JANA MACKOVÁ mackova@mkfrydek.cz
Můj svět – v názvu soutěže je ukryta její hlavní myšlenka, a to umění vést dialog sám se sebou. Umění popsat své city a emoce. Odhalit svůj vnitřní svět. Poetická slovní spojení představují autorovy jedinečné intimní „obrazy z galerie jejich světa“, které vystavuje svým čtenářům. Soutěž je určena všem autorům od 15 let, kteří rádi píší nebo mají potřebu psát, aniž by bylo psaní jejich povoláním. Mohou se do ní zapojit prozaici i básníci, studenti i senioři. Konkrétně se soutěží ve dvou kategoriích: próze a poezii. Každá má tři věkové podkategorie, a to 15–18 let, 19–30 let a nad 30 let.
Počet účastníků se každý rok mění a má vzestupnou tendenci; v počátcích soutěže se pohyboval okolo 30, později se počet zvýšil na 40–50. Posledních deset let, především díky elektronické komunikaci a propagaci na literárních webových stránkách, se hlásí více než 100 soutěžících. Jedná se o autory z celé České republiky. Každým rokem se ozve také několik patriotů žijících v Londýně, Melbourne (Austrálie), Daruvaru (Chorvatsko) nebo z Jasy v Rumunsku. Pravidelně se účastní také autoři ze Slovenska. Například letos bylo registrováno celkem 117 autorů (z toho pět ze zahraničí), nejvíce zastoupena byla kategorie nad 30 let věku.
Právě forma soutěže, slavnostní vyhlášení výsledků, osobní setkání s porotci a vzájemný kontakt s ostatními soutěžícími autory motivuje k tvorbě a podporuje jejich spisovatelské a tvůrčí ambice. Radana Šatánková, básnířka, lektorka, dramaturgyně kulturních pořadů, která je už několik let porotkyní soutěže, byla její dlouholetou úspěšnou účastnicí: …Tak jako každý vystudovaný herec nehraje v kusech od Shakespeara a nikdy mu tuto jistotu nikdo předem nedá, zrovna tak se může někdo talentovaný a pilný po čase prosadit. Neptejte se mě ale, kolik času je třeba, za jakých okolností, čeho všeho předtím dosáhnout a co všechno se musí stát. Neví se to. Je to totiž – tvoje, moje, vaše – cesta. O tu jde. Umíš-li kráčet a ustojíš-li, že jdeš často sám (protože nepochopen, nedoceněn „v soutěži“ atd.), jdi po ní dál.
Každý rok literární soutěž Můj svět provází jiné motto, které spolu s tematickým obrázkem sjednocuje vzhled plakátu, pozvánek, diplomů a účastnických listů jednotlivých ročníků. Někteří autoři toto téma použijí i ve svých pracích. Ve skutečnosti ovšem nejsou svázáni žádným konkrétním tématem ani žánrem. Obsahová barevnost soutěžních textů je obrovská, hodnocení proto bývá náročné. I přes velkou snahu o objektivitu není možné ubránit se jistému subjektivnímu pohledu. S tím se ovšem počítá v každé kreativní soutěži.
Složení odborné poroty (češtináři, regionální spisovatelé a jiní umělci) se postupem let změnilo asi jen třikrát. Důvody byly různé, ať už úmrtí porotce, nebo jeho velká zaneprázdněnost. Vyhodnotit průměrně 150 prací během několika týdnů bývá časově velmi náročné. Nejdéle v porotě působí básnířka a spisovatelka, předsedkyně ostravského střediska Obce spisovatelů a místopředsedkyně Obce spisovatelů ČR Lydie Romanská: Byla jsem porotkyní už v několika literárních soutěžích, ale nikdy jsem se nesetkala s tak opravdovým zápalem, zájmem pro tvorbu neprofesionálních, věkově různorodých autorů jako v knihovně ve Frýdku-Místku na Jiráskově ulici. Bylo by zajímavé zjistit a potom uplatnit jinde, co je příčinou tak úspěšné práce s fenoménem literárních pokusů nejen napříč věkem, ale i napříč naší republikou a navíc i několika významnými lokacemi v zahraničí. Kdybych to měla stručně shrnout, myslím, že podstatné je to, že knihovnice tady nepracují jako pouhé zaměstnankyně, ale vidí ve svém zaměstnání své poslání, milují literaturu, váží si autorů, mají smysl pro komunikaci, pro formu prezentace, pojímají ji tvůrčím způsobem. Jejich pásma závěrečných podvečerů s vyhodnocením mají formálně i obsahově literární hodnotu, což oceňují posluchači, a to nejen ti ocenění, ale také čtenáři knihovny, mnoho mladých lidí, kteří jsou v ten podvečer všude, i na schodech až do prvního podlaží. Jedna slečna mi na otázku, proč přijela, přestože nesoutěžila, odpověděla: „Vždycky se tu dozvím něco nového.“ Cítím se také poctěna, jsem součástí poroty i prezentačního programu, beru tu odpověď jako pochvalu pro všechny zúčastněné – vyhlašovatele, řečníky, hudební umělce. Těším se na účast v porotě i příští rok, těším se na nápadité prózy z oboru Můj svět, na verše, které se nám za léta podařilo odlehčit a směrovat od načtených stylů národně obrozeneckých básní k soudobému chápání skutečnosti, která je podkladem pro uvolněné vyjádření člověka.
Jak už vyplynulo ze slov paní Romanské, soutěž se uzavírá slavnostním vyhlášením výsledků, které se koná obvykle v březnu následujícího roku v prostorách oddělení beletrie městské knihovny. Jsou pozváni všichni účastníci, zhruba polovina z nich se dostaví. Oceněných bývá okolo čtyřicítky autorů. Protože většina pochází zdaleka, jsou informováni už při písemném pozvání, že se umístili na některém z předních míst. Na akci získají diplomy, menší věcné dárky a sborník nejlepších prací aktuálního ročníku. Co deset let pak v tiskárně knihovna na vlastní náklad vydává sborníky nejlepších prací.
Hosty slavnostního večera bývají zástupci magistrátu města či ředitelé jiných knihoven, případně redaktoři regionálního tisku. Neodmyslitelnou součástí programu je čtení ukázek z vítězných prací a také hudební vystoupení, které zprostředkovává pokaždé jiný umělec. Byl jímkdysi například také Jaromír Nohavica nebo David Stypka.
Na slavnostním vyhodnocení posledního ročníku vystoupila spolu se svým partnerem písničkářka Theodora Glacová, která se předcházející léta soutěže sama účastnila a ráda na ni vzpomíná: Byla jsem s vámi tři roky a moc vám za ně děkuji. Ocenění v soutěži mne totiž povzbudila k dalším krokům a dodala mi potřebné sebevědomí, abych s texty vyšla mezi lidi, takže jsem před rokem a půl založila kapelu, kde uplatňuji svou poezii a hudební nápady.
Slova jedné z vítězů loňského ročníku Ireny Bátrlové: …moc ráda bych vám poděkovala za organizaci literární soutěže Můj svět, vydání sborníku i slavnostní vyhlášení výsledků, které se konalo v příjemném prostředí s výbornou atmosférou a vynikajícím občerstvením. Na slavnostním vyhlášení jsem byla poprvé a byl to zážitek, který si zapamatuji na celý život…
Soutěž Můj svět jako i další podobné literární akce mají v současnosti hlubší poslání. Moudří filozofové tvrdí, že ocitne-li se civilizace v krizi, je důležité, aby člověk vedl dialog se svým vnitřním světem, soustředil se na svou duši, která mu napoví, co dělat. Krásné psané slovo, které vychází z lidských emocí, pocitů a prožitků, vytvořené lidskou kreativitou, má dnes možná větší smysl, než si myslíme. Je potřeba se na chvíli zastavit. Zpomalení a uvědomění si kořenů své existence přináší duševní zdraví nejen nám, ale i celé planetě.
