Jak již název napovídá, cílem konference bylo zjistit, jak nejlépe můžeme v knihovnách či jiných veřejných institucích zpřístupnit čtení každému, především osobám s různými typy handicapů.
Všichni nahlášení účastníci dorazili včas, mohli jsme tedy začít v 9.30, jak již bylo předem avizováno v programu.
Prvními přednášejícími byly Tereza Černá a Michaela Králíková, pedagožky ze Základní školy Kutná Hora, Kamenná stezka. Obě učitelky vedou třídy s nejmladšími žáky, ve třídách mají děti se specifickými potřebami. Ve své přednášce nám představily, jak „vzniká čtenář“. Aby se z dítěte stal čtenář, musí se propojit mnoho dovedností – porozumění mluvené řeči, fonologické uvědomování, zrakové vnímání, pozornost, paměť, motivace a další. Všechny tyto aspekty začínajícího čtenářství nám pedagožky přiblížily a ke každému také přidaly své poznatky z praxe. Zaměřily se na děti se specifickými potřebami a na to, jaké mohou mít při osvojování si čtení potíže. Při závěrečné diskuzi nejen knihovníkům, ale i dalším pedagogům z řad posluchačů dodaly mnoho podnětů, jak vytvářet prostředí, které čtenářství a motivaci ke čtení podporují, a jak zajistit dostupnost knih pro co nejširší skupinu dětí.
Dalším přednášejícím byla předsedkyně sekce Bezbariérové knihovny Helena Hubatková Selucká se svým příspěvkem o snadno srozumitelných informacích. Byly nám představeny principy tvorby těchto informací podle metodiky organizace Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice. Dozvěděli jsme se, proč jsou srozumitelné informace důležité pro osoby s mentálním znevýhodněním, osoby s omezenou čtenářskou gramotností i další skupiny uživatelů. Příspěvek doprovodily praktické ukázky textů se srozumitelnými informacemi. Přednášející nás také seznámila se svým celoročním cyklem aktivit pro klienty stacionáře. Závěrem jsme se všichni jednomyslně shodli, že se co nejdříve pokusíme nejdůležitější informace nejen v knihovnách upravit dle principů tvorby snadno srozumitelných informací.
Třetím příspěvkem v pořadí bylo představení projektu Molekuly čtení od Kateřiny Špronglové. Mnozí z nás Molekuly čtení už znají, přesto bylo velmi zajímavé slyšet o jejich vzniku, o metodě úrovňového čtení jako takové a o jejím využití při práci se začínajícími čtenáři. Katka Špronglová nám také představila novinku, edici Čtenářské cvičky, která obsahuje 25 knížek a je vhodná pro všechny, kteří si potřebují procvičit oblasti čtenářské pregramotnosti. Diskutovali jsme o bezpečných čtenářských začátcích pro každého, protože ne každé dítě má stejný čtenářský start.
Po obědové pauze nám v příspěvku „Knižní mosty“ představila své knihy Markéta Vítková. V úvodu jsme se dozvěděli, jak se autorka vůbec dostala k psaní knih o handicapech. Tu první odstartovala vlastní zkušenost se zrakovým handicapem v rodině, a tak vznikla kniha Narozeninová kočka o zrakově postižených. Následovala Jak barevná je modrá o autismu, Vozíčkov o vozíčkářích a Nezvuky o sluchově postižených. Každá kniha je velmi interaktivní a je chystaná jak pro zdravé čtenáře, aby jim daný handicap přiblížila, tak jsou zároveň knihy vytvořeny tak, aby byl titul vždy přístupný i lidem s daným handicapem a mohl jim něco nabídnout. Knihy byly na místě k prohlédnutí a zakoupení.
V dalším příspěvku nás Martin Mařík seznámil s činností a nabídkou nakladatelství Pasparta, které se zaměřuje na vydávání odborných publikací z oblastí pedagogiky, speciální pedagogiky a psychologie. Vydávají knihy s piktogramy i příběhy, které čtenářům přibližují různé handicapy (např. edice Má to háček)., mají velkou nabídku pracovních listů. Mnoho knih bylo k dispozici, mohli jsme si je prohlédnout, osahat, samozřejmě i zakoupit. Pan Mařík nám také ukázal, jak lze využít didaktickou pomůcku tzv. divadélko kamishibai – a to nejen pro začínající čtenáře. Tuto pomůcku lze využít i pro výuku středoškoláků či aktivizaci paměti u seniorů. Má opravdu rozsáhlé využití a pro nás, kteří se s ním ještě nesetkali, to bylo velice obohacující.
O tom, že i zrakově postižení potřebují informace o knihách, nám přišli přednášet Jan Šnyrych a Linda Jansová ze SONS. Příspěvek byl zaměřen na základní principy digitální přístupnosti, byly nám představeny i nástroje pro její testování. Dozvěděli jsme se, jak zrakově postižení pracují s weby a katalogy knihoven jako zdroji informací. Diskuze k tomuto příspěvku byla velmi podnětná, opět jsme si uvědomili, že bychom toho v knihovnách mohli dělat více. Někteří měli zkušenost s certifikátem Handicap friendly, někteří by se o tento certifikát v budoucnu chtěli ucházet, proto pro nás byly informace velmi užitečné.
V posledním odpoledním bloku nás čekaly praktické workshopy, na které se mnozí přihlásili předem, někteří se ale rozhodli až na místě, kterého se budou chtít zúčastnit.
Několik zájemců se tedy přidalo k Filipu Pšenčíkovi a Pavlu Vyhňákovi z Ligy vozíčkářů, kteří měli připraveny vozíky, a sami účastníci se do vozíku posadili a vyrazili na praktickou trasu, během které museli v reálném provozu překonávat běžné fyzické překážky. Naši kolegové tak na vlastní kůži zjistili, co vše komplikuje čtenářům na vozíku samotný pohyb v okolí budovy knihovny či přímo v ní. Osobní zkušenost je nepřenositelná, na tom se shodli všichni zúčastnění, které hned napadaly konkrétní podněty pro zlepšení přístupnosti vlastních institucí.
Druhý workshop se zabýval připravovaným výzkumem sekce Bezbariérové knihovny, vedla ho Helena Hubatková Selucká. U kulatého stolu nás několik diskutovalo o čtenářských potřebách dětí a mladistvých se zdravotním znevýhodněním, o tom, co jim jako knihovníci či pedagogové můžeme nabídnout, jak zjistit, o co konkrétního by měli zájem. V živé diskuzi jsme probírali možnosti dotazníkového šetření či přímého kontaktu s dotčenými čtenáři či specializovanými institucemi a využití získaných informací v praxi. Každý měl různé zkušenosti, nápady, příklady z praxe, proto byl workshop velmi podnětný a můžeme se od něj odrazit dál v naší práci.
Celý den byl nabitý příspěvky skvělých odborníků, dozvěděli jsme se mnoho nového, mohli jsme to osobně probrat s kolegy, i každý přednášející byl otevřený diskuzi. Věřím, že jsme se opět posunuli v otázce „Jak zpřístupnit čtení všem“ kupředu.
Markéta Gögeová je knihovnicí oddělení specializovaných služeb Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě. | gogeova@kkvysociny.cz
Foto Helena Hubatková Selucká.
