedřich Fryč.
Další příklad dobré praxe přináší Knihovna Dr. E. Bořického Milín. Když vedoucí knihovny Dana Reiterová potřebovala zkrátit úvazek, aby se mohla starat o nemocnou matku, navrhla vedení obce, že by druhou část úvazku pokryla její dcera. A zafungovalo to skvěle. Věděla jsem, že pozici můžu sdílet jen s někým, s kým se na všem domluvím a na koho se můžu spolehnout, vzpomíná Reiterová a zmiňuje další výhody sdíleného úvazku v malé knihovně: Dvě hlavy víc vymyslí.
Dobrou praxi z malé knihovny přináší Místní knihovna v Černilově, kde pracuje jen jedna zaměstnankyně – Jana Žárská. Smutno jí není. Knihovna je součástí budovy obecního úřadu, a tak tu má paní Žárská zhruba desítku kolegů, kteří jí kdykoliv pomůžou a se kterými se každý den v deset hodin schází v kuchyňce na kávu. Společně jsme odolnější, popisuje výhody vzájemné důvěry a spolupráce malé knihovny a zřizovatele.
Ve vsetínské knihovně se daří vytvářet komplexní a podnětné pracovní prostředí, kam patří například průběžné vzdělávání, osobní rozvoj i společné pohybové aktivity. Zaměstnanci Masarykovy veřejné knihovny Vsetín mají v tomto ohledu vzor v ředitelce Daniele Divínové. V podnětném pracovním prostředí přicházejí skvělé nápady, které s ní nemají obavy sdílet. Kateřina Janošková, zástupkyně ředitelky, doplňuje: Když od lidí něco tvůrčího chcete, musíte jim dát svobodu. Pokud mají nůž na krku, kreativitě to neprospívá.
Jednu ranní kávu pro každého z nás, prosím, zní pravidelně meziříčskou knihovnou. Není totiž porada jako porada. Na poradě v Městské knihovně Valašské Meziříčí je pravidelně slyšet smích, občas má své místo i pláč a také se tu probírají pracovní i soukromé úspěchy a pády. Přístup ředitelky Zdeňky Smahlové k zaměstnancům ilustruje její odpověď na otázku, kolik lidí má v týmu: I se mnou je nás tu šestnáct, včetně paní uklízečky, která do týmu samozřejmě také patří. Paní ředitelka zastává názor, že v knihovně je důležitá nejen práce s veřejností, ale i s lidmi uvnitř. Každý den po osmé proto probíhá v knihovně půlhodinová ranní káva, něco na způsob neformální porady. Kolektivu to ohromně prospívá, říká Smahlová. Během této ranní kávy často vykrystalizuje i nápad na novou aktivitu nebo akci pro veřejnost.
Oceněné knihovny získaly mikrogrant ve výši deset nebo dvacet tisíc korun pro další rozvoj svých aktivit a také 3D diplom v podobě polštáře podle návrhu textilní designérky Karolíny Kopřivové, která ve své tvorbě propojuje design a duševní zdraví. Originální polštářové diplomy vyhotovené v Chráněných dílnách KOPEČEK – Sdružení Neratov, které Kopřivová navrhla na míru letošnímu ocenění Bibliotheca inspirans 2024, tak přispějí k duševní pohodě jak těch, co v oceněných knihovnách pracují, tak jejich návštěvníků.
V minulých ročnících Nadace OSF s Českou spořitelnou ocenily a podpořily knihovny, které jsou aktivní a inovativní v oblasti mediálního vzdělávání či péče o místní komunitu. V roce 2025 se ocenění zaměří na téma knihovny budoucnosti, tedy vzájemné propojení lidského a technologického potenciálu, který vytváří nové světy a upevňuje vztahy. Více informací naleznete na osf.cz/bibliothecainspirans/.
