V rámci Mezinárodní konference IFLA v Pusanu, která proběhla ve dnech 10.–13. srpna 2026, se 11. srpna uskutečnilo fórum, na kterém se setkávají ředitelé národních knihoven z různých regionů světa – CDNL (Conference of Directors of National Libraries). Národní knihovnu ČR na tomto setkání reprezentoval její ředitel Tomáš Foltýn. Konference se zúčastnilo více než sedmdesát delegátů a program se věnoval především umělé inteligenci a jejímu vlivu na každodenní chod národních knihoven v otázce technologické, legislativní, etické i procesní. Během jednání se zároveň diskutovalo o iniciativě Korejské národní knihovny připravit deklarativní text popisující aktivity a odpovědnost národních knihoven v oblasti AI. Na tomto dokumentu budou národní knihovny dále pracovat a hledat společná východiska. V rámci fóra probíhala také bilaterální jednání se zástupci Korejské národní knihovny. Českou stranu kromě Tomáše Foltýna zastupovali také ředitelka Knihovnického institutu NK ČR Michaela Mrázová a zástupce ředitelky pro výzkum, vývoj a technologie Knihovny Akademie věd ČR Martin Lhoták.
Více informací včetně fotogalerie naleznete zde.
Členové Expertní skupiny EBLIDA/ELAN pro kulturní diplomacii navštíví ve dnech 17.–18. září 2026 Ukrajinu, aby se zúčastnili XVI. mezinárodního knihovnického fóra ve Lvově a navštívili ukrajinské knihovny. Fórum pořádá Ukrajinská knihovnická asociace společně s lvovskými knihovnami a jeho tématem je „Trajektorie budoucnosti. Knihovna v kontextu nových normalit“. Propojí ukrajinské a zahraniční knihovníky a další odborníky, kteří budou diskutovat o tom, jak knihovny reagují na hluboké společenské, technologické a geopolitické změny. Svou návštěvou chce EBLIDA vyjádřit solidaritu s ukrajinskými knihovníky, sdílet odborné znalosti a zkušenosti a přispět do širší evropské debaty o knihovnách, demokracii, kulturní diplomacii a odolnosti v době krizí.
Celou zprávu najdete zde.
Ve dnech 27.–29. května 2026 proběhlo LIBER Journées, setkání ředitelů evropských vědeckých knihoven, jehož shrnutí vydala LIBER (Asociace evropských vědeckých knihoven) právě 1. září. Jaký je tedy posun ve strategickém uvažování tohoto typu knihoven v Evropě? Mezi hlavní témata patřila umělá inteligence, otevřená věda, vědecká integrita, akademická svoboda a důvěra veřejnosti. Knihovna se pak v novém pojetí vědy může stát prostředníkem mezi výzkumem a společností, nikoli pouze technickou infrastrukturou pro ukládání a zpřístupnění výsledků.
Celé shrnutí včetně jednotlivých příspěvků najdete zde.
