Mezinárodní diskuse o roli knihoven při naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se opět rozvinula během třetího ročníku webináře Nordic Libraries for Sustainability (Severské knihovny pro udržitelnost)1. Tato platforma, koordinovaná Thomasem Sture Rasmussenem z Dánské knihovnické asociace, představila inspirativní strategie a konkrétní příklady, jak se knihovny stávají hybnou silou změn. Webinář byl také výkopem příštího ročníku kampaně Týden 17 (Week 17), do které se v roce 2025 se připojilo 26 českých a 15 slovenských knihoven. Aktuálně je do Week 17 zapojeno 180 knihoven z 10 zemí.
Kampaň Week 17 byla zvolena do banky řešení na konferenci COP 30, což znamená, že ji OSN považuje za nástroj pro řešení klimatické krize.
Jednou z komponent Week 17 je Futures literacy (gramotnost pro budoucnost) – metodika připravená UNESCO2, která učí občany dívat se do budoucnosti v jejich komunitě, přičemž cílem není ani distopie, ani utopie, nýbrž Prototopie. Thomas v úvodu zopakoval možnosti, jak se k Week 17 mohou knihovny připojit. Uspořádání lokálního festivalu nebo Futures literacy laboratoře nabídl jako možnou aktivitu “pro pokročilé”.
Andrew Cranfield, ředitel EBLIDA (Evropská kancelář knihovnických, informačních a dokumentačních asociací), zdůraznil centrální roli SDGs ve strategiích EBLIDA. EBLIDA aktivně pracuje na posilování asociací prostřednictvím EU financovaného projektu ELAN (European Library Associations Network), jehož součástí je i část zaměřená na udržitelnost pod názvem Libraries for the planet.
Důležitou zprávou pro české knihovnictví je fakt, že se příští konference EBLIDA uskuteční v Praze, a to konkrétně od 20. do 23. dubna 2026 – tedy v průběhu Týdne 17, který vychází na 20. – 26. dubna 2026.
Udržitelnost ve strategickém plánování knihoven
Webinář dále nabídl praktické nástroje pro integraci udržitelnosti do strategie knihovny, a tím do každodenního provozu.
Siri Vikse z Haugesund Library (Norsko) představila desetikrokový kurz, který umožňuje knihovnám vytvořit si vlastní strategický plán v oblasti udržitelnosti. Smyslem kurzu, jehož vznik byl financován norskou národní knihovnou, je integrovat udržitelnost do každodenního života knihovny, ne pouze jako projekt, který jednou skončí. Kurz se zaměřuje na všechny tři dimenze udržitelnosti a učí, jak zajistit shodu v rámci organizace a pocit spoluzodpovědnosti (ownership). Kurz je volně přístupný, ačkoli zatím pouze v norštině, a je flexibilní pro knihovny různých velikostí.
Další inspiraci přinesla Sara Kjellberg z Malmö University Library (Švédsko), první švédské knihovny, která se připojila k Manifestu pro zelené knihovny (Green Library Manifesto). Tento manifest je sdílený soubor závazků, který má knihovnám pomoci jít příkladem a využít svého vlivu k pozitivním environmentálním dopadům. Manifest, který vydala Britská knihovnická a informační asociace (CILIP) v roce 2022, má dnes již 250 signatářů z celého světa. Díky práci Knihovnického institutu a překladu Vladany Pillerové se s tímto manifestem může seznámit i české knihovnictví3.
Náročné, ale zásadní téma otevřel Harri Sahavirta z Helsinki City Library (Finsko), který se zabýval střetem mezi tolerancí a odpovědností, zejména s ohledem na environmentální dimenzi udržitelnosti. Klimatická změna byla nazvána perfect moral storm, protože zasahuje všechny aspekty lidské činnosti, polarizuje diskuzi a stává se hodnotovou záležitostí.
Sahavirta citoval Hannu Arendt: člověk je politicky odpovědný, pokud pasivně podporuje zločinný systém nebo strukturální nespravedlnost. Z toho plyne, že knihovny, pokud jsou otevřené všem a dávají prostor všem názorům, mohou nevědomky podporovat škodlivý vývoj tím, že normalizují destruktivní myšlenky. Harri Sahavirta zpochybnil tradiční předpoklad teorie racionálního jednání, že objektivní informace vedou k racionálnímu jednání. Upozornil na neurovědecké poznatky, podle nichž je přemýšlení převážně nevědomé a založené na emocích. „Lidé nesouhlasí s fakty ne proto, že by nevěděli dost, ale proto, že se jim to nelíbí,“ citoval Katharine Hayhoe. Sahavirta upozornil, že slabým místem současného přístupu je, že knihovny dělají osvětu pro ty, kdo ji vlastně nepotřebují, a vyzval ke změně myšlení při zapojování cílových skupin, které fakta popírají, ignorují nebo se jich obávají.
Lisa Engström z Lund University (Švédsko) navázala představením programu MISTRA Environmentální komunikace (M-EC)4, který klade důraz na zlepšení komunikace pro podporu udržitelné společnosti. Klíčové principy programu zdůrazňují, že environmentální komunikace tvaruje svět a naše porozumění mu. Pro knihovny je důležité kriticky zkoumat, co říkáme, jak to říkáme, čí hlasy jsou slyšet, jakými kontexty a jakou mocí je komunikace tvarována. Knihovny jsou v rámci tohoto výzkumného programu považovány za klíčové zdroje komunikace a vyvíjí se pro ně speciální balíček nástrojů.
Konkrétní a inspirativní ukázku mezinárodního projektu představila Soffía Karlsdóttir z Kópavogur (Island) se svým projektem Waterdrop (2020–2024)5, který zapojil školní děti z pobaltských zemí. Projekt, jehož název vychází z pohádky H. C. Andersena, propojil nadčasové hodnoty severské literatury s Cíli udržitelného rozvoje. Například Pipi Dlouhá punčocha byla využita pro téma genderové rovnosti (SDG 5).
Projekt dosáhl mimořádného úspěchu: zapojil téměř 5 000 dětí a získal 450 000 eur v evropských grantech. Děti v projektu vystupovaly jako Mladí kurátoři a měly aktivní řídící roli. Mezi nejúspěšnější výstupy patřila výstava Moře je plné laskavých tvorů. Moře je plné odpadků! (The sea is full of kind creatures. The sea is full of trash!), kterou zahájil islandský prezident, a také Cestující kufry (Travelling suitcases), které obsahují předměty spojené se severskými pohádkami pro práci ve školách. Waterdrop je důkazem toho, jak kreativní aktivita, když je svěřena do rukou dětí, propojuje vzdělávání, aktivismus a umění.
Jak se zapojit do Týdne 17 v roce 2026
Vzhledem k mezinárodnímu zaměření a hostování konference EBLIDA v Praze bude Týden 17 / Týždeň 17 v roce 2026 obzvláště významný.
Zapojení do kampaně je snadné a spočívá ve třech krocích:
- Dejte o sobě vědět: Vyplňte formulář6, aby se knihovna objevila na mezinárodním seznamu zapojených knihoven.
- Využijte české logo: Umístěte logo kampaně na patřičná místa.
- Hashtagujte a dokumentujte: Používejte #week17 na sociálních sítích, jelikož výstupy mají dopad i v zahraničí.
Knihovny se nemusí omezovat jen na oslavy Dne Země, ale mohou uspořádat jakékoliv udržitelné aktivity – SWAPy, workshopy upcyklace, besedy, apod. Doporučuje se také využít metodu SDG-fikace, tedy najít a podpořit Cíle udržitelného rozvoje v aktivitách, které knihovna již plánuje. Stěžejním bodem je také cíl číslo 17 – Partnerství ke splnění cílů – což zahrnuje spolupráci s místní komunitou a organizacemi.
Více informací a loga ke stažení naleznete na https://udrzitelna.knihovna.cz/tools/uge17-week17/.
Připravujeme také možnosti, jak se budou moci české (a slovenské) knihovny aktivně i divácky účastnit konference EBLIDA.
- https://udrzitelna.knihovna.cz/week17-webinar-nordic-libraries-for-sustainability-vol-3/ ↩︎
- https://www.unesco.org/en/futures-literacy ↩︎
- https://udrzitelna.knihovna.cz/tools/manifest-pro-zelene-knihovny/ ↩︎
- https://environmental-communication.org/ ↩︎
- https://waterdropcultureproject.com/ ↩︎
- https://forms.gle/QiSVxLRVxVkwDFNC8 ↩︎
ELIŠKA BARTOŠOVÁ, Sdružení knihoven ČR; NotebookLM
