Do vedení NTK jste přišel s bohatými zkušenostmi, nicméně nasbíranými mimo oblast knihovnictví. Co vás motivovalo k tomu přihlásit se do výběrového řízení? Kde můžete v NTK zúročit své zkušenosti z ministerstva průmyslu a obchodu, agentury CzechInvest nebo Technologické agentury ČR?
Svá doktorská studia jsem absolvoval na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a od té doby jsem si vazby na tento obor udržoval, nejen spoluprací s ÚISK, ale i s KISK na Masarykově univerzitě či Ústavem bohemistiky a knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě. Tedy lákalo mě angažovat se v této oblasti více a profesionálně. Díky své profesní zkušenosti disponuji znalostí inovačního ekosystému, zkušenostmi ze spolupráce se sférou výzkumu a vývoje či zkušenostmi z podpory v oblasti spin-offů a startupů.
Je něco, co vás při sžívání se s chodem NTK překvapilo? Ať už pozitivně, nebo negativně?
Výrazně na mě zapůsobila vysoká profesionalita týmů, schopnost široké spolupráce i ochota reagovat na nové výzvy, od změn v potřebách uživatelů až po umělou inteligenci. NTK nefunguje jako tradiční knihovna, ale jako živá znalostní infrastruktura, která propojuje kvalitní služby, moderní technologie a aktivní podporu výzkumu s otevřenou, přátelskou institucí pro akademickou, firemní i širší veřejnost.
V čem vidíte současnou a budoucí roli NTK?
Už dlouhodobě významně narůstá role NTK jakožto realizátora národních projektů pro oblast podpory výzkumu, vývoje a inovací, kde vidím velký potenciál dalšího rozvoje. Úspěšný projekt CzechELib (Národní centrum pro elektronické informační zdroje, pozn. red.) hladce pokračuje v rámci projektu Národní centrum informační podpory VaVaI (Vědy, výzkumu a inovací, pozn. red.). Vedle toho běží také projekt CARDS, financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Oba projekty posouvají NTK dále v rámci služeb pro inovační ekosystém i rozvoje moderních služeb pro akademické knihovny. Klíčová je také podpora rozšíření perzistentních identifikátorů (NTK zajišťuje provoz národních center ISSN, ORCID, DOI) tak, aby byla zajištěna trvalá identifikace publikací, dat a autorů, podpora citovatelnosti, sledovatelnosti a automatizace pracovních postupů otevřené vědy.
V oblasti otevřené vědy NTK také provozuje Národní platformu Open Science (NPOS). Ta představuje jednotný informační portál, který slouží jako centrální zdroj spolehlivých a ověřených informací k otevřené vědě a jejím pravidlům, postupům a souvisejícím procesům. Hlavní cílovou skupinou platformy jsou akademické instituce, které se zabývají podporou výzkumu, projektovou agendou, koordinací výzkumných činností a implementací principů otevřené vědy. Je však také užitečným zdrojem pro samotné výzkumné pracovníky, akademiky i další odborníky, kteří se o Open Science zajímají nebo ji řeší v rámci své profesní činnosti.
V přípravě je nyní platforma One Stop Shop for Researchers, tedy jedno centrální místo, které bude soustřeďovat přehledné informace, nabídku služeb, možnosti vzdělávání a odborné poradenství z oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Platforma, kam se výzkumníci mohou obracet, když potřebují informace, služby a nástroje podporující všechny fáze výzkumného cyklu.
NTK má však i do budoucna svou významnou komunitní roli v rámci kampusu Dejvice. Úzce spolupracujeme s blízkými institucemi, tedy zejména městskou částí Praha 6, Vysokou školou chemicko-technologickou, Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR, ČVUT a Katolickou teologickou fakultou UK na společných projektech, jako je například každoroční jarní štafetový závod Cross Campus a mnohé další.
Uživatelé budou stále více očekávat přehledná rozhraní, vyhledávání napříč zdroji, přístup přes mobilní zařízení.
Jaké výzvy jsou před vámi s ohledem na rychlou proměnu chování uživatelů a jejich potřeb?
Potřeby uživatelů se posouvají v několika oblastech: především je zde posun od primárně tištěných zdrojů k digitálním a integrovaným informačním službám. Roste poptávka po dálkovém přístupu, plných textech, datech výzkumu a nástrojích pro jejich zpracování (FAIR data, repozitáře). Uživatelé budou stále více očekávat přehledná rozhraní, vyhledávání napříč zdroji, přístup přes mobilní zařízení a integrovanou podporu pro správu citací, perzistentní identifikátory a další služby.
Potřeby se mění směrem k větší spolupráci s knihovníky a informačními pracovníky jako partnery výzkumu a vzdělávání: je zde poptávka po školeních v oblasti datové gramotnosti, správy dat, otevřené vědy či etického používání AI nástrojů ve výzkumu a akademických aktivitách. Fyzické prostory knihoven se budou více transformovat na místa pro týmovou práci, budou se více využívat multimediální nástroje. Uživatelské služby budou více personalizované, zaměřené na podporu interdisciplinarity, transparentnosti vědy a inkluzivity.
Jak se to dotkne budovy NTK? Předpokládáte po 17 letech jejího provozu nějaké zásadnější úpravy?
Na jedné straně se může zdát, že 17 let není hodně, ale na straně druhé je to pro moderní technickou knihovnu doba, kdy je už potřeba technologie a vybavení aktualizovat a zamyslet se nad úpravami vnitřních prostor tak, aby odpovídaly aktuálním potřebám a trendům. Připravujeme tedy úpravy prostor knihovny po fázích, kdy v první fázi se bude jednat o menší změny, které jsme schopni realizovat za dnešních rozpočtových limitů. Průběžně je v přípravě projekt velké rekonstrukce k realizaci v řádu několika let.
V portfoliu služeb celkem nedávno přibyla polytechnická dílna, upozorňujete na služby pro firmy, kterým poskytujete informační monitoring nebo poradenství s ochranou duševního vlastnictví, pořádáte robotické workshopy. Jak se vlastně díváte na cílové skupiny NTK? Které jsou z vašeho pohledu ty hlavní? A co jim umíte – nebo v budoucnu chcete – nabídnout?
Knihovna je otevřená široké veřejnosti a jsme rádi, že o naše služby je zájem. Cílíme především na akademickou komunitu: vědecké pracovníky, výzkumníky a univerzitní studenty, kteří potřebují přístup k informačním zdrojům, především odborné literatuře pro výzkum a výuku. Poskytujeme řadu akademických služeb, studentům vysokých škol nabízíme například pomoc při vyhledávání, hodnocení a používání odborných informací včetně správného citování, poradíme s tím, jak přistoupit k psaní závěrečné práce, a poskytujeme i individuální konzultace pro konkrétní problémy. Pro začínající výzkumníky a doktorandy poskytujeme podporu při orientaci v publikování – webináře, konzultace, doporučené zdroje, bibliometrické služby. Pro střední školy nabízíme konzultace, workshopy a webináře zaměřené na práci s odborným textem, rozvoj kritického myšlení, vyhledávání a citování zdrojů a prezentaci odborného obsahu.
Firemní sektor, který zmiňujete, patří také k našim významným cílovým skupinám. V rámci služeb pro firmy nabízíme podporu v oblasti ochrany duševního vlastnictví či firemního a mediálního monitoringu. Podporujeme podnikatele v různých fázích jejich rozvoje – od prvních kroků až po expanzi na nové trhy – a pomáháme jim lépe porozumět konkurenčnímu prostředí, chránit jejich inovace a využívat nové příležitosti k růstu.
Vedle těchto firemních služeb podporujeme nyní také nově aktivity technologického a znalostního transferu, kde už od podzimu loňského roku běží Akademie transferu znalostí, která v sérii výukových modulů pomáhá výzkumníkům a výzkumnicím, kteří zvažují, zda by jejich výzkum mohl mít praktické využití mimo akademické prostředí.
Zmíněná polytechnická dílna v NTK úspěšně funguje už více než rok. Pomáhá uživatelům při testování a zdokonalení produktů, podporuje podnikavost, nabízí širokou škálu zařízení od možnosti velkoformátového tisku přes 3D scanner a 3D tisk až například po laserový řezák a gravírku. Pro NTK to znamená rozšíření služeb, díky čemuž pomáhá zajistit praktickou podporu makerů, umožňuje prototypování i opravy a výrobu drobných součástek.
Potřeba spolupráce
Zhruba dva měsíce po nástupu do funkce jste za NTK podepsal memorandum o společném zájmu s Národní knihovnou ČR, v němž deklarujete zájem spolupracovat při budování moderní informační infrastruktury. Co si slibujete, že memorandum přinese?
Memorandum pomáhá vytvářet podmínky pro systematičtější, efektivnější a uživatelsky přívětivější fungování českého knihovnictví. Například tím, že podporuje propojení klíčových systémů, jako jsou Souborný katalog a Národní autority provozované Národní knihovnou, na které bude napojena platforma nové generace (PNG). Díky tomu budou mít knihovny snazší přístup ke službám. Zároveň memorandum posiluje koordinaci v oblasti otevřené vědy, repozitářů a datových služeb, takže uživatelé získají lepší metodickou podporu, nástroje a know-how pro práci s výzkumnými daty a otevřenými zdroji.
Už při podpisu memoranda jsme uvedli, že společným zájmem je zajištění hladké spolupráce a datové interoperability nově vytvářených systémů ve prospěch všech knihoven a zejména jejich uživatelů v celé ČR. Toho můžeme dosáhnout intenzivnější koordinovanou spoluprací, důslednou standardizací a sdílením záměrů.
Nepochybně jedním z největších úkolů je dotažení projektu CARDS (Czech Academic and Research Discovery Services). Jeho smyslem je vybudování prostředí pro zlepšení dostupnosti informačních zdrojů a vybudování už PNG. V lednu jsme se dozvěděli, že jako dodavatel platformy byla vybrána společnost Ex Libris a její systém Alma, který v zapojených knihovnách nahradí dosluhující knihovní systém Aleph. Jakou novou kvalitu tento krok přinese?
Jsem rád, že se nám podařilo výběrové řízení úspěšně uzavřít, a to s velmi atraktivními podmínkami ze strany dodavatele Ex Libris. Intenzivně s ním spolupracujeme a jsme rádi, že spolupráce je velice konstruktivní, tedy věříme, že se letos podaří migrace první vlny dle plánu a budou následovat i další instituce.
Nový systém přinese knihovnám centrální sdílené řešení s jednotnou katalogizací a společným vyhledávačem, které zásadně zlepší dostupnost tištěných, elektronických i digitalizovaných zdrojů včetně výzkumných dat, zvýší efektivitu sdílení fondů, sníží duplicitní činnosti a provozní náklady, umožní lepší pořizování a správu e-zdrojů, zajistí metodickou a provozní podporu přes Servisní centrum PNG, podpoří interoperabilitu a umožní rozšíření služeb pro výzkumnou a akademickou komunitu při řízeném nasazení s minimálním dopadem na provoz knihoven. (Více informací o aktuálním stavu a směřování platformy nové generace přinese článek Miroslava Bartoška v dalším čísle Čtenáře, pozn. red.)
Součástí projektu CARDS by měla být i inovace služby Získej pro meziknihovní výpůjční služby, jejíž využívání zatím naráží jak na nedotaženosti systému, tak na zažitou praxi v knihovnách. Jaké s ní má NTK ambice?
Ano, rozvoj služby Získej probíhá nyní pod hlavičkou projektu CARDS, což dává prostor ji efektivně rozvíjet s podporou tohoto projektu, financovaného z operačního programu OP JAK. Počítá se s přidáním dodatečných funkcí na základě vyhodnocení potřebnosti požadavků, které průběžně shromažďuje Servisní centrum Získej.
Pro čtenáře má být čím dál méně podstatné, odkud dokument fyzicky pochází – důležité je, že je dostupný a dorazí v rozumném čase, proto jsme se rozhodli začít rozvíjet chytré směrování požadavků tak, aby se zátěž mezi knihovnami rozkládala vyváženě a služby zůstaly dlouhodobě udržitelné. Vize je tedy praktická: méně rutinní administrativy, více času na práci se čtenáři a systém, který podporuje skutečnou spolupráci knihoven.
V rámci rozvoje aplikace Získej jsme se rozhodli klást větší důraz na uživatelský komfort na straně knihoven. Připravovaný redesign administrátorského prostředí má přinést přehlednější ovládání, srozumitelnější data o stavech objednávek, dostupnosti i vytíženosti a jednodušší správu profilů knihoven. Cílem není čistě „hezké rozhraní“, ale prostředí, ve kterém se knihovník rychle zorientuje, udělá méně kliků a má lepší oporu pro rozhodování.
Jak vlastně vnímáte pozici NTK vůči veřejným knihovnám?
NTK je specializovaná vědecká a knihovnická instituce zaměřená primárně na techniku, přírodní vědy a odbornou literaturu.
Nicméně NTK je zapojena do národních iniciativ a projektů, které jsou významné pro celou oblast knihovnictví. Jedním z příkladů je právě zmíněný projekt Získej.
Podobně to je s Platformou nové generace, která je sice budována primárně pro knihovny ve výzkumu a vysokém školství, ale má relevanci pro celý knihovnický sektor. Význam PNG pro veřejné knihovny primárně neleží v přímém zapojení, ale v tom, že posiluje celostátní knihovní infrastrukturu jako celek. Pro veřejné knihovny je PNG „tichou infrastrukturou v pozadí“ – není vidět, ale pomáhá tomu, aby celý knihovní ekosystém fungoval propojeněji, datově kvalitněji a udržitelněji.
Jedním z faktorů, který už teď zásadně proměňuje informační ekosystém, je umělá inteligence. České knihovny ji zatím objevují spíš opatrně. Jak je to v NTK? A kde vidíte největší potenciál jejího využití?
Národní technická knihovna už dnes využívá vybrané nástroje umělé inteligence v každodenním provozu i při rozvoji svých služeb. Do budoucna však vnímáme potenciál umělé inteligence jako výrazně širší a strategicky významný, a proto se jí chceme věnovat systematičtěji a koncepčně. V současné době knihovna připravuje ucelený plán rozvoje a využití AI, který má zajistit její smysluplné, bezpečné a dlouhodobě udržitelné zapojení do činnosti NTK. Současně se NTK aktivně věnuje také vzdělávání v oblasti využívání umělé inteligence v akademické sféře, a to jak směrem k výzkumníkům a studentům, tak k vlastním zaměstnancům, s cílem podporovat odpovědné, efektivní a informované využívání těchto technologií ve výzkumu, výuce i studiu.
Umělá inteligence však přináší i různá rizika. Jedním z nich je i zneužití otevřených dat k vytváření textů, které se tváří jako legitimní vědecké práce, aniž by přinášely skutečný výzkumný přínos. Tyto materiály mohou obsahovat zavádějící nebo nepřesné závěry, a přesto mohou procházet běžnými kontrolami, například testy na plagiátorství. Otevřené publikační platformy a preprintové servery čelí rostoucímu počtu takto vytvořených článků, což zvyšuje tlak na systémy kontroly kvality a ohrožuje důvěryhodnost vědecké komunikace. I to jsou témata, kterým se chceme v dalším období věnovat.
PETR OČKO (1976) má bohaté zkušenosti z řady manažerských pozic, v letech 2006–2007 působil jako národní koordinátor pro zavedení eura v ČR, v letech 2016–2018 jako předseda Technologické agentury ČR, v letech 2018 až 2022 byl náměstkem ministra průmyslu a obchodu ČR, v letech 2012–2013 a opět v letech 2022–2024 pověřeným generálním ředitelem agentury CzechInvest. Od 16. září 2025 je ředitelem Národní technické knihovny.
Ptal se ROMAN HÁJEK
