Většina uživatelů v nich dnes hledá především dobré podmínky k práci: klid, strukturu dne, možnost soustředění i příležitost k neformálnímu setkávání. Knihovna se tak postupně proměňuje v institucionální infrastrukturu pro studium a výzkum – a právě v tomto posunu je třeba hledat důvody vzniku nových typů prostorů, včetně akademického coworkingu.
V tomto kontextu vznikl na Vysoké škole ekonomické v Praze Coworking Idea Fair. Impulz k úvahám o novém typu studijního prostoru se objevil ve chvíli, kdy Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE získalo nové skladové zázemí a nad „tichou studovnou“ se uvolnil velkorysý prostor.
„Rozbití takového prostoru na další učebny jsme v knihovně vnímali jako promarněnou příležitost. Škole dlouhodobě chybělo místo pro týmovou práci na projektech, pro průběžnou společnou přípravu během semestru, ale i k setkávání a sdílení nápadů,“ říká Václav Šubrta (který byl v době uzávěrky ředitelem knihovny VŠE, pozn. red.).
Zkušenost ukazuje, že kvalita studia úzce souvisí s časem, který studenti reálně věnují práci do školy – nejen individuálně, ale i ve spolupráci s ostatními. K tomu je zapotřebí vhodné zázemí, které studenty v těchto aktivitách podporuje. Jinými slovy – jde o to, zda škola aktivně vysílá signál, že chce, aby studenti trávili ve škole čas. Potřeba „hlasitější studovny“, která by tyto formy práce umožňovala, se tak stala jedním z klíčových východisek dalšího uvažování.
Nenavrhnout jen místnost, ale fungující prostředí
Vedení VŠE této úvaze vyšlo vstříc, a knihovna tak získala příležitost pracovat s uvolněným prostorem koncepčně. Od počátku se na návrhu podíleli architekti a místo jednoduchého zadání „navrhněte místnost“ vznikl společný proces hledání: jak vytvořit prostředí, které bude dlouhodobě podporovat různé formy studia a práce, aniž by se navzájem rušily. Důraz jsme přitom kladli na flexibilitu, práci se zvukem a světlem i na to, aby jednotlivé zóny přirozeně nabízely odlišné režimy využívání, aniž by bylo nutné je striktně oddělovat nebo složitě regulovat. Díky precizní akustice lze uzavřené jednací místnosti využívat například pro natáčení podcastů. Stručně řečeno, hledali jsme takové pojetí prostoru, abychom vytvořili – bez nadsázky – nejpříjemnější místo na VŠE.
Podobu celého konceptu navrhlo architektonické studio Reaktor. Architekti vědomě pracovali s původní robustní kovovou halovou konstrukcí, která svým charakterem připomíná historické kryté tržnice evropských měst – místa přirozeného pohybu, setkávání a různorodých aktivit. Namísto jejího potlačení se tato konstrukce stala jedním z určujících prvků nového řešení a rámcem pro vznik otevřeného, čitelného, a přesto diferencovaného prostoru. „Světlo, materiály, barvy, nábytek i grafika – každý prvek interiéru byl navržen se společným cílem: propojovat lidi, myšlenky a nápady a vytvářet otevřené prostředí pro spolupráci a komunikaci,“ popisuje architekt Jakub Heidler.
Tým knihovny se od počátku setkával s lidmi napříč školou a společně zjišťovali, jaké potřeby může nový projekt pomoci naplnit. Do procesu se zároveň promítly zkušenosti z řady významných zahraničních business škol v rámci European Business School Librarians’ Group (EBSLG). Zapojeni byli i vědci: na VŠE působí docent Marko Orel, který se specializuje na výzkum coworkingových prostorů. Koncept tak vznikal poměrně dlouho, což se však ukázalo jako výhoda. Výsledkem je prostor, který od prvního dne studenti intenzivně využívají pro individuální i týmovou práci. Jeho kvalitu potvrzuje i umístění mezi finalisty prestižní soutěže Kanceláře roku v kategorii coworking.
Název Idea Fair není náhodný. Slovo „fair“ odkazuje nejen na trh, kde se potkávají různé nápady a lidé, ale také na otevřenost prostoru: každý sem může kdykoli přijít a coworking nelze „zabrat“ pro uzavřenou skupinu. Nejsou tu žádní „privilegovanější“, prostor je stejně tak studentů jako zaměstnanců. Ostatně to je princip všech knihoven. S tím souvisí i důraz na srozumitelná pravidla používání. Jedním z nich je zásada vizuálně čistého prostoru bez zbytečného ruchu, aby prostředí zůstávalo přehledné, klidné a podporovalo soustředění.
Otevřením coworkingu práce neskončila. „Za čtyři semestry provozu jsme už nasbírali řadu zkušeností, které promítáme do provozu. Idea Fair má velký potenciál posílit akademickou komunitu a její vzájemnou sounáležitost,“ doplňuje Václav Šubrta. To se postupně promítá i do dalších aktivit univerzity. „Pro doktorské studium je výměna nápadů a otevřená diskuse naprosto klíčová. Proto chceme Coworking Idea Fair využívat jako přirozené místo pro setkávání, sdílení zkušeností a neformální vzdělávací aktivity doktorandů v rámci nové platformy VŠE Doctoral Hub,“ říká docent Jan Zouhar, který stojí u jejího vzniku.
Coworking Idea Fair je konkrétní odpovědí na proměnu role akademické knihovny i univerzity jako celku. Ukazuje, že podpora studia, spolupráce a wellbeingu nemusí mít podobu jednotlivých opatření, ale může být vtělena do prostředí, ve kterém studenti i zaměstnanci rádi tráví svůj čas.
BLANKA BAJTLEROVÁ je správkyní sociálních sítí Knihovny VŠE.
