Příležitosti k posunu: postřehy z ankety k současnosti a budoucnosti časopisu Čtenář

Letošní pětasedmdesáté výročí Čtenáře je příležitostí k zastavení, při němž se dá ohlížet za úctyhodnou tradicí. Stejně důležité je nicméně podívat se i do let budoucích. Kam by měl Čtenář v příštích letech směřovat? Co potřebuje, aby byl pro knihovnickou komunitu relevantním zdrojem informací? Jedním z důležitých vstupů do debaty o těchto tématech jsou přirozeně názory knihovníků. A tak jsme si k pětasedmdesátinám nadělili knihovnickou anketu. Co jsme zjistili?

Poslední podobná anketa proběhla v roce 2014. Online dotazník tehdy vyplnilo 294 respondentů a jeho závěry se odrazily třeba v tematické skladbě měsíčníku. Tentokrát se v období od 12. 6. do 15. 7. 2023 sešlo odpovědí 242.

Kdo odpovídal?

Jako u každého dotazování je potřeba na výsledky pohlížet s vědomím toho, že odrážejí názory určitého spektra knihovnické obce. Z největší části dotazník vyplnili aktivní pracovníci knihoven (91 %), zapojilo se i několik akademických pracovníků v oboru (3 %); za zmínku stojí malé zastoupení studentů knihovnictví (pouhé tři odpovědi), což je možná pro Čtenáře zpráva sama o sobě.

Většina respondentů pracuje v profesionálních knihovnách (24 % v knihovnách pověřených výkonem regionálních funkcí, 21 % v knihovnách bez tohoto pověření), velká skupina respondentů byla z krajských knihoven (25 %), menší pak ze specializovaných či akademických knihoven (v obou případech 10 %). Z hlediska náplní činnosti je složení odpovídajících pestré: poměrně vysoký je podíl vedoucích pracovníků (24 %), 28 % tvoří pracovníci služeb (17 % v odděleních pro dospělé, 11 % v odděleních pro děti), 20 % pracovníci doplňování a zpracování fondu, 10 % metodici, po 5 % pracovníci vzdělávání a PR/marketingu, 8 % tvoří ostatní činnosti.

Věkově je nejpočetnější skupina 35–55 let (65 %), následovaná skupinou nad 55 let (25 %), 9 % odpovídajících je ve věku 25–34 let. Většina respondentů jsou pravidelní (53 %) nebo občasní (36 %) čtenáři, 3 % zároveň čtenáři i přispěvatelé, 7 % nečtenáři, 1 % časopis nezná.

Postřeh 1.: Obsah dobrý, design a web horší

Hodnocení současné podoby časopisu více méně potvrdilo, co tušíme – a sice, že jeho webová verze je zralá na zásadnější update: nespokojených je s ní 20 % čtenářů časopisu, v komentářích se navíc často objevovala poznámka, že respondenti webovou verzi vůbec neznají. Kupodivu jen o něco lépe dopadlo hodnocení designu: nespokojenost s ním vyjádřilo 19 % respondentů. Z komentářů lze dovozovat, že slabinami designu jsou především malý formát, malé, případně nekvalitní fotografie, přílišná nahuštěnost textu či fakt, že časopis nevychází celý v barvě.

Na druhou stranu vysokou spokojenost vyjadřovali respondenti s obsahem, ať už z hlediska výběru témat, nebo jejich konkrétního zpracování, což samozřejmě neznamená, že v této oblasti není co zlepšovat. Opakovaně se objevovalo volání po větším mezinárodním přesahu časopisu – ať už šlo o podněty na přebírání článků z odborných periodik vycházejících v jiných zemích, nebo o více článků o zahraničních trendech, inspirativních projektech či osobnostech, případně architektuře zahraničních knihoven.

Postřeh 2.: Malá odlišnost

Přestože ve vzorku bylo jen poměrně málo těch, kteří časopis znají, ale nečtou, jejich pohled může být pro redakci cenný. Vedle nedostatku času se jako nejčastější důvody, proč časopis nečtou, mezi respondenty objevovaly výtky k málo atraktivnímu a málo odlišnému obsahu. Vypůjčíme-li si přímo formulace jednoho z respondentů: Knihovnických časopisů je příliš mnoho a nového nabízejí příliš málo. Odlišnost Čtenáře coby časopisu s celostátní působností je jistě jedno z témat k zamyšlení.

Postřeh 3.: Otevřít se…

Část otázek dotazníku směřovala k možnému budoucímu posunu časopisu. Z hlediska témat vyplývá z odpovědí poptávka především po mapování trendů oboru, aktuálním zpravodajství, nových technologiích, legislativě či prezentacích výsledků výzkumů.

Doprovodné komentáře v několika případech poukazovaly na potenciál časopisu oslovit a zapojit širší okruh autorů – například z řad vysokoškolských studentů knihovnictví, kteří by ve Čtenáři mohli prezentovat poznatky ze svých závěrečných prací, ale i autorů úplně mimo obor, kteří se například věnují některým společenským fenoménům s dopady na knihovny.

Respondenti by také uvítali, kdyby se Čtenář do budoucna otevřel i novým formátům obsahu – z odpovědí je patrná především chuť diskutovat, případně využívat i jiné formy než jen psaný text.

Příležitosti…

Přestože příležitostí k dalšímu posunu časopisu je nepochybně mnoho, na závěr je třeba zdůraznit, že anketa přinesla i mnoho pozitivních ohlasů a přání, aby časopis Čtenář držel nastavený kurz a úroveň. Se zaznamenanými podněty (a znovu za ně moc děkujeme) bude redakce dál pracovat – minimálně změna webové prezentace by měla být tématem už v dohledné době.