KATEŘINA SPURNÁ katerina.spurna@nm.cz
Po celou dobu své existence bylo neodmyslitelně spjato s osobou politika a novináře moravského původu Jana Herbena (1857–1936). Jako novinář působil Herben nejprve v letech 1885 až 1886 v Národních listech, odkud byl však propuštěn, protože podporoval odpůrce pravosti Rukopisů shromážděné kolem filologa Jana Gebauera (1838–1907) a Masaryka. Ve spolupráci s odpůrci Rukopisů pak Herben založil nový list nazvaný Čas, jehož redaktorem zůstal až do jeho zániku v roce 1915. První číslo vyšlo 20. 12. 1886 a titul se od počátku deklaroval svou příslušností k realistům. Od roku 1888 probíhalo jednání s realisty o převzetí listu. To bylo dokončeno o rok později a Čas, který vycházel nejprve jako čtrnáctideník, začal vycházet jako týdeník. Od roku 1900 pak titul vycházel třikrát týdně, v letech 1901–1915 denně s podtitulem orgán české strany lidové (tedy realistů). Od roku 1895 do roku 1914 vycházela příloha Besedy Času (v letech 1895 až 1899 jako Beletristická příloha Času).
V Času publikovala kromě Masaryka řada dalších významných osobností politického a kulturního života, např. básník Petr Bezruč (1867–1958), který zde na základě předchozí korespondence s Herbenem uveřejnil své první básně. Ty následně vyšly souhrnně 4. 1. 1903 jako tzv. Slezské číslo výše zmíněné přílohy Besedy Času. V Čase publikovali také spisovatel Josef Svatopluk Machar (1864–1942), politik a vysokoškolský profesor František Drtina (1861–1925) a literární kritik a překladatel Jindřich Vodák (1867–1940). Čas se také prostřednictvím recenze Gustava Gammy Jaroše (1867–1948) zasloužil o popularizaci dětské knížky Broučci faráře Jana Karafiáta (1864 až 1929). V Času působil od roku 1902 do roku 1904, kdy odešel do brněnské redakce Lidových novin, Arnošt Heinrich (1880–1933). V letech 1914 a 1915 v Času uveřejnil dva texty i Ferdinand Peroutka (1895–1978). Na počátku 20. století působil v listu jako výkonný redaktor pozdější diplomat a generální konzul v Egyptě Cyril Dušek (1881–1924). Poslední číslo Času vyšlo 26. 8. 1915, list pak krátce znovu vycházel v letech 1920 až 1923.1
Příště Mladý hlasatel
1 BEDNAŘÍK, Petr – Jan JIRÁK a Barbara KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií: od počátku do současnosti. Praha: Grada, 2019 (ePub); BOROVIČKA, Michael et al. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XII.a, 1860–1890, s. 563–564. Praha: Paseka, 2012; FORST, Vladimír (ed.) et al. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 1. A–G. Praha: Academia, 1985, s. 213–215 (heslo Besedy Času); MERHAUT, Luboš (ed.) et al. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 4/II U–Ž, Dodatky A–Ř. Praha: Academia, 2008, s. 1414–1417 (heslo Jindřich Vodák).
