Menu
Košík0

Košík

Článek

Periodika na území dnešní ČR: Čas – list věnovaný veřejným otázkám

Realistický proud českého (nejen) politického myšlení spojený především s pozdějším československým prezidentem T. G. Masarykem si od počátků získával pozornost veřejnosti díky periodickému tisku. Na prvním místě je třeba zmínit známý vědecký časopis Atheneum (1883–1893), na jehož stránkách se odehrával mj. známý spor o pravost Rukopisů. Politickým orgánem realistického proudu se však stalo periodikum Čas.

KATEŘINA SPURNÁ katerina.spurna@nm.cz

Po celou dobu své existence bylo neodmyslitelně spjato s osobou politika a novináře moravského původu Jana Herbena (1857–1936). Jako novinář působil Herben nejprve v letech 1885 až 1886 v Národních listech, odkud byl však propuštěn, protože podporoval odpůrce pravosti Rukopisů shromážděné kolem filologa Jana Gebauera (1838–1907) a Masaryka. Ve spolupráci s odpůrci Rukopisů pak Herben založil nový list nazvaný Čas, jehož redaktorem zůstal až do jeho zániku v roce 1915. První číslo vyšlo 20. 12. 1886 a titul se od počátku deklaroval svou příslušností k realistům. Od roku 1888 probíhalo jednání s realisty o převzetí listu. To bylo dokončeno o rok později a Čas, který vycházel nejprve jako čtrnáctideník, začal vycházet jako týdeník. Od roku 1900 pak titul vycházel třikrát týdně, v letech 1901–1915 denně s podtitulem orgán české strany lidové (tedy realistů). Od roku 1895 do roku 1914 vycházela příloha Besedy Času (v letech 1895 až 1899 jako Beletristická příloha Času).

Času publikovala kromě Masaryka řada dalších významných osobností politického a kulturního života, např. básník Petr Bezruč (1867–1958), který zde na základě předchozí korespondence s Herbenem uveřejnil své první básně. Ty následně vyšly souhrnně 4. 1. 1903 jako tzv. Slezské číslo výše zmíněné přílohy Besedy Času. V Čase publikovali také spisovatel Josef Svatopluk Machar (1864–1942), politik a vysokoškolský profesor František Drtina (1861–1925) a literární kritik a překladatel Jindřich Vodák (1867–1940). Čas se také prostřednictvím recenze Gustava Gammy Jaroše (1867–1948) zasloužil o popularizaci dětské knížky Broučci faráře Jana Karafiáta (1864 až 1929). V Času působil od roku 1902 do roku 1904, kdy odešel do brněnské redakce Lidových novin, Arnošt Heinrich (1880–1933). V letech 1914 a 1915 v Času uveřejnil dva texty i Ferdinand Peroutka (1895–1978). Na počátku 20. století působil v listu jako výkonný redaktor pozdější diplomat a generální konzul v Egyptě Cyril Dušek (1881–1924). Poslední číslo Času vyšlo 26. 8. 1915, list pak krátce znovu vycházel v letech 1920 až 1923.1          

Příště  Mladý hlasatel

1 BEDNAŘÍK, Petr – Jan JIRÁK a Barbara KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií: od počátku do současnosti. Praha: Grada, 2019 (ePub); BOROVIČKA, Michael et al. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XII.a, 1860–1890, s. 563–564. Praha: Paseka, 2012; FORST, Vladimír (ed.) et al. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 1. A–G. Praha: Academia, 1985, s. 213–215 (heslo Besedy Času); MERHAUT, Luboš (ed.) et al. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 4/II U–Ž, Dodatky A–Ř. Praha: Academia, 2008, s. 1414–1417 (heslo Jindřich Vodák).

Reklama

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.