Když únava nepřechází, může za tím být syndrom vyhoření

Běžný stres je přirozenou součástí života a v malé míře nám dokonce pomáhá. Dokáže nás aktivovat, zvýšit soustředění a dodat energii ve chvílích, kdy potřebujeme podat výkon – třeba při zkoušce, prezentaci nebo jiném náročném úkolu. Krátkodobý stres funguje jako užitečný „startér“, který nás motivuje a posiluje naši odolnost. Problém ale nastává tehdy, když je stres dlouhodobý a nedáváme si prostor na odpočinek. V takových situacích se už z přirozené reakce stává zátěž, jež může vést až k vyčerpání či syndromu vyhoření.