Právě proto existuje institut „osoby identifikované k dani“1: stát chce, aby se v určitých přesně vymezených přeshraničních situacích DPH přiznala a odvedla v České republice, i když organizace není klasickým plátcem DPH. Jde o technický mechanismus, jak udržet férové zdanění v rámci jednotného trhu.
Pro vedení knihovny je důležitá jednoduchá zpráva: stát se osobou identifikovanou k dani není totéž jako stát se plátcem DPH – a v praxi to často znamená jen „jednu“ daňovou událost v měsíci, kdy knihovna nakoupila (nebo výjimečně poskytla) zahraniční službu.
Co je osoba identifikovaná k dani – základní definice
Z pohledu českého zákona o DPH je identifikovaná osoba subjekt, který není plátcem DPH, ale ve vybraných situacích musí DPH přiznat a odvést. Tyto situace jsou soustředěné zejména do paragrafů o tzv. identifikovaných osobách (§ 6g až § 6l).
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 6g – § 6 l.
Klíčová je ještě jedna definice: „osobou povinnou k dani“ je ten, kdo samostatně vykonává ekonomickou činnost – a zákon výslovně říká, že sem patří i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání (neziskové subjekty, veřejné instituce apod.), pokud ekonomickou činnost vykonává.
V knihovnách je dobré si to představit prakticky: i když je hlavní poslání knihovny veřejná služba, může mít knihovna současně drobné (nebo větší) činnosti „za úplatu“ – například kopírování/tisk, pronájmy prostor, prodej vyřazených knih, pořádání placených akcí pro externí subjekty apod. Z pohledu DPH to často stačí k tomu, aby knihovna „do systému DPH“ spadala alespoň v určitém rozsahu jako osoba povinná k dani.
Co identifikovaná osoba není
Identifikovaná osoba není plátce DPH. V běžných tuzemských situacích proto nevystupuje jako plátce (nevyměřuje DPH na své běžné tuzemské příjmy jen proto, že je identifikovaná) a nemá „plátcovský režim“ ve všech směrech.
Pro zjednodušené manažerské čtení platí: identifikace = DPH jen v přesně daných přeshraničních situacích.
DIČ a „viditelnost“ v registru
Jakmile se organizace stane identifikovanou osobou, správce daně zveřejňuje (mimo jiné) její DIČ v registru plátců a identifikovaných osob. To je normální a zákonné; pro zahraniční dodavatele je to často právě ten údaj, který potřebují, aby mohli správně nastavit režim DPH (např. vystavit fakturu bez své zahraniční DPH).
Kdy se knihovna stane identifikovanou osobou
Zákon stojí na několika typických „spouštěčích“. Pro knihovny jsou nejdůležitější tři.
1. Pořízení zboží z EU nad limit (Zákon č. 235/2004 Sb., § 6g)
Pokud organizace (neplátce) pořizuje v tuzemsku zboží z jiného členského státu EU, může se stát identifikovanou osobou – ale pozor: až tehdy, kdy je takové pořízení „předmětem daně“.
Zákon zároveň říká, že pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně, pokud celková hodnota takto pořízeného zboží nepřekročí v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč (v zákoně je to stanoveno jako pevná částka).
Prakticky: pokud knihovna nakupuje zboží z EU jen občas a v menších objemech, může se pohybovat pod limitem – a ke vzniku identifikace nedojde.
2. Přijetí služby ze zahraničí s místem plnění v tuzemsku (Zákon č. 235/2004 Sb., § 6h)
Nejčastější scénář pro knihovny v digitální době: organizace se sídlem/provozovnou v ČR (neplátce) přijme službu s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku – a ode dne přijetí služby (případně už ode dne zaplacení úplaty, pokud nastane dříve) se stává identifikovanou osobou.
Zákon zde nestanoví žádný „bezpečný“ finanční limit – identifikaci může spustit i jednorázová, relativně „levná“ zahraniční licence.
Typické knihovnické situace: zahraniční software a licence (SaaS), včetně licencí pro vzdělávací nebo komunitní práci; zahraniční online platformy pro rezervace, analytiku, newslettery; zahraniční cloudové služby; zahraniční online reklama apod.
Je tedy mimořádně důležité si zapamatovat: je-li přijata služba od osoby mimo ČR, dochází ke vzniku identifikace a povinnosti přiznat daň.
V této souvislosti je pro český subjekt žádoucí, aby oznámil obchodnímu partnerovi z jiného státu (včetně např. společnosti Google, která má registraci v EU), že osobou povinnou přiznat daň bude český subjekt (dochází u něj ke vzniku institutu identifikace) – obchodní partner by pak měl poskytnout plnění v režimu bez DPH svého státu. Pokud by se tuto okolnost nedozvěděl, pravděpodobně by plnění zatížil DPH svého státu, tzn. službu by o DPH zdražil, a český subjekt by i tak měl povinnost z celkové hodnoty plnění českou DPH odvést.
3. Poskytnutí služby do jiného členského státu EU (Zákon č. 235/2004 Sb., § 6i)
Méně časté, ale dobré o tom vědět: pokud neplátce se sídlem/provozovnou v ČR poskytne službu s místem plnění v jiném členském státě podle obecného pravidla (typicky B2B služba pro zahraniční subjekt), stane se ode dne poskytnutí (nebo už přijetí úplaty) identifikovanou osobou.
V knihovním prostředí to může nastat například u některých placených odborných služeb, školení nebo projektových výstupů, pokud jsou fakturovány zahraničnímu partnerovi v EU jako služba v režimu, kdy daň přiznává příjemce.
Tedy: ke vzniku identifikace podle uvedeného ustanovení dochází při poskytnutí služby do jiného státu EU, která tam není od daně osvobozena.
Dobrovolná registrace „dopředu“
Zákon počítá i s tím, že se některé subjekty chtějí registrovat jako identifikovaná osoba už předem (např. protože vědí, že budou přijímat zahraniční službu nebo pořizovat zboží z EU). Právní základ je v ustanoveních o dobrovolné registraci a souvisejících paragrafech (Zákon č. 235/2004 Sb., § 6j – §6l).
Co musí identifikovaná osoba udělat a jak složité to ve skutečnosti je
Jakmile knihovně vznikne status identifikované osoby (tedy nastane jedna ze zákonných situací), musí podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, kdy se identifikovanou osobou stala.
Důležitý praktický detail: v aktuálním znění zákona je výslovně uvedeno, že přihláška k registraci se podává pouze elektronicky (přes portál MOJE daně2 či datovou schránkou ve strukturované podobě).
Zdaňovacím obdobím je pro účely DPH kalendářní měsíc.
Daň se tedy pouze přiznává, a to na klasickém tiskopisu „přiznání daně z přidané hodnoty“, za zdaňovací období, kterým je kalendářní měsíc, ve kterém k plnění došlo. Přiznání se podává výhradně elektronicky ve formátu xml do 25. dne následujícího kalendářního měsíce. V této lhůtě musí být daň správci daně i uhrazena. Přičemž nevznikla-li identifikované osobě ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň, nesděluje tuto skutečnost správci daně (typicky nepodává „nulové“ daňové přiznání).
Souhrnné hlášení jen v konkrétních situacích
Identifikovaná osoba podává souhrnné hlášení tehdy, pokud uskutečnila zákonem vymezené plnění – typicky poskytnutí služby do jiného členského státu, u níž daň přiznává příjemce (nebo některé situace třístranného obchodu).
I zde zákon jasně stanoví termín: identifikovaná osoba podává souhrnné hlášení do 25 dnů po skončení měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.
Kontrolní hlášení se identifikované osoby netýká
Kontrolní hlášení je konstruované jako speciální tvrzení pro plátce. Zákon váže povinnost podat kontrolní hlášení výslovně na plátce.
A portál veřejné správy to shrnuje přímo: kontrolní hlášení nemusí podávat identifikovaná osoba.
Evidence a práce s cizí měnou
Plátce i identifikovaná osoba mají povinnost vést evidenci pro účely DPH v rozsahu potřebném pro sestavení přiznání/souhrnného hlášení.
Pokud přijde faktura v EUR či jiné měně, zákon stanoví pravidla pro přepočet na Kč (nejčastěji podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou) a navazuje přepočet na okamžik vzniku povinnosti přiznat daň.
Praktické příklady pro knihovny
V praxi se dá většina situací zjednodušit do jedné otázky pro ekonomku/ekonoma knihovny:
„Je to plnění ze zahraničí, u kterého má být DPH přiznána v ČR mým subjektem (neplátcem)?“
Pokud ano, je to typicky důvod pro identifikaci a podání přiznání.
Níže uvedené příklady jsou záměrně „knihovnicky“ laděné. Cílem je zachytit typickou situaci: zahraniční dodavatel, faktura bez české DPH, a knihovna jako neplátce, která musí DPH řešit přes identifikaci. Právní logika těchto situací vychází z toho, kdo je povinen daň přiznat (a u jakých plnění) a kdy vzniká identifikace.
1. Nákup služby
- Knihovna si koupí licenci Actionbound od dodavatele z EU (obvykle elektronicky poskytovaná služba). Dodavatel fakturuje bez své místní DPH (např. s poznámkou „reverse charge“), protože daň má být přiznána v ČR příjemcem.
- Knihovna zaplatí účastnický poplatek na konferenci EBLIDA, konanou v Praze. Dodavatel z EU fakturuje službu s místem plnění v ČR.
- Knihovna si objedná předplatné služby ChatGPT (digitální služba poskytovaná zahraničním dodavatelem, např. OpenAI). Jedná se o službu poskytovanou ze zahraničí, faktury jsou často vystavovány v režimu přenesené daňové povinnosti (reverse charge).
Postup v jednotlivých krocích:
- Den nákupu / přijetí služby: knihovna se stává identifikovanou osobou (není zde limit „od které částky“).
- Do 15 dnů ode dne nákupu / přijetí služby: knihovna podá elektronicky na portálu Moje daně (EPO či DIS+) nebo přes datovou schránkupřihlášku k registraci k dani z přidané hodnoty místně příslušnému finančnímu úřadu, v záhlaví zvolí typ „identifikovaná osoba“.
- Do 25. dne následujícího měsíce: podá přiznání k DPH za daný měsíc a DPH přizná (a v praxi také uhradí v návaznosti na přiznání a splatnost ve stejné lhůtě, jak uvádějí oficiální pokyny k přiznání).
- Odpočet: protože nárok na odpočet je zákonem konstruovaný pro plátce, identifikovaná osoba jej standardně neuplatňuje.
2. Nákup zboží:
- Knihovna zakoupí od zahraniční firmy, která není v ČR registrovaná jako plátce DPH, RFID technologii, např. samoobslužný vracecí automat, tzv. SelfCheck vč. instalačních prací za 35.000,- EUR.
Pořízení zboží z EU: limit 326 000 Kč jako „hlídací čára“
Zde je logika jiná než u služeb:
- dokud celková hodnota pořízeného zboží z EU nepřekročí 326 000 Kč (v příslušném ani předchozím roce), pořízení není předmětem daně, a identifikace z tohoto titulu nevzniká,
- jakmile je pořízení zboží „předmětem daně“, identifikace vzniká ode dne prvního takového pořízení.
Z praktického hlediska je proto dobré (zejména u větších veřejných zakázek) hlídat kumulaci těchto nákupů v rámci kalendářního roku.
Z hlediska identifikace je tento scénář výslovně uveden: přijetí dodání zboží s instalací nebo montáží od osoby neusazené v tuzemsku je spouštěčem identifikace (za dalších podmínek).
Navíc zákon jasně říká, že pokud zdanitelné plnění uskutečňuje osoba neusazená v tuzemsku, povinnost přiznat daň může přejít na příjemce – a to i na identifikovanou osobu
(u vymezených typů plnění, mezi nimi právě služby nebo zboží s instalací/montáží).
Jak se identifikace ruší a proč vás to nedělá plátcem „navždy“
Pro vedení knihoven je často největší psychologickou brzdou obava, že „jakmile jednou vstoupíme do DPH, už v tom zůstaneme“. Právní realita je klidnější.
Pokud by se knihovna někdy stala plátcem DPH (například z jiných zákonných důvodů), registrace identifikované osoby zaniká – zákon výslovně říká, že identifikovaná osoba přestává být identifikovanou osobou ke dni předcházejícímu dni, kdy se stala plátcem DPH. To je důkaz, že identifikovaná osoba je odlišný „režim“.
Správce daně může zrušit registraci identifikované osoby, pokud jí ve dvou bezprostředně předcházejících kalendářních letech nevznikla povinnost přiznat daň. Jinými slovy: pokud knihovna dlouhodobě žádné relevantní přeshraniční situace nemá, systém umí registraci „uklidit“.
Zákon umožňuje i zrušení na žádost, pokud jsou splněny podmínky (např. za posledních 6 měsíců nevznikla povinnost přiznat daň z přijatých služeb apod. a současně nebyl překročen limit pořízení zboží z jiného členského státu atd.; případně knihovna přestala vykonávat ekonomickou činnost).
Pro knihovní management je důležitý princip: identifikace je odnímatelná a zákon přímo počítá s tím, že se může ukončit.
Zdroje
Základní právní rámec:
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (aktuální znění účinné od 1. 1. 2026 na Zákony pro lidi
Metodika a oficiální informace veřejné správy:
- Finanční správa České republiky
- Portál veřejné správy (gov.cz)
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235
https://portal.gov.cz/sluzby-vs/danove-priznani-k-dani-z-pridane-hodnoty-S4205
- Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235 ↩︎
- Dostupné z: https://adisspr.mfcr.cz/pmd/home ↩︎
DANIELA DIVÍNOVÁ je ředitelkou Masarykovy veřejné knihovny Vsetín.
