JANA KOZÁKOVÁ jana.kozakova@mlp.cz
Z historie
Krátce se ještě zastavím u nejstarší historie této knihovny. MKP byla založena v roce 1891 jako Knihovna královského hlavního města Prahy. Jejím prvním ředitelem se stal básník Antonín Sova. Tehdy k Praze patřily kromě pěti historických částí i Vyšehrad a Holešovice-Bubny. Postupem let se k Praze přidávaly i další obce a města v okolí. Největší změnu pro naši knihovnu znamenal zákon o Velké Praze, který vstoupil v platnost roku 1922. Tehdy se k hlavnímu městu připojilo dalších 37 obcí a měst. Většina těchto obcí již měla svoji knihovnu. Ty se staly součástí jedné velké organizace, jejíž ústředí bylo na Mariánském náměstí na Starém městě pražském. Dnešní budova knihovny tam tehdy ještě nestála. Ta byla postavena až v letech 1925–1928 podle návrhu architekta Františka Roitha. Zajímavé je, že její stavbu nefinancovalo město, ale První pražská pojišťovna, která ji dala Praze darem.
Nová, velkoryse koncipovaná knihovna svým všestranným využitím předběhla svou dobu. Zdaleka nebyla jen skladištěm knih a půjčovnou; kromě řady specializovaných studoven a čítáren (např. knihovna slepeckého oddělení, studovna právnické literatury, knihovna německé menšiny a další) se zde nacházely dva přednáškové sály, divadélko pro děti nazvané Říše loutek a nesmíme zapomenout na výstavní sály, které zabíraly celé poslední patro budovy (dnešní Galerie hl. města Prahy). Jen pro zajímavost: v roce 1936 nabízela čítárna novin a časopisů svým čtenářům 245 titulů. Těsně před druhou světovou válkou knihovna zakoupila jako první v republice bibliobus, který zajížděl do čtvrtí, kde neexistovala pobočka. A ještě jedním prvenstvím se může naše knihovna pochlubit – v roce 1930 byl u nás poprvé v Československu zaveden volný výběr knih.
A jako každou veřejnou knihovnu v republice i tu naši poznamenala doba druhé světové války. Ihned po obsazení Československa německou armádou na jaře 1939 začaly chodit výnosy ministerstva školství obsahující seznamy titulů, které se měly z naší knihovny vyřadit. Knihy nebyly zničeny, jak bylo nařízeno, ale zazděny ve sklepení. Díky odvaze našich knihovníků mohly být po válce vráceny do oběhu.
Oddělení vzácných tisků
Ale vraťme se k oddělení vzácných tisků. Od roku 2004 sídlíme na adrese U Brusnice 9 v Praze 6, v budově, kterou nám zapůjčila společnost Pražská plynárenská, a. s. V budově je kromě dvou klimatizovaných depozitářů i restaurátorská dílna. V současné době zde uchováváme cca 20 000 svazků od 15. století až do současnosti. Naší nejstarší knihou je prvotisk Pražské bible z roku 1488. Nejpočetněji je zastoupeno 19. století, kde má významné postavení česká obrozenecká literatura. Tematicky pokrývá fond prakticky celé spektrum lidského vědění. K nejvýznamnějším sbírkám lze počítat kolekci topografik, bibliofilií, teatrálií, legionářských tisků a děl představitelů české avantgardy 20. století. A protože MKP plní roli krajské knihovny pro naše hlavní město, přicházejí do našeho oddělení v současnosti vydávané bibliofilie, faksimile či knihy vydané v omezeném nákladu. Všechny tyto knihy s výjimkou Pražské bible je možné si objednat prostřednictvím katalogu do naší studovny.
Nárůst knihovního fondu
Většinu našeho fondu jsme získali prostřednictvím nákupů. Řadu cenných knih obsahovaly i knihovny jednotlivých obcí, které se staly ve 20. letech minulého století součástí Prahy. Tak jsme například získali vzácné vydání Máchova Máje, které bylo původně majetkem knihovny Živnostensko-čtenářské jednoty v Karlíně, poději knihovny obce Karlín.
Nechyběly samozřejmě ani dary. Paradoxně ty nejzajímavější knihy přicházely do naší knihovny v období dějinných zvratů. Například spisovatel František Langer nám věnoval těsně před svým odchodem do Anglie v létě roku 1939 část své osobní knihovny. Jako občan židovského původu tušil, že jeho majetek bude pravděpodobně zabaven, a tímto způsobem se snažil knihy zachránit. Ze své knihovny, kterou měl ve své vile v Podolí, vybral pro nás ty, kterých si nejvíce cenil. Langer jako člen PEN clubu udržoval styky s řadou evropských literátů. Knihy mají řadu krásných osobních věnování, např. od Karla Čapka, Adolfa Hoffmeistera, Rudolfa Medka, ale i dedikace od evropských spisovatelů té doby. V našem fondu naleznete i knihy z osobních knihoven dalších významných osobností, např. historika V. V. Tomka či diplomata Vojtěcha Mastného.
Další činnost oddělení
Na webu knihovny pravidelně uveřejňujeme články k výročí významných českých i světových osobností, jejichž knihy jsou u nás zastoupeny. Články vždy odkazují na nejzajímavější tituly, které si k nám čtenáři mohou přijít prohlédnout. Naše oddělení pravidelně pořádá výstavy v budově na Mariánském náměstí a v prostorách některých poboček, v nichž představujeme to nejzajímavější z našich sbírek. V únoru loňského roku vydala naše knihovna e-knihu s názvem Příběhy knih, která zpracovává dvacet příběhů pozoruhodných knih uchovávaných v našem oddělení. Stejný název má i online výstava (https://exhibition.indihu.cz/view/Pbhknih2022-08-05T091438935Z/start) o našem oddělení.
A ještě jedna zajímavost na konec. V roce 1937 začala MKP vydávat čtrnáctideník Knihy a čtenáři. Jeho přílohou byly Novinky, které informovaly o právě vydané beletrii v Československu, a to jak původní, tak i přeložené. Toto periodikum bylo velmi užitečnou pomůckou pro ostatní knihovny. Časopis Knihy a čtenáři vycházel až do roku 1948, kdy jeho vydávání převzal Masarykův lidovýchovný ústav. V roce 1950 se přejmenoval na Čtenáře, jeho vydavatelem se stalo Ministerstvo školství a osvěty.
Foto: archiv MKP
