U nás
Březen měsíc čtenářů o podpoře čtenářství mladých
Tradiční kampaň Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR na podporu čtenářství se letos v souladu s hlavním komunikačním tématem knihoven zaměřila na mladé uživatele. Knihovny mohly využít dotazník mapující potřeby adolescentů nebo třeba představit téma dobrovolnictví. Řada knihoven se také zapojila do výzvy Je nás slyšet, kterou zaštiťuje Slovenská asociácia knižníc a letos se s podporou knihovnických spolků poprvé dostala i do Česka. Ve středu 4. března od 15:30 se na desítkách míst četlo s cílem zviditelnit společenskou roli knihoven.
V Moravské zemské knihovně vznikla Knihovna Arnošta Lustiga
Na letošní rok připadá 100. výročí narození Arnošta Lustiga, jednoho ze světově nejuznávanějších českých spisovatelů, jenž byl za své humanistické prózy mimo jiné třikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Nadační fond Arnošta Lustiga při této příležitosti připravil celoroční multižánrový FestivAL100, jehož smyslem je připomenout Lustigovo literární a filmové dědictví, ale také aktuálnost jeho myšlenkového odkazu. Jedním z klíčových partnerů festivalu je Moravská zemská knihovna, kde byla 26. února slavnostně otevřena tematická Knihovna Arnošta Lustiga. Současně byl zahájen provoz webového portálu „Svět Arnošta Lustiga“, který v krátkých textech zachycuje nejdůležitější místa na autorově životní cestě. V Galerii Moravské zemské knihovny pak proběhla vernisáž putovní výstavy Arnoštova cesta, vycházející z grafického románu Markéty Pilátové a Elišky Podzimkové. Program FestivAL100 najdete na: al100.lustigfoundation.cz.
Škrty v rozpočtu ministerstva kultury se dotknou i knihoven
Návrh státního rozpočtu zveřejněný na počátku února předpokládal výrazné, v úhrnu téměř pětinové škrty v položce, která se dotýká hlavního dotačního programu ministerstva na podporu knihoven VISK. Přestože konečná verze rozpočtu v době uzávěrky Čtenáře nebyla známa, lze s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat, že z pohledu dotací bude rok 2026 výrazně skromnější než rok předchozí. Komplikace přináší i rozpočtové provizorium a skutečnost, že řada výdajů běžně hrazených z dotací má kontinuální charakter (typicky nákup elektronických zdrojů). Se škrty se budou muset vyrovnat také Národní knihovna ČR a Moravská zemská knihovna v Brně jako příspěvkové organizace ministerstva.
DIA spustí Portál občana nanečisto, na výzvu knihoven
V rámci dvouletého komunikačního tématu knihovny.digital se knihovnám podařilo navázat spolupráci s Digitální a informační agenturou (DIA). Z diskusí nad tím, co by knihovníci potřebovali pro školení veřejnosti v oblasti práce s digitálními nástroji státu, vzešla potřeba vytvořit tréninkové prostředí Portálu občana, v němž by knihovník mohl uživatelům vše prakticky předvést, ale zároveň nemusel pracovat s citlivými osobními daty. Na toto zadání nyní DIA odpovídá, Portál občana nanečisto by měl být spuštěn v průběhu března.
Na webu eakademie.dia.gov.cz pak najdete řadu dalších výukových materiálů a návodů, které lze v knihovnách využít.
Konference EBLIDA v Praze spustila registrace
Mimořádnou možnost zapojit se do evropského dění na poli knihovnictví má české knihovnictvo 20.–22. dubna. Do Prahy totiž zavítá 34. výroční konference evropské oborové organizace EBLIDA. České hostitelství zajišťuje Sdružení knihoven ČR ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze a Národní knihovnou ČR. České knihovnice a knihovníci mají možnost zúčastnit se akce za zvýhodněný účastnický poplatek. O konferenci se více dozvíte v tomto čísle Čtenáře na straně 51.
Národní knihovna ČR ve spolupráci s Microsoftem chystá vzdělávání knihovníků v AI
Národní knihovna ČR chystá v roce 2026 sérii vzdělávacích aktivit, jejichž cílem je zvýšit kompetence knihovníků v oblasti umělé inteligence a ukázat možnosti jejího využití v knihovnické praxi. Jde o součást partnerství NK ČR se společností Microsoft v rámci iniciativy AI National Skilling Plan, představenou Microsoftem jako dlouhodobý rámec systematického vzdělávání v oblasti AI.
První významnou vzdělávací akcí v rámci spolupráce bylo prezenční školení pro knihovníky z celé České republiky, které se uskutečnilo 23. března v pražské centrále společnosti Microsoft. Na toto školení naváže série online vzdělávacích formátů, jež umožní zapojení širšího okruhu zájemců. Příležitost k praktickému vzdělávání a sdílení zkušeností pak poskytne konference Knihovny současnosti, na niž společnost Microsoft připraví několik tematických workshopů zaměřených na využití AI v knihovnách.
Šestice knihoven získá finance na občanské vzdělávání z výzvy OP JAK
Na přelomu roku byla zveřejněna hodnocení projektů podaných do dotační výzvy Operačního programu Jan Amos Komenský Podpora občanského vzdělávání a výchovy k demokracii. Jde o historicky vůbec první dotační výzvu administrovanou ministerstvem školství, v níž byly oprávněnými žadateli také knihovny. Z více než stovky žádostí doporučila hodnoticí komise k financování 36, mezi úspěšnými žadateli je přitom i šest knihoven.
Ve čtyřech případech jsou knihovny přímo hlavními žadateli (jde o Knihovnu Jiřího Mahena v Brně, Městskou knihovnu Písek, Městskou knihovnu v Praze a Knihovnu Václava Havla), u dvou projektů jsou knihovny v roli partnera s finančním příspěvkem (Krajská vědecká knihovna v Liberci, Středočeská vědecká knihovna v Kladně). Specifické je postavení Národní knihovny ČR, která je v projektu Vysoké školy ekonomické partnerem bez finančního příspěvku.
Opavská knihovna má AI budku
Opavská knihovna je prvním místem v Česku, kde si veřejnost může vyzkoušet práci s umělou inteligencí. Takzvaná AI budka představuje akusticky uzavřený prostor až pro tři osoby, který umožňuje zájemcům bezpečně využít vybrané placené nástroje umělé inteligence. Projekt iniciovala Okresní hospodářská komora Opava ve spolupráci s městem, v případě zájmu uvažují o rozšíření konceptu.
Za humny
V Británii zkoumali, proč lidé nejsou uživateli knihoven
Mezi uživateli můžete jednou za čas provést anketu spokojenosti se službami a zjistit tak, jak knihovnu změnit, aby byla ještě lepší – pro ty, kdo už ji objevili. Odpověď na otázku, jak by knihovny mohly přilákat ty, kdo je zatím nenavštěvují, je však mnohem mlhavější. Unikátní vhled přináší britská studie What works to engage library non-users, kterou na objednávku vlády zpracovala agentura IPSOS. A závěry? Univerzální recept pochopitelně neexistuje, data ale přesvědčivě ukazují, že jedním z hlavních problémů je neschopnost knihoven prezentovat místním komunitám, že nabídka služeb přesahuje půjčování knih. Autoři studie proto doporučují knihovnám zaměřit se na strategické komunikační aktivity, které mají potenciál vzbudit zájem o knihovnu, rozvíjet spolupráci s místními organizacemi, a podpořit tak rozvoj knihovny jako živého komunitního místa a změnit svou hodnotovou nabídku tak, aby oslovila širší okruh lidí. Celá zpráva (v angličtině) je ke stažení zde.
IFLA představila Metodické pokyny pro zelené knihovny
V globálním kontextu představuje udržitelný rozvoj jednu z klíčových hodnot knihoven. A právě na oblast udržitelnosti se zaměřují nejnovější metodické pokyny IFLA Guidelines for Green Libraries, vydané světovou profesní organizací IFLA. Navzdory názvu se ani zdaleka neomezují jen na otázky tradičně spojované s ekologií a jejich záběr dalece přesahuje téma architektury, energetické úspornosti a zeleného prostředí budov. Velká pozornost je věnovaná společenské odpovědnosti a tomu, že knihovny by ve své činnosti měly být etalonem mezi veřejnými institucemi. Zelené knihovny by tak podle metodiky měly například pečlivě vybírat své dodavatele, vždy upřednostňovat kvalitní a trvalá řešení nad levnými a nekvalitními nebo dbát na to, aby při své činnosti myslely i na marginalizované skupiny společnosti. Součástí dokumentu je i přehled případových studií, díky nimž se lze inspirovat reálnými příklady z praxe.
Český překlad pokynů naleznete zde.
820+ milionů digitálních výpůjček na globálních platformách
Po krátkém zpomalení v uplynulých letech, na němž se patrně podepsal konec opatření z covidové éry, zažil v loňském roce knihovní svět rekordní nárůst obliby elektronických výpůjček. Globální platformy pro půjčování e-knih a online audioknih Overdrive Libby a Sora hlásí za rok 2025 téměř 11% nárůst počtu elektronických výpůjček realizovaných přes veřejné, akademické či školní knihovny, celkem jich zaznamenaly přes 820 milionů.
Připravil ROMAN HÁJEK
