33 důvodů proč jsou knihovny a knihovníci stále mimořádně důležití
16. Knihovny se mohou přizpůsobit kulturním změnám
17. Některé tyto změny již probíhají
A jsou samozřejmě starší než internet. Už desetiletí se společnost snaží o celistvější porozumění světu a zlepšení přístupu k informacím. Hledání nových metod organizace vzdělávacích struktur (včetně knihoven) probíhá už dlouho a velmi aktivně. A i když knihovny nebudou figurovat u mnoha lidí na pomyslném seznamu deseti nejšpičkovějších typů zařízení, bez kterých nemohou být, přizpůsobují se.
Ředitelka knihoven Washingtonské státní univerzity Virginia Steel například volá po maximalizaci sociální a interaktivní povahy fyzického prostoru knihovny. Studium ve skupinách, výstavy, občerstvení a káva, možnost popovídat si, žádné šeptání či šuškání – to je nová, měnící se knihovna.
18. Likvidace knihoven by mohla přerušit důležitý proces kulturního vývoje
Knihovna, kterou dnes důvěrně známe – veřejná nebo třeba vysokoškolská instituce, která půjčuje knihy zdarma – je produkt demokratizace poznání. Za starých časů nebyly knihy tolik dostupné a soukromé knihovny nebo knižní kluby byly výsadou bohatých.
Změna započala teprve kolem roku 1800, kdy přibylo více veřejných knihoven. Rozkvět knihoven, částečně také jako nástroje, který měl přispět k odlišení Spojených států od nacistického Německa, které knihy pálilo, začal pod dohledem prezidenta F. Roosewelta. Tento zvýšený zájem o vzdělávání dokonalejší liberální společnosti kulminoval v roce 1956, kdy byl vydán Library Services Act (Zákon o službách knihoven), který poprvé zavedl federální financování knihoven. Dnes jsou v USA desetitisíce veřejných knihoven.
WILLIAM SHERMAN
přeložil MIROSLAV RESSLER
