Zvykli si na knihy a čtení…
Iniciativa je zaměřena na rodiny s dětmi od narození do tří, resp. šesti let. Dětem (rodinám) jsou při různých příležitostech, nejčastěji při vítání občánků či speciálních akcích v knihovnách, předány motivační sady s první knížkou pro dítě, metodikou pro rodiče a zároveň pozvánky na speciální akce knihoven. Ty mají rodičům poskytnout inspiraci, metodickou podporu i vzory konkrétních aktivit ke vzájemné komunikaci s dítětem, podpoře četby, rozvoji jazyka i vztahů v rodině. Aktivitou se SKIP ČR, který je nositelem a hlavním organizátorem celého projektu, připojil v roce 2018 k desítkám zemí celého světa, kde varianty projektu probíhají. V roce 2025 bylo do projektu, který u nás ročně osloví přibližně 22 000 rodin, zapojeno zhruba 500 knihoven.
V témže roce proběhla také první evaluace projektu, podpořená Ministerstvem kultury z programu VISK 1. Jejím cílem bylo zhodnotit, jak projekt v praxi funguje, jak jej vnímají rodiče i knihovnictvo a jaké konkrétní přínosy pro rodiny (rodiče a děti) i pro knihovny má. Měla také identifikovat problémy i příležitosti k jeho dalšímu rozvoji a strategickému směřování. Zaměřena byla na skupinu rodin s dětmi ve věku od narození do tří let. Je třeba zdůraznit, že nešlo o absolutně reprezentativní průzkum, a výsledky tedy nelze plně generalizovat; na to byl vzorek respondentů poměrně malý (rozhovory byly vedeny s 23 rodiči, online dotazníky vyplnilo 459 rodičů) a vybraný na základě dobrovolné ankety. Přesto jsou výsledky velmi zajímavé a inspirativní.
Evaluace tedy probíhala formou rozhovorů s rodiči a knihovníky (kvalitativní část) a dotazníkového šetření mezi rodiči (kvantitativní část). Kvalitativní šetření proběhlo v Královéhradeckém kraji, kde je zapojeno velké množství knihoven a zároveň má projekt nejdelší systematickou podporu kraje, a kontrolně v kraji Středočeském, resp. v Městské knihovně v Sedlčanech, kde má projekt nejdelší (cca dvacetiletou) historii. Kvantitativní evaluace probíhala po celé ČR.
Pokud bychom chtěli zjištěné výstupy shrnout co nejstručněji: jsou velmi pozitivní. Co konkrétně z šetření vyplynulo?
Hodnocení rodičů
Proč se projektu účastní
Vidím velký rozdíl mezi synem a dětmi, které si neprohlížejí knížky. Má širokou slovní zásobu, všechno si pamatuje, spojuje obrázky a příběhy. Čtení mu strašně pomohlo v rozvoji řeči.
Rodiče, kteří odpovídali v rozhovorech, považují čtení a knihy za zásadní pro rozvoj řeči, myšlení, fantazie a budoucí školní úspěšnost dítěte; knihy vnímají jako zdravou alternativu k digitálním médiím. Jejich praktické zkušenosti jim říkají, že děti, kterým se čte, lépe mluví, lépe se soustředí a mají bohatší slovní zásobu. Už z těchto odpovědí lze odvodit, že respondenty byli především rodiče, kteří sami čtou, chodí do knihovny a čtení považují za důležitou součást vzdělání a osobnostního rozvoje. Většina respondentů má nadprůměrné, tedy středoškolské či vysokoškolské, vzdělání. Odpověděli však i tací, kterým projekt knihy, čtení a knihovny „objevil“.
Jak projekt jako celek hodnotí
Myslím si, že je super, že to je další možnost, kam s malinkýma dětma jít. Protože zase tolik toho podle mě pro tyhle maličké úplně není…
Rodiče vidí projekt pro rodiny s dětmi do tří let jako významnou a vysoce ceněnou aktivitu. Je to podle nich bezpečný, klidný a smysluplný program v přátelském prostředí, který se jako jediný systematicky zaměřuje na nejmladší věkovou skupinu dětí (od narození do tří let), pro niž je výběr volnočasových aktivit ještě velmi omezený. Podporuje rozvoj dítěte v celé řadě oblastí – od řeči a pozornosti až po socializaci a budování vztahu ke knihám a čtení. Unikátní je i v tom, že se zaměřuje na čtenářství, řeč a jazykový rozvoj a je určitým „protipólem“ a kompenzací k digitálnímu světu.
Určitě mají knížky rádi, berou prostě knížku, jako jiné děti vezmou třeba do ruky telefon.
Nabízí navíc společně strávený čas rodiče a dítěte, je pestrý a atraktivní pro děti i pro dospělé. Významně posiluje vazbu rodin ke knihovnám, vytváří přirozený prostor pro socializaci dětí i rodičů a přispívá k vytváření pravidelných čtenářských návyků. Velmi pozitivně je hodnocena osobnost a odbornost knihovnic/knihovníků, lektorek/lektorů programů, kvalita a vyvážená obsahová a tematická skladba programů i forma – promyšlená kombinace čtení, divadla, pohybu, zpívání a tvoření. Ceněna je tematická pestrost programu a možnost objevovat nové knihy. Řada respondentů rovněž uvedla, že projekt u nich podporuje komunitu.
Konkrétní přínosy pro děti
Syn má už velmi bohatou slovní zásobu. Když se potkáváme s lidmi, kteří ho moc neznají, často pozitivně hodnotí, jak dobře na svůj věk mluví. Jak se mu slovní zásoba postupně rozšiřuje, rozvíjí se i jeho myšlení. Je potom velmi rozvyprávěný a myslím, že knihy na to mají velký vliv.
Naučila se v klidu sedět a poslouchat příběhy, což je důležité pro školu. Myslím si, že soustředěnost nebo schopnost udržet pozornost má z toho programu.
- Rozvoj pozornosti a soustředění: Děti se postupně učí v klidu sedět, naslouchat příběhu a reagovat na děj, rozvíjí se schopnost udržet pozornost – od krátkých chvil k delšímu příběhu; navazující aktivita (tvoření, hra) pomáhá udržet koncentraci a propojit příběh s konkrétní činností, rozvíjí se trpělivost, čekání na „svůj“ prostor a respektování pravidel; schopnost soustředit se a naslouchat se následně přenáší do prostředí mateřské i základní školy.
- Rozvoj slovní zásoby a vyjadřovacích schopností: Čtení a poslech příběhů obohacuje děti o nová slova, diskuse s knihovnicí či knihovníkem a zapojení do aktivit podporují schopnost souvisle mluvit, pravidelná účast posiluje jistotu v komunikaci a odbourává ostych dětí.
- Rozvoj čtenářských rituálů: Programy v projektu poskytují rámec, díky němuž se doma vytvářejí pravidelné čtenářské návyky a vytváří se přirozený a radostný vztah ke knihám – bez tlaku, spontánně; děti sahají po knihách samy, berou je jako běžný předmět, kniha se stává „přirozenou součástí dne“, podobně samozřejmou jako hračka; rozmanitost forem čtení (večerní čtení, Albi tužka, audioknihy…) rozšiřuje čtenářský svět dítěte; rodiče čtou častěji, což dále posiluje vztah dítěte ke knihám.
- Podpora vztahu ke knihám a rozvoj předčtenářských dovedností: Zvyšuje se motivace dětí číst si doma i chodit do knihovny, učí se pracovat s knihou, mají zájem o obrázky, říkanky, později i o kratší příběhy; rodiče často uváděli, že projekt je pro ně impulzem číst častěji, pravidelněji a zapojovat děti aktivněji.
- Zlepšení sociální dovednosti a komunikace s vrstevníky: Společné čtení a tvoření vytváří prostředí, kde děti spolupracují a komunikují, opakované setkávání buduje pocit bezpečí a důvěry, děti se postupně učí sdílet, respektovat ostatní a fungovat podle kolektivních pravidel.
- Budování vztahu ke knihovně jako bezpečnému a komunitnímu prostředí: Děti vnímají knihovnu jako přirozené, bezpečné a příjemné místo (znají lidi i prostředí), orientují se zde, cítí se vítané, chovají se uvolněně a těší se sem; tento vztah vzniká spontánně díky častým návštěvám, známým rituálům a kontaktu se stejnou knihovnicí či knihovníkem; to vše buduje důvěru a stabilitu; děti si zvykají na to, že knihovna je místem, kam se chodí pravidelně, stává se součástí jejich pravidelného programu. Půjčené knihy propojují domov a knihovnu.
- Samostatnost v knihovně: Starší děti se začínají po knihovně pohybovat samostatněji, vybírají si knihy, komunikují s knihovnicí/knihovníkem a postupně zvládají pobyt bez neustálé přítomnosti rodiče.
- Motorika, tvořivost a praktické dovednosti: Tvoření, rukodělné a výtvarné aktivity posilují jemnou motoriku, děti si zkoušejí nové materiály a techniky (některé poprvé v životě), cvičí si také šetrné zacházení s knihou.
- Knihovna jako komunitní místo: Děti zažívají knihovnu jako místo setkávání s vrstevníky, rodinami a „známými tvářemi“, vnímají ji jako prostor společného objevování, nejen jako místo pro půjčení knih.
- Dlouhodobý pozitivní vztah: Díky programu berou děti knihovnu jako místo, kde je čeká příjemný zážitek, nové podněty a kam chtějí jít i mimo „projektový“ program.
Přínosy pro rodiče
Pro mě je to primárně o tom času s dětma, kvalitnější společný čas.
- Důležitý podpůrný prvek rodičovství: Nabízí inspiraci, komunitu, kvalitní a dobře strukturovaný společný čas s dítětem v klidném, nerušeném prostředí mimo domov.
- Inspirace pro domácí čtení a práci s knihou: Přináší nové nápady a dovednosti pro domácí čtení, zlepšuje se jistota rodičů v práci s knihou (jak číst, jak zapojit dítě, jak je vést ke čtení a čtenářství atd.). Velmi ceněno je doporučení (knížek, aktivit…) knihovnicemi/knihovníky.
- Celková podpora rodičovských kompetencí směrem k dítěti v raném věku: Jako významná výhoda je vnímáno, že aktivity jsou obvykle koncipovány tak, aby je mohly děti s podporou rodiče zvládnout. Program se jeví jako pestrý a atraktivní nejen pro děti, ale i pro dospělé. Velmi pozitivně je hodnocena atmosféra akcí a jejich organizace.
- Sociální kontakt a komunita rodičů: Projekt poskytuje prostor pro sdílení zkušeností a setkání s podobně naladěnými rodiči; oceňována je možnost mluvit o výchově, vývoji dítěte a sdílet běžné starosti. Posiluje se vnímání knihovny jako místa podpory rodičovství a také význam čtení v raném dětství. Rodiče se zde přirozeně potkávají, navazují a budují přátelství. Zejména v menších obcích tak vzniká uvolněná a stabilní komunita pravidelných návštěvníků-rodičů.
- Roste pozitivní vztah celé rodiny ke knihovně: Knihovna se stává přirozenou součástí života rodiny, rodiče začínají navštěvovat knihovnu pravidelně (někdy i poprvé v životě), díky projektu tak vzniká dlouhodobý návyk návštěv knihovny.
- Nízká bariéra vstupu a flexibilita: Program je bezplatný, blízko domova a bez povinné registrace, je tak přístupný i rodičům, kteří by placené aktivity nevyužili.
Řekla bych, že tak ze 70–80 % je program zaměřený na dítě, ale i rodiče si z něj odnášejí hodně. Mě osobně to často baví a jsem překvapená, jak skvěle to knihovnice zpracovávají.
Přes celkově velmi pozitivní hodnocení vyplynula z odpovědí, byť zmíněna ojediněle či zřídka, i některá negativa akcí či problémy bránící jejich návštěvě:
- nepravidelnost či nedostatečná frekvence akcí;
- nedostatečná informovanost o projektu a jednotlivých akcích;
- pocit, že program není dost „strukturovaný“ nebo že je „příliš klidný“;
- obavy rodičů z chování jejich dětí, ale také z neznámého prostředí knihovny;
- nízké sebevědomí rodičů ohledně práce s knihou, sociální srovnávání a obavy z hodnocení (= omezené zapojení rodičů s nižším vzděláním a socioekonomickým statusem);
- vnímání knihovny pouze jako „tichého prostoru“;
- nedostatek času, pracovní vytížení rodičů;
- časová nedostupnost akcí např. pro otce (většinou dopoledne);
- nevhodný čas ve vztahu k jiným aktivitám (kroužkům);
- pochyby o vhodnosti čtení a problematice čtenářství pro tuto věkovou skupinu dětí.
Některé z těchto problémů knihovny (alespoň částečně) řešit mohou, u zbývajících mohou svým přístupem a vstřícností k řešení rodinám alespoň přispět či pomoci.
Pokračování v příštím čísle – poznatky z rozhovorů s knihovníky; ty doplnily pohled na organizaci programu, kapacity knihoven, regionální odlišnosti apod.; nejdůležitější závěry a doporučení pro další rozvoj projektu.
ZLATA HOUŠKOVÁ je významná česká knihovnice, pedagožka a lektorka. Je odbornou garantkou projektu Bookstart. Je též dlouhodobou spolupracovnicí časopisu Čtenář. / zlata.houskova@gmail.com
