U nás
Podzimní konferenční smršť
Najít v listopadu volný den v kalendáři je pro knihovnictvo takřka nemožné. Desítky vzdělávacích aktivit doplnily loni na podzim čtyři významné konference. Maraton zahájila Bibliotheca academica 2025, kterou letos v Hradci Králové s péčí pořádala Asociace knihoven vysokých škol. Nabitý program se zastřešujícím tématem Akademický svět, knihovny a společnost: prolínání, podpora, synergie se zaměřil na témata jako citizen science, open science nebo data stewardship a potvrdil tak čím dál důležitější úlohu vysokoškolských knihoven jako podpůrných institucí pro vědu a výzkum.
Ve stejném termínu, a jen o pár desítek kilometrů po proudu Labe, se v Pardubicích konal 13. ročník konference Regionální služby knihoven s pestrou nabídkou inspirativních témat užitečných pro metodickou práci v knihovnách.
Konec listopadu se nesl v duchu péče o kulturní dědictví. Olomoucká Bibliotheca Antiqua 2025 přinesla řadu příspěvků o historických fondech, a to i s mezinárodním přesahem. A Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě 2025 se jako tradičně věnovaly využití moderních technologií a přístupů při práci s historickými dokumenty různé povahy, tentokrát s velkým důrazem na využití umělé inteligence.
Zpráva z konference Regionální služby knihoven 2025 zde:
Národní knihovna ČR a Národní technická knihovna otevírají cestu synergiím
Dvě národní knihovny uzavřely na konci listopadu memorandum o společném zájmu. Jeho cílem je koordinovat aktivity obou institucí a sladit technologické zázemí i odborné know-how při budování moderní informační infrastruktury pro vědu, výzkum, vzdělávání a kulturu. Jak Platforma nové generace budovaná Národní technickou knihovnou, tak nové nebo inovované centrální systémy Národní knihovny ČR (třeba dokončovaný Registr českých knih) promění v následujících letech poměrně zásadně základ knihovnické práce. Memorandum by mělo zajistit, aby spolu centrální služby dokázaly hladce komunikovat.
Komunikační téma 2026–2027 se zaměří na podporu čtenářství u mladých dospělých
Po digitální gramotnosti se knihovnictví svým ústředním tématem vrací k jedné ze svých tradičnějších rolí. Na roky 2026 a 2027 se hlavní komunikační téma knihoven zaměří na rozvoj čtenářství, konkrétně čtenářství obtížně uchopitelné skupiny dospívajících a mladých dospělých. Jak se tato čtenářská skupina dívá na svět? Co potřebuje, co jí knihovny mohou nabídnout, a čím je naopak jistě odradí? I to jsou některé z otázek, jimiž se v nadcházejících měsících budou knihovny zabývat. Štafetu koordinátora aktivit komunikačního tématu převzalo od Městské knihovny v Praze Centrum dětského čtenářství při Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Jako tradičně bude rok 2026 patřit hlavně aktivitám zaměřeným do knihovnické komunity, kampaň směrem k veřejnosti naváže v roce 2027.
Ústřední knihovnická rada v novém složení
Končící ministr kultury Martin Baxa upravil na začátku října příkazem ministra fungování Ústřední knihovnické rady (ÚKR), která působí jako poradní, iniciativní a koordinační orgán ministra kultury v oblasti knihovnictví a veřejných knihovnických a informačních služeb. Vedle některých procesních změn je novinkou omezení počtu členů ÚKR na 15, přičemž část z nich je členy Rady z titulu své funkce (např. předsedové profesních spolků). Poprvé v historii si ÚKR ze svého středu volila své vedení (dosud je vybíral ministr). Na listopadovém zasedání se předsedkyní ÚKR stala ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně Libuše Nivnická, místopředsedkyní pak náměstkyně ředitele Národní knihovny ČR Lenka Maixnerová.
Knihovníci budou smart
Po pilotní fázi se na podzim naplno rozjel nový vzdělávací program Smart knihovny: Vzdělávání bez hranic, který vznikl ve spolupráci Slovenského Centra vedecko-technických informácií a Moravské zemské knihovny v Brně s finanční podporou programu přeshraniční spolupráce Interreg VI- A Slovensko-Česká republika. První školení proběhla na Slovensku v knihovně v Galantě a v Žitnoostrovské knihovně v Dunajské Stredě, u nás měl program premiéru v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. V rámci programu si knihovníci osvojují nové znalosti a dovednosti v práci s umělou inteligencí, programovacími a robotickými vzdělávacími pomůckami a 3D technologiemi, učí se ale také, jak se neztratit v éře syntetické reality.
Knihobot podpoří českou literaturu
O knižním second handu Knihobot bylo v posledních měsících slyšet hlavně v souvislosti s jeho pracovními podmínkami a dopady jeho podnikání na knižní trh. Diskuse, kterou vyvolal rozhořčený příspěvek spisovatelky Niny Špitálníkové na sociálních sítích, má překvapivé – a vesměs pozitivní – vyústění. Od ledna 2026 spustil Knihobot vlastní Program na podporu literatury. Financovaný bude prostřednictvím fondu, do nějž firma odvede část peněz z prodeje knih vydaných v posledních třech letech (konkrétně 2,50 Kč za knihu). Ročně by se tak mohl nashromáždit zhruba milion korun, který podpoří různé literární projekty. Součástí podpory budou i vlastní literární granty podporující autory v jejich tvorbě.
KUBO: digitální knihovna dětských knih nově i v Česku
Slovenský projekt digitální knihovny dětské literatury KUBO, který se za více než tři roky svého fungování již etabloval mezi školami i veřejnými knihovnami, míří do Česka. KUBO funguje v podstatě jako streamovací platforma – uživatel za poplatek dostane přístup k pečlivě budovanému výběru atraktivní dětské literatury pro předškolní děti i děti prvního stupně základních škol. Hlavní cílovou skupinou jsou školy, spolupráci ale společnost KUBO media nabízí i knihovnám. Ty mohou za fixní poplatek přístup k digitální knihovně nabídnout svým uživatelům.
Více na: kuboknihy.cz.
Knihovna Akademie věd ČR má vzácného Nosorožce
Tohle je příběh o tom, že ve vašem knihovním fondu mohou být poklady, o nichž nemáte ani tušení. Když loni Knihovna Akademie věd ČR (KNAV) vystavila v rámci předloňské Noci vědců dřevořez Nosorožce od Albrechta Dürera, vyslovila historička umění Sylva Dobalová domněnku, že by mohlo jít o mimořádně vzácné první vydání. Tu teď potvrdila detailní odborná expertiza. Grafický list se do fondu KNAV dostal patrně roku 1958 jako nákup z antikvariátu. Dřevořez je považován za klíčové dílo evropské vizuální kultury a je jedním ze sta nejvýznamnějších děl ve světové historii, první vydání se v Česku nikde jinde nenachází.
Za humny
Pulse of the Library
Osamělost je stále větším společenským problémem, který má dopady na jednotlivce i společnost. V době, kdy stále více lidí v Německu trpí společenskou izolací, knihovny výrazně pomáhají v boji s osamělostí.
Pravidelná roční zpráva německé profesní organizace Deutscher Bibliotheksverband Bibliotheken 2025 uvádí mezi hlavními společenskými výzvami, jež knihovny pomáhají řešit, rostoucí společenskou izolaci, zejména určitých skupin obyvatel. V rámci advokační práce se německé knihovny chtějí více profilovat jako instituce podporující společenskou kohezi.
#ReadForReal: Nový projekt na podporu Evropského dne autorů
Evropská komise představila novou podobu Evropského dne autorů, který bude od roku 2025 probíhat pod názvem European Authors Day. Evropská iniciativa na podporu čtenářství se rozvíjí od roku 2023, v letech 2025 až 2027 ji bude koordinovat polská organizace Universal Reading Foundation. V období od 11. listopadu do 12. prosince 2025 se uskutečnila první kampaň v nové podobě, do níž se zapojily knihovny a další kulturní organizace napříč 40 zeměmi zapojenými do programu Kreativní Evropa. Více informací na: readforreal.com.
2025: Knihovny více zapojují AI, rozevírají se však nůžky mezi akademickými a veřejnými knihovnami
Celosvětový průzkum organizace Clarivate s názvem Pulse of the Library 2025, do něhož se zapojilo více než dva tisíce knihovníků ze 109 zemí (byť většina byla z USA), ukazuje, že umělá inteligence se pozvolna stává v knihovnách běžným nástrojem. Zhruba ve dvou třetinách knihoven se podle dat zkoumají možnosti využití AI nebo už se s ní aktivně pracuje. Zároveň se ale ukazují čím dál větší rozdíly mezi vysokoškolskými knihovnami a knihovnami veřejnými. Zatímco v akademické sféře je již téměř standardem, že knihovny mají zpracované strategie implementace AI i etické kodexy práce s ní, ve veřejných knihovnách je tato praxe spíše výjimkou.
Studie je dostupná na: clarivate.com/pulse-of-the-library.
