Exkurze byla organizována zkušeným týmem tří ředitelek univerzitních knihoven: PhDr. Markétou Bočkovou (Ústřední knihovna Filozofické fakulty MU), Ing. Blankou Jankovskou (Univerzitní knihovna UPCE) a PhDr. Hankou Landovou, Ph.D. (Knihovna ČZU), jimž patří veškerý kredit jak za hladký průběh celých šesti dní, tak za pestrý výběr vskutku zajímavých knihoven, které stálo za to vidět.
V Nizozemském království jsme navštívili tři provincie a v nich celkem pět měst. Jmenovitě to byly provincie Severní Holandsko (město Amsterdam), Jižní Holandsko (města Rotterdam, Haag a Delft) a Utrecht (město Utrecht). Máte-li čas a chuť, pak vás nyní zvu na procházku po nizozemských knihovnách.
Utrecht University Library – pobočky Science Park a City Centre
Univerzitní knihovna v Utrechtu je specifická svými dvěma velmi odlišnými pobočkami. Celá univerzita má přes 39 000 studentů, a proto je knihovna rozdělena na pobočku Science Park – tzv. černou budovu, kde najdete knihy z technických a přírodovědných oblastí, a na pobočku City Centre – tzv. bílou budovu, ve které jsou umístěny fondy humanitních a právnických oborů. Budova Science Park je význačná nejen svou barvou, nýbrž také tím, že byla před 20 lety postavena přímo pro knihovnu. Bohužel ani tento fakt ale nepřináší zcela bezproblémové fungování. Důraz architektů na prosvětlenost a otevřenost prostoru se projevil v jeho nepraktičnosti pro potřeby knihovny, jako je například zvuk prostupující schodištěm, okna, která se nedají otevřít, nemožnost drobných oprav z důvodu vysokých stropů a podobně. Důležité ale je, že studenti rádi využívají 1 500 míst k sezení, která tato pobočka nabízí, a vnímají knihovnu jako svůj prostor, jak jsme se mohli sami přesvědčit. Pobočka City Centre není sídlem humanitních oborů náhodou. Samotná historie budovy sahá až ke králi Ludvíku Bonapartovi, bratru císaře a vojevůdce Napoleona Bonaparta, jenž zde měl svůj palác. Pro jeho výstavbu skoupil téměř celý blok domů a toto místo nyní slouží knihovně.
Zajímavost: V Utrecht University Library se zabývají georeferencováním starých map, které je obzvláště v Nizozemsku užitečné pro sledování vývoje vodních kanálů v čase. Věřím ale, že prohlédnout si pohodlně online staré mapy s možností přečíst si také něco o historii je lákadlem pro nejednoho jejich milovníka. Na odkaze níže můžete trávit hodiny a hodiny posouváním se po časové ose a brouzdáním v mapách z různých období historie.
oldmapsonline.org/en
Rijksmuseum Research Library
Vědecká muzejní knihovna Rijksmuseum Research Library v Amsterdamu je ve svém způsobu fungování a zaměření značně odlišná oproti „klasickým“ univerzitním knihovnám, v nichž pracujeme a které jsme v Nizozemsku především navštěvovali. Jedním z jejích cílů je pomáhat vědcům a akademickým pracovníkům v jejich odborné práci a také samostatná publikační činnost kurátorů muzea. Cílem je propojovat lidi, umění a historii skrze informace a data, protože vědění, informace a data spolu souvisejí. Knihovna v uplynulých letech prošla vnitřní restrukturalizací a nyní ji čekají výzvy v podobě digitalizace speciálních sbírek, péče o sbírky a jejich údržba, výběr a implementace datových repozitářů pro výzkum a další. Studovna je součástí samotné budovy muzea, postavené roku 1885 dle návrhu Pierra Cuyperse, a je z balkonu přístupná také návštěvníkům muzea.
Zajímavost: Asi nejznámějším obrazem ze sbírek Rijksmusea je Rembrandtova Noční hlídka. Aby bylo zajištěno, že bude obraz i při jakémkoli nepředvídatelném nebezpečí v pořádku uchován, jsou pod ním dveře vedoucí přímo ven na ulici, kterými může být obraz kdykoli evakuován.
Erasmus University Library
Erasmus University Library v Rotterdamu nabízí celou škálu služeb a kolekcí pro všech 30 000 studentů na univerzitě. Knihovna napříč svými šesti pobočkami pořádá řadu obecných i specializovaných workshopů, klade důraz také na sociální funkci knihovny a pořádá aktivity pro širokou veřejnost. Cílem knihovny je být pro studenty bezpečným místem, kde najdou vše potřebné ke studiu i odreagování. Proto je kladen důraz také na wellbeing v podobě odpočinkových zón. Jen v hlavní budově je k dispozici 924 studijních míst. Jednou z velmi zajímavých sbírek ve vlastnictví Erasmus University Library je Rotterdam Leeskabinet, sbírka knih z humanitních oborů založená roku 1859, která byla bohužel značně poničena během nacistického bombardování Rotterdamu roku 1940. Od roku 1971 má Leeskabinet své stálé místo v kampusu, jsou zde pořádány prohlídky a přednášky. Sbírka je spojena s historií města a samotné univerzity a kromě jiného obsahuje také mnoho děl mezinárodní fikce v angličtině. V Erasmus University Library dají na názory studentů, jsou velmi pyšní na svou každoroční anketu, se kterou oslovují studenty. Na základě jejích výsledků upravují své služby, aby co nejlépe vyhovovaly přáním a požadavkům studentů.
Zajímavost: V Rotterdamu již došli s e-zdroji tak daleko, že pokud je ve školních e-zdrojích k dispozici elektronická verze knihy, o kterou student žádá, pak si ji nemůže půjčit v tištěné podobě, ale musí využít e-knihu.
Rotterdam Public Library
Veřejné knihovny se potýkají s jinými úkoly a výzvami než knihovny univerzitní. Rotterdamská veřejná knihovna, jejíž historie se datuje až k roku 1604, musí mít na zřeteli, že je Rotterdam hyperdiverzní město. Je také druhým největším městem Nizozemska a místem, kam se lidé stěhují a jezdí za prací. To všechno přináší své specifické výzvy, jako jsou negramotnost, nerovnost a exkluze. Pro rotterdamské občany je členství zdarma, mohou využívat 22 poboček, dohromady se
2 000 studijními místy. V současnosti se knihovna zaměřuje na strategické cíle, které by se daly shrnout pod pojmem osobní rozvoj: zlepšení jazykových a IT kompetencí občanů, spoluutváření knihovny a dostupnost pro každého. Těchto cílů je možné dosahovat pouze díky v Nizozemsku rozšířenému fenoménu dobrovolnictví. Veřejná knihovna v Rotterdamu má 275 zaměstnanců a 600 dobrovolníků, z čehož je jasně patrné, že bez pomoci právě dobrovolníků by nebylo možné zajistit chod knihovny v takové míře a kvalitě, jak je to možné s nimi.
Zajímavost: Rotterdam Public Library vlastní nejrozsáhlejší sbírku spisů slavného učence Erasma Rotterdamského, která je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
National Library of the Netherlands (Nationale Bibliotheek / Koninklijke Bibliotheek)
Nizozemská národní knihovna byla založena roku 1798 během nadvlády Francouzů. Od 80. let 20. století sídlí ve stávající budově v centru Haagu (sdílí sídlo se společnostmi IFLA a Europeana), která se ovšem stává čím dál víc nevyhovující pro potřeby moderní knihovny. V současné době se připravuje stěhování knih do nově vznikajícího plně automatizovaného depozitáře, aby se v nynější budově uvonilo místo pro více návtěvníků. Do budoucna je v plánu také nová budova knihovny jako takové. Národní knihovna se stará o nizozemské kulurní dědictví, Národní archiv pak o politické dokumenty. Jejich cílem je celoživotní vzdělávání široké veřejnosti a přístup ke vzdělání odkudkoli, online i offline. Pořádají proto akce pro veřejnost, jako je například Muzejní noc, prohlídky nebo Fake News Festival. Pro zvýšení povědomí veřejnosti o aktivitách knihovny jsou využívány i televizní spoty. Jedním z důležitých úspěchů Nizozemské národní knihovny je spuštění datasetu DBNL – Digital library of Dutch literature, jenž pokrývá zásadní díla nizozemské literatury, a databáze Delpher, která slouží k prohledávání starých periodik. Největšími současnými výzvami Nizozemské národní knihovny jsou: udržování bezpečnosti knihovních serverů (časté kyberútoky), modernizace budov knihovny a výzvy spojené s využíváním AI.
Zajímavost: Nizozemská národní knihovna v době svého vzniku fungovala jako knihovna humanitní. Pokud ji chtěl navštívit student, musel dostat speciální oprávnění ke vstupu od některého ze svých profesorů. Veřejnosti pak byly dveře knihovny uzavřeny. To je samozřejmě směr, od kterého se současné knihovnictví odvrací, a již dlouho se otevírá i široké veřejnosti.
TU Delft Library
Působivá budova univerzitní knihovny TU Delft, vyvolávající dojem vyrůstání z okolní krajiny, byla postavena před 27 lety a navržena nizozemskou architektonickou kanceláří Mecanoo. Byla jednou z prvních budov v Nizozemsku postavenou se zřetelem na udržitelnost a inovaci. Kornout dominující celé stavbě je symbolem vědění a ticha. I proto jsou právě v něm umístěny tiché studovny, do kterých se otevřeným středem kornoutu ale nese nevítaný ruch od výpůjčního pultu. Knihovna nabízí 125 studijních míst s různým zaměřením: od týmových studoven po relaxační zóny s fokusem na wellbeing. Poskytuje standardní spektrum služeb, jako jsou odborné semináře, přístup k e-zdrojům a mnohé další. Slouží 27 000 studentům TU Delft (s výjimkou oboru architektury, který má vlastní knihovnu). Budova je velmi vzdušná, a to i díky neotřelému způsobu uložení volného výběru – všechny knihy jsou vyskládány na jedné velké zavěšené stěně, a jsou tedy rovnány do výšky, nikoli do prostoru, jak bývá obvyklé. TU Delft Library se také pyšní úctyhodnou otevírací dobou, otevřeno je 365 dní v roce, od 8do 24 hodin.
Zajímavost: V TU Delft Library je možné nalézt mnoho technických vychytávek. Jednou z nejzajímavějších je jistě elektronický katalog, který funguje na základě vytvoření mapy ke konkrétní knize z volného výběru. Jednoduše si vyberete knihu, zobrazíte si její detail a poté umístění. Na obrazovce pak naběhne mapa stěny s volným výběrem a cesta, kudy se dát, které schody zvolit a kde zahnout, abyste se dostali přesně ke knize, po které pátráte. Celé to působí dojmem hledání pirátského pokladu a do jinak pro studenty nudné činnosti je vnesen prvek hry a zábavy.
Závěrem
Naše výprava po nizozemských knihovnách se chýlí ke konci, závěrem mi ale dovolte nastínit pár témat k zamyšlení. Během prohlídek knihoven a rozhovorů s kolegy z Nizozemska i z Čech jsem vnímala, že mnoho problémů, s nimiž se univerzitní knihovny potýkají, je pro mnohé z nás společných. Zdá se, že nejedna knihovna řeší architektonické nedostatky, kdy byla při stavbě budovy upřednostněna estetika před praktičností. Z mnoha stran jsem během pobytu v Nizozemsku slyšela o nesoucím se hluku v otevřených prostorách, skrze schody a další interiérové prvky. Zde se nabízí otázka, jak dosáhnout vyhovujícího kompromisu mezi klidným tichým místem pro studium, které mnozí studenti v univerzitních knihovnách vyhledávají, a komunitním aspektem knihoven, jenž se v posledních letech stále více prosazuje. Bylo by řešením oddělit komunitní a studijní části od sebe? Nebo je potřeba dát lidem čas, aby si zvykli na prolínání funkcí i prostor knihoven? Z různých institucí i zemí také slýchám, že se knihovny potýkají s nedostatkem studijních míst. Trend ve společnosti je takový, že studenti se rádi chodí učit ven – do knihoven, coworkingových prostor, kaváren… Ale aby se udělalo místo pro studenty, musely by mu často ustoupit knihy z volného výběru. Je toto správný směr, kterým se v univerzitním knihovnictví vydat? Kde je hranice mezi přáními uživatelů a funkčností knihovny jakožto místa, kde se mimo jiné stále ještě půjčují fyzické knihy?
Jeden z často skloňovaných aspektů nizozemských knihoven, který se prolínal v podstatě všemi exkurzemi, byl již několikrát zmiňovaný wellbeing. Přestože se do moderních českých knihovních prostor již začaly implementovat relaxační zóny, zdá se mi, že bychom se toho na téma wellbeingu v knihovnách mohli od nizozemských kolegů ještě mnohé přiučit. Jejich relaxační hnízda, zatahovací lůžka pro krátký posilující spánek a další wellbeingové pomůcky nám mohou být inspirací a příkladem, jakým směrem se může rozvoj wellbeingu posouvat i v českých (nejen) univerzitních knihovnách.
A v neposlední řadě je tu fascinující téma dobrovolnictví, které má v Nizozemsku hluboko zakořeněnou tradici a považuji ho za nejinspirativnější ideu z celého pobytu. Nebylo by skvělé, kdyby se stále rozšiřující komunitní funkce knihoven (a to především těch veřejných), mohla opřít o nadšený tým dobrovolníků? Již tak široká škála služeb a akcí, které knihovny zaštiťují, by mohla získat zcela nový rozměr. Knihovna od lidí pro lidi. Ale otázkou zůstává, jestli je fungování dobrovolnictví v České republice na takové úrovni vůbec možné – vzhledem k tomu, že u nás v současnosti nemá podobnou tradici. Měli by Češi o dobrovolnictví zájem? Jaká by byla jejich motivace? Je možné je k tomu motivovat? A dokázaly by naše knihovny s dobrovolníky efektivně pracovat?
Nepochybuji, že se mnoho z účastníků letošní exkurze bude s radostí vracet na další akce pořádané Asociací knihoven vysokých škol ČR, protože jejich přínos pro obohacení českých univerzitních knihoven je nepopiratelný. A družná atmosféra i bezchybná organizace celého výjezdu přispěly ke skvělému komplexnímu zážitku.
DANIELA ŠTĚPÁNOVÁ daniela.stepanova@vse.cz
