U nás
Broumovská knihovna byla oceněna v soutěži Nového evropského Bauhausu
Na východ Čech putuje prestižní ocenění. Městská knihovna v Broumově, respektive projekt její adaptace na kulturní a kreativní centrum, získala jako jeden z 20 projektů z celé Evropy ocenění New European Bauhaus v rámci nové iniciativy NEB Boost for Small Municipalities. Smyslem této iniciativy je podpořit menší města a obce v raných fázích přípravy kvalitních veřejných projektů, které usilují o harmonii mezi udržitelností, inkluzí a estetickou kvalitou. Autorkou adaptace interiérů broumovské knihovny je Jana Ticháčková. Součástí ocenění je i finanční odměna ve výši 30 000 eur. Gratulujeme! Rozhovor s vedoucí broumovské knihovny Martou Lelkovou vyhlížejte na webu Čtenáře.
Vláda schválila Státní kulturní politiku 2026–2030+
Dosluhující vláda schválila na začátku října po více než devíti měsících příprav strategický dokument vymezující základní rámec vývoje české kultury v následujících letech. V reakci na aktuální geopolitické a technologické výzvy je v něm kultura nahlížena novou perspektivou – jako klíč k odolnosti a stabilitě společnosti. K tomu ostatně odkazuje i její ústřední motto: odolná kultura = odolná společnost. Strategie vymezuje tři prioritní oblasti: 1) Kultura jako přirozená součást života, 2) Sebevědomý kulturní a kreativní sektor a 3) Spolupráce a připravenost na změny.
Knihovny mají podle strategie sehrát významnou úlohu pro posilování mediální a informační gramotnosti společnosti. Dokument předjímá potřebu investic do kulturní infastruktury včetně knihoven s cílem budovat regionální kulturní a kreativní centra a komunitní prostory. Mezi opatřeními strategie pak najdeme mimo jiné novelizaci knihovního zákona a souvisejících zákonů v reakci na vzrůstající počet knih i tiskovin vydávaných elektronicky nebo vytvoření nového dotačního podprogramu pro knihovny zaměřeného na digitální gramotnost.
ke stažení zde
Ústřední budova Městské knihovny v Praze zahájila víkendový samoobslužný provoz
Týden knihoven přinesl dobrou zprávu pro pražské studentky a studenty i další zájemce, kteří o víkendu hledají klidné zázemí. Hlavní budova Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí totiž rozšířila svůj provoz: nově má vedle sobotních odpolední otevřeno také v sobotu dopoledne a celou neděli. V tyto časy knihovna funguje v samoobslužném režimu „bez knihovníků“. Do výpůjčních prostor se dostanou jen registrovaní uživatelé, kteří při vstupu musí načíst platný čtenářský průkaz, fond je vedle kontroly vstupu a RFID technologie chráněn ještě kamerovým systémem. V prvním týdnu využilo rozšířené otevírací doby přes 500 lidí.
Moravská zemská knihovna pozvala učitelky a učitele ke kulatému stolu
V rámci rozvoje spolupráce knihoven a škol zkouší v MZK nový formát diskusních setkání s učitelkami a učiteli Kulatý stůl: Knihovna jako partner pedagoga. Na pilotní debatě 24. září hledali knihovníci s učitel(kam)i možnosti, jak může knihovna naplňovat reálné potřeby škol například ve vztahu k revizím RVP, využívání umělé inteligence atd. Součástí byla i prezentace s ukázkou vzdělávacích aktivit knihovny.
V knihovnách klesá podíl klasických knihovnických pozic a přibývá mužů
Knihovnický institut zveřejnil výstupy aktuálního průzkumu Analýza věkové, vzdělanostní a platové struktury pracovníků knihoven v České republice 2025, který pravidelně jednou za čtyři roky nahlíží na zaměstnaneckou strukturu knihoven. Vyplývá z něj mimo jiné sílící zastoupení neknihovnických odborných pozic v knihovnách (pracovníci komunikace, projektoví pracovníci atd.) a stále větší podíl lidí s jiným než knihovnickým vzděláním na knihovnických pozicích. Překvapivé není ani postupné stárnutí zaměstnanců knihoven, přetrvávající vysoká loajalita k oboru nebo srovnání platů, které je výrazně pod celostátním mediánem i průměrem.
O něco zajímavější je skutečnost, že v oboru mírně přibývá mužů: v knihovnách, které dotazník vyplnily, je jich 17 % (v roce 1998 to bylo jen 7 %, v roce 2021 pak 15 %). Ve čtvrtině knihoven podle dotazníku pracují s AI.
Celá analýza je dostupná zde.
Napínavé příběhy i encyklopedická alba: vyšel výběr Nejlepší knihy dětem 2024/2025
Svaz českých knihkupců a nakladatelů ve spolupráci s Českou sekcí IBBY a SKIPem vydal čtrnácté pokračování výběru nejlepších knih pro děti a mládež. Ke 32 knihám tentokrát přibylo také šest zmínek o pokračováních úspěšných knižních sérií. Autoři Jana Čeňková, Pavel Kořínek a Jitka Nešporová kladli důraz na pestrost, v katalogu jsou tak tituly od leporel pro nejmenší přes naučnou literaturu až po čtení pro náctileté.
publikace ke stažení zde
Za humny
V amerických školních knihovnách čelí zákazům nejvíce knihy Stephena Kinga
Americký PEN klub zveřejnil ve své zprávě The Normalization of Book Banning přehled nejčastěji zakazovaných knih v amerických školních knihovnách ve školním roce 2024–2025. Organizace zaznamenala 6 870 případů stažení „závadných“ titulů ve 23 z 50 amerických států, celkem v 87 školních okrscích. Oproti předchozímu roku 2023–2024 jde sice o pokles případů, zneklidňující je však podle autorů zprávy skutečnost, že se stahování knih stává normou.
V hledáčku novodobých cenzorů, kteří se zpravidla označují za strážce morálky, jsou především knihy s LGBTQ+ tematikou, případně knihy s explicitním násilím či sexuálními scénami. Také proto je možná překvapivě nejvíce zakazovaným autorem hororový král Stephen King, nejčastěji vyřazovanou knihou je pak Mechanický pomeranč Anthonyho Burgesse.
Obdobný trend sleduje americká knihovnická asociace ALA ve veřejných knihovnách. Také tam došlo v roce 2024 k mírnému poklesu případů vyřazování knih, i tak je ale podle ní 821 zaznamenaných pokusů o cenzuru alarmující.
Zprávy jsou dostupné na: pen.org/report/the-normalization-of-book-banning | ala.org/bbooks/book-ban-data
Světová knihovna roku je v Kanadě
Mezinárodní knihovnická organizace IFLA ve spolupráci s Baker & Taylor vyhlásila na své výroční konferenci v Astaně vítěze soutěže Public Library of the Year 2025. Tím se stala Knihovna Gabrielle-Roy v kanadském Québecu. Nedávno rekonstruovaná knihovna je podle poroty soutěže inspirativním příkladem, jak kompletně přestavět budovu knihovny s ohledem na potřeby komunity i princip udržitelnosti. Koncept rekonstrukce rozdělil knihovnu na deset tematických center, jako jsou hudba a kino, mládež nebo kuchyně (vaření), knihovna zároveň obsahuje různé typy prostředí umožňující plnit různé funkce – od imerzivního vzdělávacího prostředí po prostory pro relaxaci či kreativní činnosti. Projekt byl navržen s ohledem na minimalizaci vzniku stavebního odpadu a na udržitelné využití nerostných surovin při dostavbě.
Investice do kvalifikovaných knihovníků je investicí do budoucnosti každého dítěte.
„Knihovníci dělají mnohem víc než jen práci s knihovním fondem – podporují zvídavost, budují sebevědomí a rozvíjejí kreativitu. Knihovníci mění životy k lepšímu.“ (Generální ředitel CILIP Louis Coiffait-Gunn k roli knihovníků v britském Národním roku čtení 2026)
Britská vláda vyhlásila letos v červnu prostřednictvím ministryně školství Bridget Phillipsonové na příští rok celostátní, vládou podporovanou kampaň National Year of Reading 2026 (Národní rok čtení 2026). Jejím cílem je oživit radost ze čtení, posílit čtenářskou gramotnost a zvýšit šance dětí na lepší životní uplatnění; navazuje přitom na nejnovější vládní výzkum, z nějž vyplývá, že děti, které na konci základní školy aktivně a pravidelně čtou, si během svého života vydělají v průměru o 65 000 liber (asi 1,8 milionu korun) více než ty, které nečtou.
Kampaň pod heslem „Go all in“ (Pojďme do toho), na jejíž podporu britská vláda vyčlenila 27,7 milionu liber (775 mil. Kč), by měla propojit knihovny, nakladatele, neziskové organizace i vzdělávací instituce. Jak uvedla ministryně Phillipsonová: „Tohle nemůže být jen vládní mise. Musí to být mise národního rozsahu.“ Vedle knihoven, které připravují nové čtenářské programy, se do aktivit chystá zapojit také knihovnická asociace CILIP. Ta se zaměří především na vzdělávání knihovnic a knihovníků v oblasti měkkých dovedností a práce s uživateli.
více info zde
Připravil: ROMAN HÁJEK
