Nature-Smart Libraries
Tento termín se v americkém knihovnickém systému vyskytuje více než deset let a jeho překlad do němčiny zní „Naturbewusste“ – knihovnická práce propojená s přírodou. Pojem „smart“ se zde chápe jako „inteligentní“ a nemá se zaměňovat se zkratkou SMART – specifický, měřitelný, dosažitelný, relevantní, časově omezený. Propojení s přírodou nespočívá primárně v samotné budově knihovny, ale spíše v určitém pochopení a závazku k živé komunitě a ve spojení s prožíváním přírody. V USA se tento termín objevuje v kontextu programu CCCN – Cities Connecting Children to Nature, jenž se zasazuje o větší environmentální spravedlnost, obytné prostory podporující zdraví, vzdělávání založené na přírodě a klimaticky šetrné využívání půdy v urbanistickém plánování, a to na co nejvíce úrovních – včetně veřejných knihoven. Konkrétní aktivity jsou popsány v akčním průvodci, který byl vydán společnou iniciativou Národní ligy měst – inkluzivní a nestranné organizace usilující o lepší kvalitu života – a sítě Children Nature Network 4 v rámci iniciativy CCCN. Modelový program Nature Smart Libraries byl implementován v mnoha amerických městech, v nichž knihovny podporují občany v objevování jejich přírodních, historických a kulturních pokladů. Právě vztahy mezi historií, kulturou a přírodou totiž utvářejí život komunity.
BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 77, Nr. 6, 2025, s. 284–288.
Zákaz TikToku v USA?
Vzájemné působení mezi TikTokem a digitální zdravotní gramotností není dobře pochopeno, a proto se 170 milionů uživatelů z USA blíží celostátnímu zákazu TikToku. Uživatelé této sociální platformy se tam mohou běžně setkat se zdravotními informacemi, i když je přímo nevyhledávají. Problematická se jeví důvěryhodnost takovýchto informací, které nejsou ověřené, podložené výzkumem a relevantní pro zdravotní potřeby uživatelů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se zdravotní gramotnost vztahuje ke schopnosti člověka vyhledávat, chápat a hodnotit důvěryhodnost zdravotních informací. Možnost přístupu k informacím o zdraví a jejich pochopení byla klíčová pro to, aby jednotlivci mohli chránit sebe i ostatní během pandemie covid-19. Uživatelé s vyšší úrovní zdravotní gramotnosti pociťují výhody pozitivních zdravotních výsledků díky lepšímu zvládání zdravotních problémů a lépe se rozhodují v oblasti svého zdraví a kvality života. Úroveň digitální zdravotní gramotnosti osob se vztahuje k jejich dovednostem a znalostem v této oblasti, jak jsou aplikovány v online prostředí na digitální texty. Celosvětově se rozmáhá používání internetu, přičemž mnoho mladých uživatelů cíleně vyhledává informace prostřednictvím sociálních médií. Online informace o zdraví jsou široce dostupné, ale mohou být sporné, nepřesné a ohromující, zejména pro osoby s nízkou zdravotní gramotností. Některé mohou být škodlivé a některé se kategorizují jako dezinformace nebo falešné informace. Tyto formy falešného obsahu jsou dohromady považovány za vážné globální riziko a mohou mít negativní důsledky.
IFLA Journal – Volume 51, Number 2, June, 2025, s. 490–501.
Zdraví od starověku do moderní doby
Zdraví má v životě každého člověka ústřední význam a jednotlivci, společnost i stát jsou proto neustále vyzýváni k řešení zdravotních a z nich vyplývajících sociálních problémů. Nová speciální výstava v Rakouské národní knihovně ve Vídni se zaměřuje na vývoj medicíny od starověku do počátku 20. století. Zkoumá lékařské pokroky, vědecké objevy a lékařské vzdělávání na pozadí společenských podmínek a hrozeb. Počínaje starověkými řeckými lékaři, jako byli Hippokratés a Galén, je historie medicíny osvětlena na vybraných případech – od klášterní medicíny a zdravotní péče ve středověku přes předávání starověkých znalostí arabskými učenci až po založení prvních univerzit v Evropě a konečně k vědeckým pokrokům, které mají dopad dodnes. Výstava se zabývá napětím mezi akademickou medicínou a přírodní medicínou od starověku, rozvojem organizované zdravotní péče od moderní doby. Zaměřuje se na významné osobnosti, jako byl Gerard van Swieten, jenž jako osobní lékař Marie Terezie a prefekt Císařské knihovny způsobil revoluci ve vídeňském lékařském vzdělávání, a Josef II., který zásadně reformoval nemocniční systém výstavbou Všeobecné nemocnice ve Vídni a vzděláváním chirurgů. Expozice také vzdává hold prvním rakouským lékařkám, jež si navzdory velkému odporu a předsudkům našly cestu do medicíny. Vystaven je i lékařský deník Johannese Tichtela z konce 15. století, jenž představuje nehygienické podmínky života ve Vídni přispívající k šíření nemocí, jako byl mor, cholera a tuberkulóza. Výstava se také zaměřuje na strategie zvládání krizí, které vedly k průlomovému vývoji v medicíně, zdravotnictví a infrastruktuře.
Österreichischen Nationalbibliothek Magazin – Nr. 2, 2025, s. 4–6.
Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.
Připravil ROMAN GIEBISCH, dlouholetý spolupracovník časopisu Čtenář. Působí v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského.
