U nás
Týden knihoven připomene jejich sílu v online i offline světě
Pravidelná říjnová kampaň Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR na podporu českých knihoven nese letos motto: „Jsme tu pro vás. Naživo i online. Vaše knihovny“. Podobně jako v případě kampaně k Březnu – měsíci čtenářů, se na přípravách podílela Moravská zemská knihovna a portál Knihovny.cz. Týden knihoven vychází na 6.–12. října 2025.
Cílem letošního ročníku je ukázat knihovny jako místo, kde se potkává tradiční půjčování knih a množství kulturních, vzdělávacích a komunitních akcí s moderními digitálními službami. V návaznosti na aktuální komunikační téma knihoven se zaměří na přístup ke knihovnám online, dostupnost knih kdykoliv a odkudkoliv i úlohu knihoven v postupné digitalizaci státu.
Knihovny se mohou do kampaně zapojit se svými akcemi ukazujícími pestrost knihovních služeb i v rámci komunikační kampaně. Pro tu vznikl ve spolupráci s portálem Knihovny.cz soubor materiálů, které knihovny mohou použít na svých komunikačních platformách. Novým formátem je online webinář pro veřejnost s Ivou Zadražilovou na téma Jak číst tisíce e-knih zdarma s portálem Knihovny.cz, chystaný na čtvrtek 9. října od 16:00, jehož sledování mohou knihovny zařadit do svých programů k Týdnu knihoven.
Veškeré podrobnosti a materiály jsou k dispozici na: tydenknihoven.cz.
NTK povede Petr Očko
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek jmenoval ředitelem Národní technické knihovny od 16. září 2025 Ing. Petra Očka, Ph.D. Zkušený manažer působil v minulosti mimo jiné jako sekční ředitel pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, jako generální ředitel agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest nebo jako předseda Technologické agentury ČR. Očko byl jmenován ve třetím vyhlášeném výběrovém řízení, dvě předchozí ministerstvo zrušilo. Ministr Bek si od nového ředitele slibuje zejména posílení NTK v oblasti podpory vědy, výzkumu a inovací.
Městská knihovna v Praze nabízí e-audioknihy načtené umělou inteligencí
Knihovnictví ohledává možnosti, které pro jeho rozvoj znamená rozšíření umělé inteligence. Městská knihovna v Praze zkouší nástroje generativní AI využít k načítání audioknih. V létě spustila podcastovou sérii Nová vlna, v níž je možné si poslechnout vybrané tituly klasické literatury (viz QR kód). Na základě tohoto experimentu se knihovna, jež je mimochodem jedním z největších vydavatelů e-knih v Česku, bude rozhodovat o své budoucí strategii na vydávání e-audioknih.
Vědecká knihovna v Olomouci si připomíná 250 let od založení
V roce 1775 byla v Olomouci založena Lycejní knihovna v Olomouci, předchůdkyně dnešní Vědecké knihovny v Olomouci. Bohatou historii knihovny představila výstava Vědecká knihovna v Olomouci jako veřejná knihovna (1775–2025), kterou knihovna pořádala od května do srpna v prostorách Červeného kostela. Zaměřila se mimo jiné na význam knihovny při svozu a katalogizaci vzácných rukopisů, tisků a dalších artefaktů z moravských a slezských klášterů zrušených dekretem císaře Josefa II. v roce 1782.
Hledá se nový šéf / nová šéfka Knihovnického institutu
Národní knihovna vypsala výběrové řízení na nástupce Víta Richtera v čele Knihovnického institutu. Zájemci o jednu z klíčových pozic českého knihovnictví mohli své vize budoucího rozvoje institutu doručit do 15. srpna, nový ředitel / nová ředitelka by se měla funkce ujmout nejdříve v říjnu 2025.
Týden pro digitální Česko již v září také v knihovnách
Největší vzdělávací akce zaměřená na digitální dovednosti už se stala pevnou součástí kalendáře podzimních akcí, byť tentokrát se odehrála nečekaně brzy, již v týdnu od 8. září. Letošní ročník se zaměřil na tři hlavní témata, která hýbou společností: digitální budoucnost trhu práce, digitální svět pro každého a digitální technologie zítřka. Do akce se postupně zapojuje také čím dál tím více knihoven, které na své půdě nabízejí zajímavé přednášky, workshopy či akce pro školy. Všechny akce jsou zdarma, některé však vyžadují registraci.
Více na: budoucnostjedigitalni.gov.cz.
Frankfurtský knižní veletrh navazuje spolupráci s karlovarským filmovým festivalem
Moravská zemská knihovna, jejíž České literární centrum koordinuje účast Česka jako čestného hosta Frankfurtského knižního veletrhu, pomáhá hledat nová propojení kulturních institucí. Na letošním karlovarském filmovém festivalu se tak objevil nový formát setkání „České kino/ Books to Screen“, inspirovaný německou filmovou přehlídkou Berlinale. Smyslem této networkingové platformy je hledat vhodná literární díla pro filmové adaptace a podpořit synergii mezi literaturou a filmem.
Čtenářství jako téma roku 2026 pro knihkupce, nakladatele i knihovníky
Vše nasvědčuje tomu, že v roce 2026 se zájmy různorodých aktérů na českém knižním trhu protnou nad tématem čtenářství. Svaz českých knihkupců a nakladatelů chystá plošnou marketingovou kampaň, jejímž cílem je představit přínosy čtení pro úspěšné fungování v dnešním světě. Přestože kampaň bude cílit především na ty, kteří čtou jen málo nebo vůbec (motivací je především zvýšení prodejů knih), předpokládá se i zapojení knihoven. Profesionální agentura nyní rozpracovává koncept, spuštění se zatím plánuje na jaro 2026. Paralelně se na platformě Priority 6 Ústřední knihovnické rady debatuje o budoucím komunikačním tématu knihoven, a i to by se mělo točit kolem podpory čtenářství, lásky ke čtení či dětského čtenářství.
Za humny
Německá knihovna roku je v Drážďanech
Německý svaz knihoven (Deutscher Bibliotheksverband) vyhlásil nejlepší knihovny za rok 2025. V kategorii městských knihoven si ocenění odnesla Městská knihovna v Drážďanech, mimo jiné za svůj decentralizovaný přístup, tj. snahu šít nabídku svých služeb pro potřeby konkrétního městského obvodu, a za schopnost flexibilně reagovat na aktuální společenské problémy a potřeby, například v souvislosti se silnou migrační vlnou. V kategorii menších, komunitních knihoven si ocenění odnesla Městská knihovna v Siegburgu.
60 eur na 1 obyvatele
ročně jde ve Finsku z veřejných prostředků na podporu knihoven, což je čtyřikrát více než ve Velké Británii a šestkrát více než v Německu (pro představu jde asi o 8,5 miliardy korun). A jak si v rozsáhlém článku povšiml britský deník The Times, zdá se, že se tato investice zemi vyplácí. Zatímco v jiných zemích se knihovny potýkají s propadem klasických služeb, ve Finsku jsou čísla nejlepší za posledních 20 let. Průměrný Fin navštíví knihovnu 9× ročně a vypůjčí si 15 knih. Uživatelé do 18 let si pak v průměru půjčí dokonce 40 knih ročně. Knihovny jsou ve společnosti vnímány jako silný partner pro začleňování sociálně slabších vrstev obyvatel i jako brána ke vzdělávání a úspěšné kariéře.
Čtveřice digitálních práv pro paměťové instituce
Světová knihovnická organizace IFLA se spolu s řadou partnerských organizací zastupujících archivy, muzea a další kulturní organizace připojila k podpisu mezinárodní dohody o Čtyřech digitálních právech (ourfuturememory.org). Paměťové instituce by podle ní měly mít právo:
1. Shromažďovat materiály v digitální podobě , ať už digitalizací fyzických sbírek, nákupem na volném trhu, nebo jinými legálními prostředky.
2. Uchovávat digitální materiály a v případě potřeby je opravovat, zálohovat nebo přeformátovat, aby bylo zajištěno jejich dlouhodobé uchování a dostupnost.
3. Poskytnout kontrolovaný vzdálený online přístup k digitálním materiálům.
4. Spolupracovat s dalšími paměťovými institucemi sdílením nebo přenosem digitálních sbírek s cílem napomoci jejich uchování a zpřístupnění.
Byť samotná práva nejsou nějak převratně inovativní, smyslem iniciativy je především poukázat na plíživé oslabování pozice paměťových institucí při vyjednávání o licenčních podmínkách zpřístupňování digitálních děl se zástupci správců autorských práv. Digitální prostředí se jednoduše chová jinak než to analogové, důsledkem je stav, kdy knihovny – z finančních či jiných důvodů nejsou schopné svým uživatelům zpřístupnit čím dál větší množství digitálních děl. IFLA mimo jiné vyzývá k návratu někdejší rovnováhy mezi zájmy knihoven a správci autorských práv tak, aby občanům byl zaručen rovný přístup k informacím.
Více na ourfuturememory.org
Oprava / doplnění
V minulém čísle Čtenáře jsme v této rubrice v aktualitě „IFLA má nové vedení a Češi své zástupce ve výborech“ uvedli, že českými zástupci v orgánech IFLA budou v novém volebním období Lenka Dostálová (Moravská zemská knihovna), Michaela Mrázová (Národní knihovna ČR) a Lenka Prucková (Knihovna města Olomouce). Po přepočtení volebních hlasů byla nicméně zvolena rovněž Zuzana Bolerazská z Národní knihovny ČR jako zástupce v National Libraries Section.
V orgánech IFLA rovněž působí další pracovníci Národní knihovny ČR – Petra Vávrová a Tomáš Klimek.
Připravil: ROMAN HÁJEK
