MARIE OTAVOVÁ marie.otavova@uhk.cz
Zástupci vysokoškolských vydavatelství se věnovali naplňování dílčích kroků vydavatelského procesu – tvorbě a naplňování edičního plánu, schvalovacímu řízení, grafické a redakční práci, financování a distribuci vydávaných děl, archivaci dat a indexaci v citačních databázích či přidělování permanentních identifikátorů.
První den setkání
Ústředním tématem dopoledního bloku bylo Představení knihovny Univerzity Hradec Králové (UHK) a nakladatelství Gaudeamus. Během exkurze si účastníci prohlédli univerzitní knihovnu, která od svého vzniku v roce 1959, kdy byla knihovnou Pedagogického institutu v Hradci Králové, zažila mnoho proměn až po vznik Univerzitní knihovny Univerzity Hradec Králové v roce 2000.
Marie Otavová představila historii a současnost nakladatelství Gaudeamus včetně jeho počátků, kdy od roku 1959 nejprve existovalo jako ediční středisko, které v roce 1991 nahradilo samostatné vydavatelství. Věnovala se proměnám prostor, vybavení, technologii tisku, personálnímu obsazení, financování, propagaci služeb včetně nového postavení od roku 2016, kdy se stalo součástí univerzitní knihovny. Byly představeny také nové role, které se na tento útvar kladou, včetně záměrů podpory publikování v režimu Open Access (OA). Byly zmíněny roviny spolupráce odborné referentky nakladatelství s knihovními specialisty v oblasti přidělování DOI identifikátorů, poradenství v oblasti licencí, ukládání děl do celouniverzitního repozitáře DSpace a přípravy všech náležitostí pro získání indexace odborných knih či časopisů v citační databázi Web of Science (WOS) či Scopusu.
V odpoledním bloku následovalo Představení nakladatelství Munipress. Prostřednictvím předtočeného záznamu ředitelka nakladatelství detailně seznámila s jednotlivými kroky vydavatelského procesu včetně několikakolového recenzního řízení a posuzování díla z hlediska dodržování etických norem. Vydavatelský proces v Munipress je důkladnější než v jiných univerzitních vydavatelstvích. Mohli jsme porovnat, kolik specialistů se na tomto procesu podílí. Kromě odborného redaktora s právem zasahovat do díla disponuje vydavatelství několika vlastními recenzenty pro jednotlivé obory vydávaných děl, korektory pro jazykovou a stylistickou úpravu vydávání děl v českém i cizím jazyce. Po této prezentaci se rozvinula bohatá diskuse včetně sdělování specifik vydavatelského procesu na jednotlivých univerzitách.
Závěr dne patřil exkurzi do Lesákovy knihovny Filozofické fakulty UHK a prohlídce budovy a expozic Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Druhý den setkání
Postupně obsáhl všechny důležité procesy, které nakladatelství na univerzitách řeší.
Tvorbě edičního plánu a procesu návrhu na vydání se věnovala Markéta Jágrová Trykarová (TUL). Detailně seznámila s tím, jak probíhá získávání dat pro sestavení edičního plánu, jakým způsobem probíhá samotný návrh na vydání konkrétní publikace. Mohli jsme nahlédnout do formulářů, které musí autor předložit a kde je možné vysledovat schvalovací proces z hlediska odborného posouzení vydávaného díla i finančních toků.
Dalšího stěžejního tématu Náležitosti pro vydání publikace, grafická úprava a redakční práce se zhostila Petra Dvořáková ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), kde vydavatelství několik let nově spadá pod knihovnu. Velmi zajímavé byly praktické ukázky konkrétních publikací s ukázkou toho, jak má a nemá vypadat tiráž a kolik úsilí stojí vštípit autorům její náležitosti. Na konkrétních případech uvedla, jak je těžké ovlivnit podobu obálky, včetně užití správné afiliace vydávaného díla a respektování základních typografických pravidel. Vystoupení se neslo ve velmi optimistickém duchu a možná, že si mnozí vzpomněli na podobnou situaci ze své praxe.
Problematiku Finanční toky během vydávání publikací představil Pavel Holík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Kdo konkrétně hradí tisk, jakými cestami probíhá prodej a distribuce, disponuje nakladatelství vlastním vydavatelským fondem, z něhož by se vydávání publikací hradilo? Velkou diskusi rozpoutala problematika přerozdělování prostředků z prodeje a motivace vydavatelství si částečně hradit náklady na provoz. Stejně tak všechny oslovila problematika prodeje publikací a následně vydaných publikací, které byly vydány z různých projektů. Cenné zkušenosti přineslo sdílení prodeje knih prostřednictvím jiných knihkupců a distributorů, včetně prodeje e-knih.
Velmi aktuálním tématem je Distribuce publikací a jejich archivace. O své mnohaleté zkušenosti se přišel na počátku odpoledního bloku s přítomnými podělit Milan Hošek (MENDELU). Toto vydavatelství má vlastní prodejnu skript, realizují vlastní tisk všech typů publikací včetně laminace a dokáží vyrobit různé typy vazeb, a tím dosáhnout příznivé ceny vydávaných děl. Vydávají kolem 80 titulů ročně a vedle monografií, metodik, katalogů výstav, kritických katalogů, sborníků s plnými texty, sborníků s abstrakty, skript a výročních zpráv dokáží vydat i mapy. Neosvědčil se jim prodej u velkých distributorů, kteří požadují marže často ve výši 40 % i více, upřednostňují proto prodej přes vlastní e-shop. Archivují celý proces tvorby, všechny dokumenty včetně sazby, korektur a finálního PDF.
Problematiku Indexace vybraných děl ve WOS ze všech možných zorných úhlů představil Otakar Loutocký z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Popsal všechny kroky, ale především všechny náležitosti, které musí mít odborný výstup, aby mohl být předán k posouzení a získání odborné indexace ve WOS. Zmínil, jak celý proces začíná, kdy je potřeba sepsat smlouvu o spolupráci univerzitního nakladatelství se společností Clarivate, která sídlí ve Philadelphii. Zmínil, že se v současné době preferuje zasílání odborných výstupů v digitální podobě a připomněl, co celý schvalovací proces získání indexace ovlivňuje. Zazněla rovněž informace o četnosti titulů, které indexaci ve WOS během této spolupráce již získaly, a o tom, jak se v posledních letech prodlužují lhůty schvalovacího procesu. To potvrzovali i ostatní zástupci vydavatelství.
Velmi náročným procesem je Vydávání časopisů a přidělování identifikátorů. Tohoto tématu se zhostil Jakub Pokorný (ZČU), který popsal, jak celý proces probíhá, co všechno je potřeba doložit, jaké musí být odborné kvality autorů, aby byla indexace úspěšná, jaké musí být působnost a jazyk webových stránek odborného časopisu a co se považuje za vhodný redakční systém. Zdůraznil, jak klíčové postavení má důkladné popsání recenzních procesů, kterými jednotlivé články periodika procházejí. Toto téma vzbudilo nejen velký zájem, ale také diskusi o různých redakčních systémech bezplatných i placených (Actavia). Zazněla informace o tom, jak se řeší překlopení odborných časopisů z webových stránek do systému OJS (Open Journal System), založeném na open source softwaru, určeného pro správu a publikování elektronických časopisů.
Výhodou OJS systému je propojení na Crossref (společnost, která zabezpečuje přidělování permanentních digitálních identifikátorů DOI) a PubMed (volně přístupné rozhraní k databázi MEDLINE, která obsahuje citace i abstrakta biomedicínských odborných článků v angličtině i národních jazycích). Tyto systémy také snadno pracují s jedinečnými identifikátory výzkumných pracovníků ORCID iD, které je trvale identifikují po celou jejich vědeckou dráhu. Díky tomuto 16místnému identifikátoru jsou sami nebo jejich pracoviště snadno dohledatelní, stejně jako výsledky jejich vědecké práce.
Tento systém výrazně usnadňuje workflow a publikování časopisu online. Zmínil rovněž, že redakce časopisů mají autonomní redakce a vlastní redakční rady, počítají ovšem s pomocí při podávání žádostí o ISSN a ohlášení časopisu Ministerstvu kultury, přidělování a registraci DOI i při koncipování žádosti do databází WOS a Scopus.
Závěr poznatky a zkušenostmi nabitého dne jsme zakončili návštěvou Biskupství královéhradeckého a barokní Trautmandorfské knihovny, která je jeho součástí. Následně jsme si prohlédli inkunábule a unikátní tisky z fondů Biskupské knihovny v Hradci Králové. Večerní prohlídka byla věnována seznamování s historickým jádrem města a jeho skvosty.
Třetí den setkání
Poslední den odborného setkání přinesl seznámení s Redakčním a vydavatelským systémem PUBLI, který podrobně představila Radka Szelongová, zástupkyně společnosti Code Creator. Představila systém PUBLI pro tvorbu, sdílení a distribuci dokumentů. Jeho exkluzivita spočívá mj. v tom, že vytváří intermediální, multiplatformní a mobilní mKnihy, které zaujmou kvalitním obsahem, netradičními interaktivními prvky a praktickými studijními nástroji. S knihami lze pracovat online i offline, powerpointové prezentace lze převést do videa. Videa se vytvářejí díky umělé inteligenci nebo se připravují editory přesně podle požadavků zadavatelů. PUBLI vytváří nejen mKnihy s vlastním obsahem, ale také z dodaných dat pro v současné době 16 aktivních institucí. Z předaných dat vytvářejí do finální podoby publikace včetně interaktivních prvků, zabezpečují řízenou distribuci.
Díky Janě Řípové (TUL) a její prezentaci PUBLI na TUL jsme nahlédli, jak se vytvářejí publikace ve spolupráci univerzity s editory systému, jak získávají publikace atraktivní podobu díky obrázkům a videím, jak probíhá jejich tisk, prodej, distribuce a zpřístupnění neprodejných děl.
Závěrem
Atmosféra této stáže měla od prvního dne velmi tvůrčího ducha, prakticky neustále bylo možné reagovat na prezentovaná témata, klást dotazy a sdílet zkušenosti jednotlivých pracovišť. Celým setkáním rezonovalo téma otevřené vědy a publikování v režimu OA, kdy na vydavatelství přecházejí nové role v souvislosti s požadavkem na snadné zpřístupnění, dohledatelnost a ověřitelnost výsledků v oblasti vědy a otevřeného publikování. V závěru zazněla potřeba zástupců univerzitních nakladatelství zůstat v kontaktu, sdělovat si zkušenosti a vše, co se na jednotlivých pracovištích osvědčuje. Účastníci poděkovali hlavním garantkám „Stáže pod křídly AKVŠ“ Jitce Venclákové, ředitelce knihovny TUL, a Marii Otavové, která zastupovala hostitelskou Univerzitní knihovnu UHK. Ještě týž den byla zahájena komunikace prostřednictvím Discordu.
