Knihovny a vzdělávání knihovníků v Estonsku: poznatky ze studijní cesty do Estonské národní knihovny

Estonsko je malá pobaltská země v severní Evropě, která hraničí s Lotyšskem na jihu, Ruskem na východě, a je obklopena Baltským mořem na západě a severu. Jeho populace je zhruba 1,3 milionu obyvatel. Je známé svou pokročilou digitální infrastrukturou a vysokou mírou internetové svobody. 

Tallinn je hlavní a s populací přibližně 450 tisíc obyvatel i největší město Estonska. Leží na severním pobřeží země u Finského zálivu. Má bohatou historii. Jeho staré město, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, je známé svými středověkými stavbami a zachovalými hradbami. Tallinn je také technologickým centrem a často se mu přezdívá „Silicon Valley Evropy“ díky velkému počtu technologických startupů, včetně Skype, který zde vznikl. 

Estonská národní knihovna (Eesti Rahvusraamatukogu, používá se zkratka RaRa) je největší knihovnou v Estonsku a významnou národní kulturní institucí. Byla založena v roce 1918 krátce po vzniku nezávislého Estonska. Knihovna má významnou roli ve shromažďování, uchovávání a šíření estonského kulturního dědictví, včetně publikací, tiskovin a dalších médií.  

Budova Estonské národní knihovny, kterou navrhl estonský architekt Raine Karp, je jednou z největších knihovních staveb v Pobaltí. Nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí, proto se v současné době knihovna nachází v provizorních prostorách a pro uživatele jsou dostupná pouze tři procenta3 % fondu.  

Estonská národní knihovna je aktivní v oblasti digitalizace a podpory přístupu k digitálním zdrojům, což odpovídá pokročilému digitálnímu prostředí, které Estonsko propaguje. 

Součástí Estonské národní knihovny je Knihovna pro nevidomé, Repozsitář (duplicity, které jsou určeny k další distribuci, např. do škol), pobočka v nákupním centru Solaris, Parlamentní knihovna a videoherní muzeum.  

Interní vzdělávání v Estonské národní knihovně je rozděleno do několika důležitých oblastí, které zahrnují jak vstupní zaškolení, tak průběžné vzdělávání zaměstnanců. 

• Onboarding je zaměřen na nové zaměstnance, kteří absolvují vstupní exkurze rozdělené do čtyř dnů. Cílem je seznámení se s chodem knihovny, jejím prostředím a interními procesy. Další informace jsou zaměstnancům přístupné prostřednictvím intranetu. 
• Refresher training se soustředí na aktuální témata a novinky, jako je zavádění nových služeb či postupů. V tomto školení jsou pokryty oblasti služeb, zdrojů a fondů knihovny, aby zaměstnanci byli informováni o nejnovějších změnách a mohli je efektivně aplikovat. 
• Vocational training představuje odborné vzdělávání v oblasti knihovnictví, často formou rekvalifikace. Školení je rozděleno do čtyř modulů, které pokrývají klíčové aspekty provozu knihovny: rozvoj knihovních fondů, jejich budování, zpracování a uchování, a také služby čtenářům, včetně vzdělávání uživatelů. Tento systém vzdělávání umožňuje zaměstnancům neustále zlepšovat své dovednosti a přispívat k růstu a modernizaci knihovny. 

Estonský knihovní systém je tvořen Národní knihovnou, která spolupracuje s 18 (pokud použijeme příměr k českému systému – „pověřenými“) knihovnami, a ty zase koordinují práci základních knihoven. V rámci připravované změny knihovního zákona dojde k výrazným úpravám tohoto systému. Nová legislativa posílí roli Národní knihovny, přičemž pověřené knihovny přijdou o tuto roli. Tento krok může vést ke slučování malých knihoven do konsorcií, které budou sdílet finance a personál, což by mělo vést k efektivnější správě knihoven.  

Podle dat z roku 2021 je v Estonsku 864 knihoven, z toho je 513 veřejných. Velký podíl mají také školní knihovny (315). Celkem v estonských knihovnách pracují necelé dva tisíce knihovníků.  

Vzdělávání knihovníků zajišťované Národní knihovnou zahrnuje: 

• již výše zmíněný refresher training, tedy různé lekce a workshopy na aktuální témata (např. tvorba digitálního obsahu, práce se sociálními médii, opravy knih, design služeb), 
• rekvalifikační kurzy (vocational training) jsou určeny pro ty, kteří nemají odborné knihovnické vzdělání, a je potřeba, aby si jej doplnili, 
• budování sítě lektorů, kteří jezdí do regionů se školenímiit na aktuální témata, 
• a e-learningovou platformu, na které je jak distanční podpora k rekvalifikačnímu kurzu, tak další vzdělávací kurzy určené pro knihovníky.  

U rekvalifikačních kurzů se krátce zastavím. Ty jsou na úrovni EQF6¹, jde tedy o jakýsi ekvivalent našeho bakalářského studia. Struktura kurzu je vytvořena tak, aby byl kladen maximální důraz na získání praktických dovedností z praxe. Kurz probíhá v měsíčních cyklech; první dva týdny v měsíci se frekventanti kurzu věnují samostudiu pomocí e-learningu a připravují se na prezenční výuku. Třetí týden probíhá (v jednom nebo několika dnech) prezenční výuka s lektory (nejčastěji jde o pracovníky Národní knihovny). Prezenční setkání je tvořeno diskusemi, workshopy, praktickými aktivitami. Poslední týden měsíce pak účastníci vypracovávají úkoly, plní testy apod. Úspěšní absolventi kurzu pak mohou vypracovat písemnou práci, složit ústní zkoušku, a tak získat certifikát (jde o obdobu naší zkoušky podle Národní soustavy kvalifikací).  

Celý systém vzdělávání knihovníků v Estonsku má pod palcem René Virks, který byl po celou dobu mé stáže i mým průvodcem a mentorem. A jeho zásluhou jsem si stáž maximálně užila a načerpala plno nové inspirace. A již nyní mám spoustu nápadů, jak nabyté znalosti využiji ve své práci.  

Kromě budovy RaRa jsem měla v průběhu stáže možnost navštívit několik dalších knihoven v Estonsku: 

• Regionální knihovnu Viljandi – město vzdálené asi 2,5 hodiny vlakem jižně od Tallinnu. Pořádají spoustu akcí pro všechny věkové kategorie, zapojují se do aktivit města. Zaujal mne IT kroužek pro děvčata a různé šifrovačky, které vytvářejí k různým příležitostem. Mají i vlastní zahrádku, o kterou se zaměstnanci knihovny starají.  
• Ve stejném regionu jsem viděla menší knihovna umístěnou v budově školy ve Viiratsi. I když působí na malé obci, tak měla otevřeno pět5 dnů v týdnu. 
• Knihovnu ve Saarepeedi, která je umístěná v kulturním domě. Má bohatý fond dětské literatury a několik příjemných čtecích zákoutí.  
• Regionální knihovnu Rakvere ve městě vzdáleném asi 1,5 hodiny autobusem východně od Tallinnu. Ředitelka knihovny je velice aktivní ve shánění financí, a tak knihovna postupně prochází rekonstrukcemi; v době mojí návštěvy dokončovali implementaci RFID a s tím související úpravy prostor. V knihovně se také nachází makerspace.  
• V tomto regionu jsem dále viděla knihovnu ve městě Kunda, která je umístěna v sociálně slabší lokalitě uprostřed betonového sídliště. Během návštěvy byla knihovna plná dětí, které tam trávily poslední prázdninové dny.  

Nad rámec plánovaného programu se mi před odletem zpátky do Česka podařila i cesta „na otočku“ do Helsinek. Ty jsou od Tallinnu vzdálené asi 2,5 hodiny trajektem. A mým cílem v Helsinkách nemohlo být nic jiného než další knihovna – Oodi Helsinki Central Library (pozn. red.: blíže jsme vám ji již na stránkách Čtenáře představovali v č. 12/2024, s. 441–443).  

Je to moderní veřejná knihovna, která se stala ikonou současné finské architektury a jedním z nejvýznamnějších kulturních center v zemi. Nachází se v samotném srdci Helsinek, poblíž náměstí Kansalaistori a Finského parlamentu. Budova Oodi je navržena jako prostor pro setkávání, kreativitu a inovaci. Budova má tři podlaží, přičemž každé z nich nabízí jiné funkce. Exteriér knihovny kombinuje dřevo a sklo, což vytváří harmonický kontrast mezi tradičním materiálem a moderní estetikou.  

Přízemí slouží jako multifunkční prostor pro různé akce, kavárny a informační služby. Druhé patro je určeno pro kreativní činnosti – jsou zde studia pro nahrávání hudby, filmové produkce, dílny, 3D tiskárny a další technologie. Třetí patro je tzv. „Knižní nebe“, prostor klidu, který je věnován hlavně čtení a relaxaci. Otevřené prostředí s výhledem na město podporuje inspiraci a soustředění. 

Foto: M. Mrázová 

MICHAELA MRÁZOVÁ, ředitelka Knihovnického institutu Národní knihovny ČR