Odpověď na otázku „má pravdu?“ zní: ne. Tuto odpověď je ovšem třeba poněkud rozvést.
Co to je vlastně knihovní řád z hlediska právního? Knihovní řád je dokument, který zpracuje provozovatel knihovny. Provozovatel knihovny je právnická nebo fyzická osoba, která svým jménem poskytuje v knihovně veřejné knihovnické a informační služby. Tak stanoví § 2 písm. i) zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), v platném znění.
Z hlediska občanského zákoníku je knihovní řád právní jednání provozovatele knihovny. Provozovatel knihovny je povinen jej přiložit k návrhu na zápis do evidence knihoven (§ 5 odst. 4 knihovního zákona). Je také oprávněn knihovní řád změnit. Měl by změny knihovního řádu oznámit Ministerstvu kultury, i když tuto povinnost knihovní zákon výslovně nestanoví.
Takže tím, kdo jedině může vydat a případně měnit knihovní řád knihovny, je provozovatel knihovny. Nikdo další knihovní řád pro konkrétní knihovnu vydat nemůže a nemůže do něj ani zasahovat. Ani Ministerstvo kultury, což dále rozvedeme.
Jen velmi stručně připomeňme, že provozovatel knihovny nemusí být totožný se zřizovatelem knihovny. Řekněme, že město Klenětín, o kterém si čtenáři Čtenáře něco přečetli v článku v č. 9/2014, chtělo mít knihovnu a k tomu účelu zřídilo příspěvkovou organizaci podle § 27 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, a nazvalo ji Městská knihovna Klenětín. Pak je zřizovatelem knihovny město Klenětín a provozovatelem knihovny je Městská knihovna Klenětín. Město Klenětín nemůže měnit Knihovní řád Městské knihovny Klenětín, to může výlučně Městská knihovna Klenětín jako právnická osoba, provozovatel knihovny, příspěvková organizace.
Nyní konečně k Ministerstvu kultury. Ministerstvo kultury je vázáno jednou ze základních zásad právního státu, a to zásadou zákonnosti. Není třeba věnovat se historii a právní teorii, spokojíme se s tím, že tuto zásadu zavádí čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, podle kterého lze „státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon“. Jinak řečeno: Ministerstvo kultury může činit jen to, co mu platný právní řád ukládá nebo alespoň umožňuje. Ministerstvo kultury tedy například musí vést evidenci knihoven v rozsahu podle knihovního zákona a může poskytovat dotace na podporu knihoven.
Ministerstvo kultury, a tu je odpověď na otázku, nemůže přímo zasahovat do knihovního řádu žádné knihovny, bez ohledu na to, kdo je provozovatelem knihovny. Platný právní řád tuto možnost nedává. Ministerstvo kultury tedy nemůže nařídit třeba Městské knihovně Klenětín, byť je zapsána v evidenci knihoven, aby změnila konkrétní ustanovení knihovního řádu. Knihovní zákon ani jiný právní předpis to neumožňuje.
Ministerstvo kultury ovšem může do knihovního řádu zasáhnout, dá se říci, nepřímo. Pokud třeba na základě podnětu nespokojeného čtenáře zjistí, že provozovatel knihovny změnil knihovní řád tak, že již knihovna neposkytuje veřejné knihovnické a informační služby v rozsahu stanoveném knihovním zákonem, například v rozporu s § 4 odst. 2 knihovního zákona zpoplatnila přístup k internetu, pak zahájí z moci úřední řízení o zrušení zápisu knihovny v evidenci knihoven podle § 8 odst. 1 knihovního zákona a je na provozovateli knihovny, aby knihovní řád změnil tak, že přístup k internetu bude (opět) poskytovat bezplatně.
Shrnuto, podtrženo: Ministerstvo kultury nemůže jakýmkoli svým rozhodnutím změnit knihovní řád jakékoli knihovny, dokonce ani třeba Národní knihovny České republiky, ač je podle § 3 odst. 1 písm. a) knihovního zákona jejím zřizovatelem. (Zde opět připomínáme zásadní rozdíl mezi zřizovatelem knihovny a provozovatelem knihovny.)
Jak prosté, drahý Watsone.
Poznámka na závěr: Pro čtenáře Čtenáře uvádíme pro úplnost, že Městská knihovna Klenětín nám sice opět dobře posloužila, ale pořád ještě neexistuje.
JIŘÍ KLUSOŇ pracuje na Ministerstvu kultury jako právník odboru umění, knihoven a kreativních odvětví. Dlouhodobě se věnuje právní problematice umění, knihovnictví, obecních kronik a památkové péče. Zabývá se mimo jiné metodickou činností pro knihovny a obecně agendou poskytování dotací.
