Nabídněte čtenářům víc než jen regály

Jedním z nejsilnějších nástrojů k dosažení tohoto cíle je zpřístupnění děl nedostupných na trhu (DNNT).¹  Zatímco knihovní fond běžné obecní či městské knihovny nabízí řádově tisíce nebo desetitisíce svazků, digitální knihovny mohou poskytnout přístup k téměř 700 000 svazků starších českých knih, časopisů, odborné literatury, beletrie i historických dokumentů. Čtenáři k tomuto bohatství mají bezplatný přístup kdykoliv a odkudkoliv. Podmínkou však je, aby jim místní knihovna tento přístup umožnila.

Propast v nabídce služeb

V roce 2025 zprostředkovalo 13 digitálních knihoven nabízejících službu DNNT neuvěřitelných 64 969 352 zobrazených stran. Detailní pohled na statistiky zapojených institucí však odhaluje smutný fakt o propasti v nabídce digitálních služeb. V současné době je zprostředkování DNNT dominantní výsadou akademického sektoru. Univerzity a školy vygenerovaly přes 8,6 milionu zobrazených stran a tvoří více než 53 % veškerého provozu registrovaných uživatelů.

A jak si stojí knihovny obcí a měst? Z více než 5 000 možných jich je do systému zapojeno pouhých 112. Tyto veřejné knihovny loni zprostředkovaly přibližně jeden milion zobrazených stran, což představuje zanedbatelných 6 % z celkového registrovaného provozu. Pro tak rozsáhlou síť, jakou české veřejné knihovnictví disponuje, je to alarmující výsledek. Ukazuje se, že velká část občanů, badatelů, amatérských historiků a studentů je tak odkázána buď na dojíždění do krajských měst a univerzitních center, nebo jsou jim cenné informace jednoduše odepřeny, ačkoli technické řešení již dávno existuje.

Obava, že by o takovou „odbornou“ službu nebyl v menším městě zájem, je zbytečná. Svědčí o tom statistiky městských knihoven, které do systému vstoupily a svým čtenářům digitální služby nabídly. Data jasně ukazují, že i mimo velká univerzitní centra mají čtenáři zájem o využití DNNT.

Příklady dobrého využití najdeme ve větších i menších knihovnách. Čísla jasně ukazují, že jakmile knihovna nabídne svým občanům přístup k digitální studovně, komunita místních zájemců službu okamžitě využije. Systém pro ně tvoří klíčový přístupový bod ke kulturnímu dědictví. Proto je nezbytné zdůraznit, že je velmi důležité, jak knihovna přístup k digitálním knihovnám nabízí, tj. zda svým čtenářům poskytne srozumitelné informace o službě a zda propojí běžné vyhledávání v katalogu knihovny s nabídkou přístupu k digitálním knihovnám.

Co čtenáři v digitálních knihovnách hledají?

Zájem veřejnosti je velmi specifický a jasně definovaný. Z hlediska objemu dominují knihy, konkrétně historické, genealogické a encyklopedické fondy. Dlouhodobě nejčtenějším dílem českého internetu je Ottův slovník naučný, který v roce 2025 zaznamenal 217 248 zobrazení. Lidé v regionech se intenzivně zajímají o historii a své předky – masivně prohlížejí díla jako Hrady, zámky a tvrze království Českého (A. Sedláček), Staromoravští rodové (J. Pilnáček) a oblíbené celorepublikové adresáře (např. Chytilův úplný adresář). Z beletrie je zájem o A. Jiráska, K. Čapka, J. Nerudu, J. Seiferta, J. Verna, V. Nezvala, V. Holana a další.

Druhým pilířem je vyhledávání v historickém denním tisku a odborných periodikách. Nejčtenějšími tituly roku 2025 se staly Brünner Zeitung (více než 1,2 mil. stran), Národní listy, Lidové noviny, Rudé právo a Československý sport a Světozor. Stranou nezůstávají ani časopisy jako Český časopis historický nebo Archeologické rozhledy.

Neméně zásadní funkcí DNNT je podpora celoživotního vzdělávání a studentů vysokých škol žijících v daném městě či obci. Statistiky literatury vydané po roce 1989 ukazují silný hlad po odborných monografiích, učebnicích a skriptech. Čtenáři zkoumají moderní literární slovníky (např. Lexikon české literatury s více než 38 tisíci zobrazeními), právní komentáře (např. Občanský zákoník: komentář), vysokoškolská kompendia k bohemistice, pedagogice (Pedagogický slovník) a psychologii (Psychologie pro učitele). Pro menší veřejnou knihovnu je finančně i kapacitně nemožné trvale nakupovat a skladovat všechna tato odborná díla.

Digitální knihovny využívají hlavně studenti, pedagogové a vědci, ale nabídka oslovuje i široké spektrum veřejnosti, jako jsou amatérští historici, genealogové, regionalisté, pracovníci místních kulturních institucí, učitelé, specializovaní nadšenci, sběratelé a další. Zapojení do zprostředkování DNNT může do knihovny přilákat nové, velmi motivované cílové skupiny a zvýšit prestiž instituce. Knihovna se pro místní komunitu stane opravdovou informační křižovatkou a lokální badatelnou s dosahem na statisíce nedostupných děl.

Dnes tvoří 75 % veškerého provozu v digitálních knihovnách nepřihlášení čtenáři využívající volná díla. Často ani netuší, co vše by mohli v digitalizované podobě najít. Posláním moderní veřejné knihovny je otevřít těmto uživatelům dveře i k autorsky chráněnému a vysoce hodnotnému obsahu, na který mají jako veřejnost právo. Je načase opustit zastaralé paradigma a připojit se k digitální budoucnosti.

1. Knihy vydané v ČR před více než 20 lety a periodika starší 10 let, která jsou nadále chráněna autorským právem, ale na běžném knižním trhu je už nelze zakoupit. Podrobně viz: dnnt.cz/. ↩︎
2. RICHTER, Vít. Jak zapojit knihovny do online služby DNNT. Čtenář: časopis pro knihovny, roč. 77 (2025), č. 2, s. 11–12. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: casopisctenar.cz/2025/03/27/jak-zapojit-knihovny-do-online-sluzby-dnnt. ↩︎

VÍT RICHTER je významný český knihovník, mimo jiné člen redakční rady časopisů Čtenář a Knihovna: knihovnická revue, též je emeritním ředitelem Knihovnického institutu a emeritním předsedou Ústřední knihovnické rady.